Pohanské slovanské zvyky na svadbe

hladame najaky dobry zdroj odkial cerpat... poznate niektore pohanske svadobne zvyky...nie tie krestanske, ktore pozname... chceli by sme nasu svdbu niecim ozvlastnit. Dakujeme ;-)
Odpovedať
ahojky skus sa obratit na tieto dve kocky cez ip janinkaw a divoska ta prva bude mat keltsku svadbu a ta druha sa zaujim tiez ao take vecicky takze by ti vedeli aj satocky odporucit ja ti poslem tiez link na satocky ktore by sa k takym zvykom hodili
Odpovedať
dakujem velmi pekne celkom sa mi pacili satky v twigi, no este som ich videla len na obrazku...takze este nie som plne rozhodnuta... My by sme chceli kombinaciu keltskych a slovanskych tradicii...zijeme objaja dlhodobo v Irsku a planujeme tu zatial ostat
Odpovedať
tak tie som ti chcela poslat takze uz nemusim ;-) ja som zabudla ze som ti ich posielala ked si sa pytala na vilovske saty :-D a viem ze tie kocky mali link na nejake nemecke stranky ze nieco o elfoch ;-)
Odpovedať
inak ak by niekto hladal nieco podobne...uplne najkrajsie som nasla na http://www.rivendellbridal.com/alldre... su uplne rozkosne... neviete o niekom kto by mi nieco take dokazal usit??? Almarea??? Dorotka diky po asi sty krat RADKA
Odpovedať
skusala som nieco najst na nete ale vsetky anglicke stranky co vyhodilo neplatili :-| a ak cches vidiet tie saty na niekom inom ako na modelke tak tu su http://www.mojasvadba.sk/album/album.... tusim od 16-19 bohuzial mne su vsetky velke :-(
Odpovedať
super to mi moc pomohlo inak do tycho som sa uplne zamilovala... http://www.rivendellbridal.com/almare... Kto mi ich usije????
Odpovedať
nemusis dakovat za kazdym kukni ten moj album mne ich ide sit jedna krajcirka z puchova ale to mas od ruky ani blava ani presov alebo bliss v trnave a ked mrknes 42 v mojom albume mne sa zdaju velmi podobne poslem ti ich aj do ip na modelke
Odpovedať
super :-D no neviem ako je to mozne usit, ako casto za krajcirkou musis chodit, vie to urobit za par navstev??? Budem doma len asi 2 tyzdne okolo velkej noci a asi 10 dni az tyzden pred svadbou
Odpovedať
to by podla mna uplne mohlo stacit ale este omrkni rady ktore som ti dala do ip
Odpovedať
a este ma napadli divadelne dielne alebo pozicovne kostymov mozno skor tam take najdes ;-) ja som nieco podobne videla ;-)
Odpovedať
to by som bola rada len ateraz najst krajcirku na ktoru sa da spolahnut...kde sa da kupit material?? zhana si to krajcirka sama alebo si musim pohladat sama?
Odpovedať
v blisse maju aj latky len neviem ci aj presne take tej mojej som sa este na to nepytalal lebo som este nemala v hlave ulozene ze co presne chcem a v divadelnych dielnach netusim ;-)
Odpovedať
Článok sa načítava...
no a este k tym svatojanskym zvykom tie co ma napadaju neviem ci sa daju na svadbu uplatnit no palenie ohna a preskakovanie cezen asi poznas a potom bolo este take ze treba nabrat bylinky tie si das pod vankus a o kom sa ti prisnije je tvoj ale toho uz mas tak naozaj neviem
Odpovedať
ved ono sa to dufam pomaly nazbiera :-D
Odpovedať
http://www.bubo.sk/zapisky.php?articl... tak predsa som nieco nasla legenda aj ked smutna ale tradicia tam je aj ked na 1. maja to by som skor mohla vyuzit ja a je to aj o svadbe a to more sa da nahradit aj riekov ;-)
Odpovedať
a este nieco http://kelt.szm.sk/keltove4.html
Odpovedať
Uzavření manželství bylo záležitostí, která zapůsobila na celou rodinu, týkalo se však nejen rodiny samotné, ale i celého kmene nebo patriarchálního společenství, protože mohlo mít vliv na sílu kmene a také na jeho hospodářskou situaci. Bylo tedy přirozené, že o výběru manželky o všech smlouvách a finančních záležitostech, které s tím souvisely, měli rozhodovat rodiče nebo opatrovníci, i přesto byl někdy žádán souhlas obou případných partnerů. Někdy bylo všechno zařizování provázeno jejich romantickými projevy náklonnosti. První krok či nabídku učinili obvykle rodiče mladého muže, ale někdy to udělal otec dívky, a to zejména v případě, že rodiny byly z rozdílných společenských vrstev. Bylo patrně běžným zvykem, že si muž hledal manželku mezi svými přibuznými nebo v rámci svého kmene. Zákonem byly zakázany (např. ve starém Izraeli) manželské svazky s příslušníky jiných národů. Nicméně voják si mohl vzít za manželku zajatou pannu z jiného cizího národa potom, co prošla obdobím očišťování, během něhož oplakala své mrtvé rodiče a přerušila všechny minulé náboženské svazky. Cena za nevěstu: Před uzavřením manželské smlouvy musel mladý muž nebo jeho otec zaplatit