Neľúbim svojho manžela. Čo s tým?

11. sep 20115210
  • To je ironie nebo to myslíš vážně? 🤔

  • rezetka, ja som v tomto presne ako ty... 😉 od dvadsiatky sme spolu, vztah sa vyvijal a dnes sme spolu a stastni... ziadne vyburenie mimo vztahu som nikdy nepotrebovala... manzel mi staci 😃

  • Ma12, určitě, ostatní můžou jen závidět, moc ti Rezetko fandím a přeji, ať to jednou není jinak 😮 . Já nemám moc dobré zkušenosti s chlapama, proto bych za žádného nedala ruku do ohně, jsou to prostě JEN chlapi 😶 . Ach jo...., jak moc bych si přála být nepoznamenaná životem a zkušenostmi, které mnohdy byli i drsné 😢 . Musí to být překrásné žít v představě, že to nikdy nebude jinak.
    Možná si budete ťukat na čelo, že píšu takové věci,když mám před svatbou 😕 . Svatbu jsme pojali jako přirozený akt, po kterém následuje slovo "rodina", a navíc život je hrozně krátký na to, aby jsme si jedno z nejkrásnějších období života nechali ujít. A jestli to bude na celý život či ne, ukáže sám život...., ale moc bych si to přála, a udělám pro to maximum.

  • Sponzor fóra
  • Já jsem bohužel nebo možná teď už bohudík poznamenaná zkušenostmi v rodině, proto jsem byla opatrná i se svatbou a vůbec...Digi, máš pravdu, že chlap je prostě jen chlap,a le bez nich to taky nejde nebo jen těžce.
    Ono se nikdy předem neví jak to dopadne a ani církevní sňatek nemůže zabránit krachu, pokud to ovšem, jak některé tady nedělají (vdát se) s vědomím, že manžela nebudou nikdy milovat, mít s ním děti, být s ním šťastné a tak. Tomu já říkám hazard a ne to, jestli se vezmou v 18ti nebo ve 30ti...ti, kteří to dělají z lásky to cítí jinak a jdou do toho s odhodláním...a ne takto, jako honba za penězmi, či postavením atd...to ne, to neunzávám 😐
    Digi a Tobě přeju hodně zdaru a všem vám tady!

  • Rezetko, Madeleine, teď jsem si všimla, že jste měli svatbu v kostele, předpokládám tedy že jste věřící, tak to potom váš názor chápu a vlastně ani jiný být nemůže 😶 . Můj přítel je katolík, jako malý chodil hodně do kostela, v dospělosti už méně, ale můžu říct, že ten rozdíl tam je určitě znát, o proti mým bývalým láskám. Jako mladá, jsem se věřícím vysmívala, ale co jsem poznala budoucího manžela, zjistila jsem, že to je trochu odlišný člověk o proti ostatním, samozřejmě v dobrém slova smyslu, sama se divím, že si mě vybral, když já jsem takový živel 😉 , se kterým život do nedávna jen mlátil. Má se mnou svatou trpělivost, je to prostě můj brouček, ikdyž jeden hříšek také na triku za dobu našeho vztahu má 😒.

  • digi, já se vdávala ve 24 a připadla jsem si, že je to věk tak akorát. Takže je super, že mě řadíš k mladým nevěstám 😉 . Jinak já to ve 24 měla srovnané až až, před manželem jsem měla jen jeden trvalejší vztah, ale i tak už rozhodně nemám potřebu se vybouřit, manžel mi stačí 😃 🙂 .není too věku, ale spíš o vyspělosti (duševní, rozumové). Do svatby jsem šla s přesně stejnými představami jako do ní jdeš ty ve 30 nebo po 30 😉 .

  • digina, ja som tiez zivel, ale mam hlboke zaklady vo viere... nie je so mnou jednoduchy zivot, ale plieska so mnou iba v ramci mojich hodnot a priorit... 😬

  • To je smutné, když se dva berou kvůli penězům či postavení. U nás též pár takových je 😠 . Ty ženský jsou hrozně jednoduché, sami v životě nic nedokázali, a jen se chlubí kolik manžel vydělává a co všechno si mohou koupit. Při tom sami ani nepracují a jen se plácají a nevědí roupama co by, a co je nejvíc smutné, že tak vychovávají i své děti. Nikoho se nechci teď dotknout, mluvím minimálně o třech konkrétně z našeho města. Z takových lidí je mi na zvracení 😛

  • consti, jo jo, naštěstí jsme to s přítelem cítili stejně. Původně jsme svatbu ani neplánovali, že bude žít jen tak, nějaký "papír" pro nás nebyl a vlastně ani není důležitý. Vše jsme přehodnotili až po dlouhodobé nemožnosti početí 😞 , kdy jsme si řekli..., vlastně to mám napsané v albu 😉 .

