Jak jste se seznámily s manželem/přítelem?

3. jan 20124200
  • to teda je 🙂

    můj autoškolák byl asi šedesátiletej notně pupkatej hysterickej cholerk 😃

  • Ahojky, my jsme se s přítelem seznámili na Silvestra 🙂 ten večer jsem ani nikam jít nechtěla, měla to být čistě dámská jízda 🙂 ale kámoška omylem vylila láhev posledního vínka, tak jsme šly shánět novou a zakotvily jsme nakonec v jednom klubíku 😃 a tam jsem ho potkala, stál vedle mýho kámoše a já ač jsem normálně stydlivá šla přímo k němu (po pár skleničkách se každýmu jde líp 😃 ) a požádala ho o tanec 😃 už jsme spolu rok a půl...opravdu to byla náhoda, nebo spíš osud? 😉

  • my sme sa zoznamili na narodeninovej oslave mojej kamaratky...pozvala si na nu totiz byvaleho spoluziaka zo strednej, mojho nastavajuceho 😃 kamaratka sa ma opytala, ci som uz pila tequilu....ja, ze nie....povedala, ze mi teda jednu objedna, ked uz ma tie narodky...a ja (hrdinka, cerstvo podkuta z filmu Samotari) som jej zapotila, ze si ju teda dam, ale ako BODY SHOT!!! musim podotknut, ze na tej oslave boli tri pariky a my dvaja jedini single, takze urcite tusite, ze som najprv ja vypila tequilu z jeho pupiku a potom on z mojho 😃 samozrejme sme zacali kratko potom spolu chodit, ale po roku sme sa rozisli....ostali sme vsak perfektnymi kamosmi a v rozhovoroch sme si hovorili vzdy vsetko (ja jemu o mojich laskach, on mne o svojich) a po 4 rokoch pauzy prisiel v decembri 2007 za mnou ako princ na bielom koni, dali sme sa znova dokopy a o mesiac mame svadbu na zamku.... 😃

  • Sponzor fóra
  • jeeej aj my sme sa zoznamili cez jeden chat na nete, pisali sme si jeden den, dalsi sme sa stretli
    a od vtedy to je uz 6 rokov co sme spolu . 🙂

  • hihihih 🙂

    aj ja pridam nas priheh z chatu, pisali sme si pol hodku.. bola sobota.. ja som prisla z brigady, a on v skole-praci si robil nejaku pracicku.. zabijal sobotny cas... bolo 13.12.2003 😎 no lietali bosorky. Dostali sme sa tomu, ze byvame na rovnakom intaku.
    Ja som mala na plane ist na vianocne trhy za brachom.. takz ci sa moj chatovy kamos nemoze pridat. Mala som to premyslene.. s kamosom co bol so mnu na izbe.. sme boli dohodnuty, pozna moj v kus, ked pride a bude sa mu pozdavat tak ho pusti dnu a ked nie.. tak povie ze je to chalanska izba a bude...

    lenze prisla jeho babkenka, ze potrebuju nakupit a idu do polusu, takze som ostala sama.... Ale moj poklad prisial. kluce mi padli asi 8 krat...a bol to fesak na prvy pohlad...

    Na vianocnych trhoch sme si lokse, vinko, prechadzka pri dunaji.. no bolo super.. kecali sme veeela vela.....ja som sa strasne presviedcala, ze chalana nechcem.. no tomuto pokladu sa nedalo odolat.... a ani sa mi to nepodarilo.... 🙂

    lasku sme si specatili 13.10. 😵

    tot nasa story

  • pekná téma 🙂 ako tak čítam, eštež existuje internet 😃

    U nás to bolo inak. Osud, nikto by nepredpokladal, že sa spoznáme. Ja z Bratislavy, on z totálneho východu, kde som nikdy nebola. Raz ma kamoška, ktorá má na východe babku požiadala, či nejdem s ňou, aby jej rýchlejšie ubehla cesta. Večer sa stretla so svojím dobrým kamarátom a kým sa oni rozprávali, ja som sa prechádzala vonku a pozerala na krásnu hviezdnatú oblohu. Keď padala hviezda, želala som si šťastnú lásku.... Kamoška aj s tým kamarátom navrhli, že sa pôjdeme niekde zabaviť a odvezie nás tam jeho kamarát. No a to je dnes môj manžel 😃 Tá kamoška s jej kamarátom sú dnes tiež pár, dali sa dokopy ešte v ten týždeň, trošku som im k tomu pomohla 😃