otci dívky cenu za nevěstu. Tato cena byla považována za náhradu za služby, které by dcera dále vykonávala, a za úsilí a náklady, které rodiče dívky vynaložili na péči o ni a na její výchovu. Někdy byla cena za nevěstu otci splacena formou služeb. V zákoně byla ustanovena cena, za niž měl muž koupit nezasnoubenou pannu, kterou svedl. Svatební obřad: Pokud jde o vlastní svatbu, bylo ústředním a charakteristickým znakem to, že si v domluvený den ženich odvedl nevěstu z domu jejího otce a přivedl si ji do svého vlastního domu. Tímto krokem byl vyjádřen význam svatby jakožto symbolu toho, že nevěsta byla přijata do rodiny svého manžela. Takto byla uzavírána manželství v patriarchálních dobách, před zákonem. Byla to výlučně občanská záležitost. Neexistoval žádný náboženský obřad či ceremoniál. Ženich si vzal nevěstu do svého domu či stanu. Věc byla veřejně oznámena a uzavřené manželství bylo zákoné. Nicméně když se zařídily všechny záležitosti týkající se uzavření manželství a když se muž a žena zasnoubili, pohlíželo se na ně tak, jako by už byli manželstvím spojeni. Pod zákonem byla do úředních záznamů obce zaznamenána všechna uzavřená manželství a také narozené děti, které z těchto zavazků vzešly. Oslava: Svatba sice probíhala bez nějakého formálního obřadu, ale oslavy spojené se svatbou byly velmi radostné. V den svatby vykonávala nevěsta v domě, v němž žila, rozsáhlé přípravy. Nejprve se vykoupala a natřela se vonným olejem. Pak si navlékla stuhy přes prsa a potom si oblékla bílé roucho, které bylo častě bohatě zdobené - to záleželo na její finanční situaci. Pokud si to mohla dovolit, vzala si ozdoby a šperky, potom si přes sebe hodila lehký šat. Rouška na hlavě byla symbolem toho, že nevěsta je ženichovi, tedy jako autoritě, podřízena. Také ženich byl oděn do svého nejlepšího oděvu a často měl na hlavě překrásnou pokrývku hlavy a věnec. V doprovodu svých přátel odešel večer do domu, kde bydleli rodiče nevěsty. Odtud se směrem k ženichovi nebo k domu jeho otce vydal průvod, který doprovázeli hudebníci. Hostitel považoval za velkou urážku, když někdo odmítl jeho pozvání ke svatební hostině. "Přítel ženicha" měl velký podíl na zařizování věcí souviseiících s uzavřením manželství a byl považován za toho, kdo nevěstu se ženichem svedl dohromady. Přítel ženicha měl velkou radost, když slyšel, jak spolu ženich s nevěstou rozmlouvají a nyní mohl pociťovat štěstí z toho, že služby které vykonal, byly korunovány úspěchem. Ve starém Římě nebylo zasnoubení slavnostní smlouvou mezi příslušnou dvojicí, nýbrž mezi jejich otci nebo poručníky, a jako u všech Římských smluv k ní patřilo složení slibu. V tomto případě byl znakem předsvatebního vyjednávání snubní prsten, který se tak stal potvrzením zásnubní smlouvy. Římské zásnubní prsteny se obvykle nosily na hořejším článku prstu. Staří Řekové pravděpodobně neměli zásnubní prsteny a skutečně nosili jen prsteny pečetní, teprve později začali prsteny nosit jako osobní ozdoby. Ve středověké Evropě se šlechtické sňatky sjednávaly s ohledem na tři hlavní věci: zachování a zvýšení rodinného majetku, spojení se stejně významným nebo ještě významnějším rodem a pokračování rodu po meči. Urozený mladík se příležitostně ženil s dcerou bohatého měšťana nebo nižšího šlechtice, aby získal rodině majetek, dcera se nesměla provdat pod svou společenskou úroveň. Nevěsta a ženich se často setkali teprve po dohodě o věnu a projednání sňatku. Když v rodinné pokladně nebylo prostředků na dceřino věno, žila dívka doma jako stará panna nebo zmizela v klášteře. Ve středověkém Irsku a Walesu byl nejvýznamější formou manželství tzv. příbuzenský dar, což byla smlouva uzavřená mezi dvěma rodinami přiměřeně stejného postavení, přičemž výše a cena za nevěstu byly projednány předem. Hospodářská stránka a vážnost takového svazku byly rozhodující a vzájemná náklonnost mezi snoubenci nebyla nutná.Takové úmluvy se pokládaly za skutečný život, na rozdíl od typicky keltských románských legend o únosech a útěcích. Ve skutečném životě se cenilo bohatství a postavení, nikoli láska.
Odpovedať
http://www.zahrada.bloguje.cz/249242_...
Odpovedať
Dorotka, vies ze si poklad???? Dakujeme velmi pekne
Odpovedať
to je ok mna to chytilo chcela som o tom vediet viac aj ked taku svadbu nechcem ale aj tak ma kelti zacinaju zaujimat coraz viac ;-)
Odpovedať
:-D :-D :-D
Odpovedať
1
Na pridanie príspevku sa musíte prihlásiť.
Presunutím fotiek môžete zmeniť ich poradie

Nenašli ste čo ste hľadali?