  • madeleine, mluvíš mi z duše. My jsme oba živly, oba výbušní, ale křesťanský základ je prostě něco silného, na to člověk nezapomíná a vrací se k tomu, je to zakořeněné a vždycky se to prostě někde vyplaví a převáží tu zlost a tak...
    Digi neboj, miminko příjde co nevidět...

  • k zakladatelke temičky...myslim ze

    mozno si len myslis ze ten čo si ho stretla je ten pravy,pretoze ho este nepoznas,vidis iba pekne,očarujuce,zatial co manzela poznas uz velmi dobre,vidis nielen krasne ale aj to čo človek v zalubenosti prehliada,či manzela poznas z roznych stranok co zivot prinasa,no toho pana praveho nie 😉

  • Rezetko: Je, ja se omlouvam, jestli to vyznelo jako ironie. Tak to nebylo vubec mysleny. Vezmi si kolik holek nekoho hleda a nez toho praveho najde, uplyne spousta casu. Opravdu je Ti co zavidet.

  • No mě tohle celé téma příjde jako psaní pubertální holky. Svatba je svobodná vůle každého a mě by v životě nikdo nikdy nedonutil abych se vdala pokud bych nechtěla.

    Na druhé straně si myslím že je lepší vdát se z "rozumu" než z šílené lásky. Já a můj manžel jsme se poznaly po rozchodu se svou životními láskami. Byly jsme dobří kamarádi a z kamarádství se vyklubala láska. Vím že mám vedle sebe člověka který je mi oporou, vážím si ho a tím že jsem od začátku neměla nasazené růžové brýle, nepřišlo zklamání jako v předešlém vztahu.
    Máme společné zájmy, dokážeme spolu řešit problémy a sdílet radost. A hlavně si myslím že náž vztah je daleko pevnější, než ten co by vzešel z té šílené bláznivé zamilovanosti.

  • Jo, ale taky je rozdíl ve svatbě z rozumu a k vůli penězům, či postavení...

  • ma12 - rada som ťa spoznala, je fajn, že je nás takých viacej...
    držím palečky, nech to v budúcnosti už výjde na 100%, a nech je to bez problémov....
    🙂

  • Sponzor fóra
  • no holky,taky jsem tady jednou reagovala,ale co se tady dozvídám.....to je shit....

  • Teď ubližuješ oběma. Sobě, ale také jemu, protože to není vůči němu fér.

  • To rezetka: já jsem si ve svým 25 letech vzala přítele s kterým jsem od 17 let a byl to první vážny vztah, včetně prvního sexu a je to pro mě ten pravý, sice nejsme věřící, ale pro mě je také manželství posvátná věc.Takže Ti přeji všechno nej do života a ať jste spolu šťastní.

  • Díky holky, Vám taky...
    Dolda, rozumím, díky Ti a přeju ať je to manželství ještě lepší než dosud partnerství 😉

  • niekde som vycitala...

    ... nikdy neopustaj niekoho, koho milujes, pre niekoho, kto sa ti paci...
    pretoze ten, kto sa ti paci, Ta opusti pre toho, koho miluje...

  • Může mně někdo z vás vysvětlit proč lezete do tématu nemám ráda svého manžela a píšete tady jak vy jste si dobře vybraly a jak jste šťatsné a jak nechápete, že to tak někdo nemá? I kdyby to byl výmysl nějaké malé holky, tak je to reálný téma a je tady dost nevěst, co to třeba mom. prožívají a jejich vztahy se rozpadají a směřují k rozvodu. Vy co jste tak úžasně inteligentní, vyspělé, roztumné a Vám se nemůže nic podobnýho stát (rozvod, láska k jinému, nevěra atd.) si hleďte tedy svých manželství, přesťante navštěvovat témata rozvod, nevěra a ostatní, pač temahle kecama fakt nikomu nepomůžete ...

  • ari: přesně tak. jsem jak tvoje opička, ale ty to vždycky napíšeš tak hezky......že bych to líp nesvedla 😬

  • mnooo, tak to bylo trochu ostré, ale souhlasím s tím... třeba si myslela, že se stane zázrak, jako by jsme to žádná neznaly a nedoufaly, že nás někdo začne milovat nebo když víme, že nějaká dobrá duše miluje nás a měly by jsme si jí vážit a milovat, tak srdci prostě neporučíš. Zoufalá si musíš bohužel sama poradit, jak to cítíš, víš jen ty. Stejně si každý člověk udělá co chce, přes řeči jiných kolem. Co se má stát, se stane. Přeju ti, aby jsi byla šťastná.