  • inak moj priatel mal velmi dlho problem s tym to niekomu spomenut ze sme sa spoznali cez internet, podla neho to bolo trapne. Ale ja som sa vela krat prekecla a ked videl ze kazdy : jeeej to je super, a podobne, tak potom sa stym zacal on vsade chvalit, ze kde stretol svoju lasku 🙂

  • haha bimbo, a co je na tom trapne?

  • No to mi nevysvetlil , no proste chlap . 🙂

  • Aj ja som "internetovaaaaaa" 🙂))) nech zije znamy chatovy portal...dooost dlho som tam vykecavala hlavne s mojimi znamymi...aj menej znamymi...ale pomaaaly ma to aj omrzelo, a ked som si uz povedala, ze tam nebudem chodit, bo tam zabijam kopec casu...tak zrazu mi napisal ON...pozrela som na fotku...no a tym jeho kraaaasnym modrym ociam sa jednoducho nedalo odolat 🙂))) Uz sme spolu vyse rok a pol...a sme si isti, ze sme pre seba ti pravi 🙂

  • Ja som manžela po prvý krát uvidela v deň mojho nástupu do firmy... Bol moj "produkt manažer" a absolvovala som s ním 2hodinové školenie... Dokopy sme sa ale dali, až keď z firmy odišiel...

  • ja svoje zoznamenie napisem v skratke aj ked to mozno vyznie dost divne 😃 na silvestrovskej party ma oblial pivom, pozical mi na prezlecenie svoje teplaky v ktorych by ani angelina jolie nevyzerala dobre, boli mi o par cisel vacsie kedze drahy m a190cm a ja 160cm...no a prave vtedy sa do mna zamiloval ( poznali sme sa uz asi 3 mesiace ) na druhy den mi nakazal priniest si k nemu pyzamo a zubnu kefku takze od prveho dna spolu byvame,po par mesiacoch zacal hovorit o svadbe, po roku ma poziadal o ruku a na buduci rok bude svadba (bola by uz tento rok ale zijeme v anglicku tak ta organizacia je na dlhsie)...nikdy sme neriesili nijake rande, vypisovanie smsiek alebo spravny cas na spolocne byvanie... len sme si uzivali jeden druheho a za par dni som vedela o nom viac ako keby sme spolu "normalne" chodili niekolko rokov... a baby verte ci nie uplna parada!!

  • my sme sa spoznali na ulici 🙂 kde som este ako pubertacka chodila von .. ked som ho prvy krat uvidel tak som sa hanbila az som isla domov ptom sice trvalo rok pokial sme zacali spolu chodit a nelutujem .. preskakali sme spolu velmi vela zleho ale konecne sa na buduci rok budeme brat 19.9.2009 vtedy budeme spolu 9 rok

  • my sme sa zoznamili pred 3 rokmi.ale boli sme na opacnej lodi,moj terajsi priatel mal priatelku a ja som mala za priatela jeho kamarata,trochu domotane.lenze ja som sa s byvalim po roku rozisla on (moj terajsi priatel)asi par mesiacov po mne.napriek tomu ze sme sa chodievali spolu kupat ako partia,podnikali vylety.....chodili sa spolu zabavat,nikdy sme si navzajom nevimenili telefonne cisla(ani sa to nepatrilo,zadany jeden,zadany druhy) 😬
    takze sme o sebe nic nevedele a stratili sme na cisto kontakt.vlani v septembri sme sa stretli uplnou nahodou na letisku.on bol privitat nejakeho noveho futbaloveho hraca 😉 a ja som sa z prace este zastavila v obchodaku.a ako som vychadzala z obchodu tak na mna niekto krici mojim menom,hned som sa otocila ale som ho hned nespoznala.prebrali sme nase zivoty v strede parkoviska.vypytal si moju @ adresu a asi po mesiaci sa mi ozval(kedze boli v tom case este kamaratmi s mojim byvalim)cakanie sa vsak oplatilo od oktobra sme spolu a zazivam s nim chvile ako nikdy predtym s nikym,od decembra byvame spolu a nabuduci rok planujeme svadbu 🙂 🙂
    sranda na celom pribehu je ta ze byvame v meste s cca 7 mil.obyvatelmi a ze sme sa medzi tolkimi ludmi stretli bola velka zhoda okolnosti 😉

  • Sponzor fóra
  • Ahoj,
    nás dala dohromady folklórní slavnost hody. Pocházíme oba z j. Moravy a navštěvovali jsme folklórní soubor. Známe se dlouho, ale nikdy jsme se nijak zvlášť nebavili, působil na mě jako velký slušňák! 🙂 Jestli se v tom trochu orientujete, jak tyto slavnosti u nás chodí, budete vědět, kdo jsou stárek a stárka. Tak to jsme byli ten rok, bylo to 2002 spolu, a tam to mezi námi zajiskřilo a od té doby jsme spolu...Teď už ale v Praze, kde nejspíš zůstaneme.
    A je to ten nejlepší chlap na světě!
    L.

  • Já jsem byla jeho lektorka angličtiny 😉 . V lednu jsem neudělala státnice a musela jsem hledat brigádu, abych toho půl roku měla z čeho žít. No a tak jsem se dostala do jazykovky, která učí v jeho firmě. Takže pokud bych ty státnice udělala, tak bysme se nikdy nepotkali! Nakonec jsem prošla v červnu, ale to už jsme spolu chodili a dokonce bydleli. No a ted, po dvou letech, se budeme brát 🙂 .

  • jessi: aspon u niekoho bolo to zle na nieco dobre 😉

    my sme sa zoznamili, asi ako mnohi dalsi, na vyske, na internate. zoznamila nas kamaratka, rok sme po sebe nenapadne pokukovali. a potom sme spolu zacali chodit. dalsi rok sme uz spolu byvali a teraz je to uz 5 rokov co som stastna ako blcha 🙂 .

  • no musím se přidat. 🙂 my se potkali po 10 letech na srazu se spolužáky ze základky. chodili jsme spolu do třídy 5 let, v 5. třídě jsme spolu "chodili". 😃 a pak se vůbec neviděli. Dokonce jsme o sobě měli spíš dojem, že je ten druhej namyšlenej, takže jsme spolu ve třídě už nijak nekomunikovali. No a na srazu za mnou přišel, zakecali jsme se na 6 hodin, po letech jsem někomu dovolila, aby se mnou tancoval na ploužák, on se do mě zamiloval, půl roku mě dobýval, pak jsme spolu začali chodit a za 8 měsíců svatba. 🙂

  • rokosicer • Dnes ve 13:45

    Ahojky, zajímalo by mě, kde všude a jakým způsobem se seznamují lidé Tak vyprávějte a přehánějte

    Já začnu: Kamarádka mě jednou pozvala na hody, které se konaly v sále budovy, ve které byl i bar s tanečním parketem a jukeboxem. Do tohoto baru jsme se uchýlily později večer, kdy už nás to nahoře nebavilo. No a můj současný snoubenec vypomáhal za barem. Líbil se mi hned od začátku, ale trvalo mi 3 měsíce, než jsem se odvážila ho pozvat na panáka. No a jeden večer jsem se k tomu konečně dokopala, no a od toho večera jsme spolu

    blondata.sestricka • Dnes ve 13:48

    My jsme se seznámili v restauraci.
    Každý jsme seděli jinde a pokukovali po sobě. Když odcházel, přišel si pro tel. čísla. Nechtěla jsem mu ho dát Pak jsme měli rande a asi po týdnu spolu začli chodit a po 3 měsících bydlet a teď bude svatbáááá