  • arietiska-souhlas, mluvíš mi z duše...

  • prajem, krasny dobry vecer, ja som tu sice dlhsie nebola a musim sa priznat, ze som brala odtialto hlavne insiraciu na svoju svatbu{02.06.2006 a nic to neznamena}, ale ako som tak zabludila k tejto teme, tak by som sa chcela vyjadrit: myslim, ze v zivote kazdeho manzela a manzelky pride cas ked si povie, ze to nebol ten spravny krok, laska netrva vecne, aj ked na zaciatku je najvacsia, najkrajsia a...... Ale aj ked niekedy svojho manzela nemilujete, spomente si preco ste si ho brali a na malickosti, ktorymi Vas dokaze rozosmiat, ktore spravil len pre vas a na ktore ste uz zabudli. V zivote cloveka su totiz najdolezitejsie malickosti, a nie megalomantsvo, mamon a velikasstvo.

  • ja nechapem, naco sa tato prachom zapadnuta tema znova oprasuje... dotycna si s tym uz zjavne poradila sama, resp. riesi to sama. dala som si tu namahu a zistila som, ze naposledy do tejto temy prispela 23.8. 2007, takze fakt nevidim dovod na to, aby sme sem dalej pisali nejake rady-odporucania. este k tomu si niektore z vas myslia, ze tema je vykonstruovana a niekto si robi dobry den... navrhujem bud zamknut, alebo nech sa dotycna este ozve, co ma vo veci nove, ako dalej riesi svoj problem...

  • zufala skus sa pozriet realite do oci: aky je Tvoj manzel? mozno ma hodnoty, ktore sa oplati vazit si, mozno ta Tvoja laska by Ta hlboko sklamala po roku, svojho manzela uz poznas a mozes sa na neho spolahnut, dobre, nie je to uz ta slepa zalubenost ako na zaciatku, je to skor nieco pevnejsie. Vies, nemozes cakat, ze stale budes lietat v oblakoch a ze Ti bude klepat srdiecko, ked ho uvidis. Po case to opadne, ale nieco ine ostava a to je dovera, spolahlivost a pod. O tom je zivot. Mozno ta Tvoja velka laska by Ta po roku hlboko sklamala a Ty by si zistila, o co si prisla v terajsom manzelovi... Porozmyslaj a nechaj tomu cas!

  • Zufala... priznam sa ze sme v uplne rovnakej situacii...ibaze ja som chcela svadbu odvolat 2 tyzdne pred svadbou, a mileho som nasla asi 2 mesiace po svadbe. Muza mam velmi rada, ale viem, ze ho nemilujem.A neriesim to. lebo som sa uz pre to dost vytrapila...a tak to nechavam plavat, a zijem zivot aky zijem. Cas ukaze.

  • Ahojte. No, prečítala som si tu naozaj dosť pestrých názorov. Je ťažko riešiť vzťahy niekoho iného, je to naozaj len medzi DVOMA. Ja tu môžem napísať len toľko, budem sa vydávať ako 22 ročná, moj nastávajúci má 26. Možno si niekto povie, taká mladá atď... No, myslím si, že to, čo si niektorí "preskáču" vo vzťahu za 5 rokov, iní možno za 2-3. Je to naozaj veľmi osobitné a aj keď niekedy mám zmiešané pocity, viem, že človek, ktorého si chcem vziať je ten pravý. Neviem si predstaviť život po boku iného muža... A rozmýšľat nad slovami: "užiť si ešte život" a podobne sa mi zdá zvláštne, keď viem, že si ho ďalej už Môžme užívať spoločne... Tak len toľko, prajem veľa síl a rozvahy pri riešení problémov.

  • lienocka 22 súhlasím s tebou, ja mám 22 a keď sa budem vydávať tak už 23 a manželík 24.Ja som sa nestretla síce s názorom,že sme mladý,skôr to už každý čakal.Sme spolu 5 rokov a 6 mesiacov a prskákali sme si už asi všetko,aj dobré aj zlé a vieme,že patríme jeden k druhému.Ani ja a ani manželík sme nepotrebovali hľadať iný vzťah.Rozumieme si a to je podstatné.Tak len tak.papapapa

Pridaj príspevok

    Nenašli ste čo ste hľadali?

    hľadať len v názvoch tém