    martinka3 • Dnes ve 13:49

    Na kurzu, kam jsme oba chodili (teda bylo to víc kurzů po sobě)... když jsme byli oba na tom stejném kurzu potřetí, měla jsem takovou radost, že přišel někdo, koho už znám... že jsem se mu vrhla kolem krku Na kurzy spolu chodíme dodnes

    blondata.sestricka • Dnes ve 13:50

    Ještě doplním, že nebýt číšníka asi bychom spolu nebyli, protože jsme tam přišli a nebyl volný stůl, tak jsme odešli a stáli před tou restaurací a rozmýšleli se co dál. Přišel číšník a řekl, ať jdeme dovnitř, že nám uvolní stůl šéfa, na kterým byla rezervačka takže asi tak

  • Ach jo, škoda, přehlédla jsem to 😬

  • My se znali z gymplu.. od lyžáku v prváku mě zdravil nějaký kluk z béčka...vůbec jsem nevěděla, kdo to je... a tak jsme se zdravili a zdravili a usmívali se na sebe... měl krátké nohy, na můj vkus velkou hlavu, urvaný šrak od batohu a kapsu na batohu sepnutou zicherkou 🙂

    ... ve třeťáku jsme měli společný seminář z angličtiny, spojovalo se v něm áčko, béčko i céčko a my byli v jedné třídě, posazeni naproti sobě.


    Na jakýsi anglický rozhovor o tom, co rádi nosíme, jsme byli s Honzou přiřazeni k sobě. ABSOLUTNĚ MĚ NEODHADL!!! 🙂 Musela jsem se smát jeho představám o růžové saténové košilce, kterou si na mě představoval 😃 .

    Od té doby jsem ve středy začla chodit nějak více upravená, navoňaná, lépe oblečená,... a když chyběl, zjistila jsem, že mě ta hodina vůbec nebaví. S tehdejším přítelem jsem se rozešla, ale ne kvůli Honzovi. Prostě proto, že to nebylo to, co jsem od vztahu očekávala.

    Pozvala jsem Honzu na ples. Prostě jsem hodila do éteru: "Nechcete jít někdo na maturiťák? Nemám s kým jít." a on řekl: "Tak jo." Ale nešel, neměl ho tam kdo odvézt, každopádně jsem na něj získala číslo a semotamo jsme si poslali pár SMS.

    Profesorka nás na poslední hodině angliny opět posadila k sobě. Bylo nás na hodině málo, byl horký květnový den. Profesorka zkoušela a my celou hodinu prokecali. O jeho opravovaném trabantu, o SPZ s jeho rokem narození, o babičce s kouzelným jménem Vědunka... a mně bylo vážně skvěle. Cítila jsem, že se mu líbím, cvičení jsme dělali ve dvojici, i když by na všechny vyšel samostaný papír.


    Přišel braňák. Jet do Španělska nebo do Budišova nad Budišovkou? Finanční situace naší rodiny vyhrála a já jela do Budišova, ačkoli jsem si s kolem moc netykala. O to líp..přišel větší kopeček a Honza hbitě přisvištěl a tlačil mě...za zadek 🙂 . Moje tehdejší věta - "stejně si chceš jenom šáhnout" se zapsala do historie🙂 . Když nepřisvištěl, byla jsem naštvaná. Šlapala jsem jako drak, ale bylo mi to líto, protože milý Honzík, závodní cyklistikou sycen, na mě dlabal a uháněl mezi prvníma.

    Dostalo se mi od kámošů pozvání "na pivo". Honza byl mezi nimi.

    Další den v hospodě prohlásil - pozor, pozor, musím sedět vedle Katky!

    A další den byla tak strašná kosa, že se skoro nikam nejelo, jen na malý okruh a my se s kámoškou uvelebily u něj a mého kámoše v chatce v posteli 🙂 . Honza tam nebyl, takže jsme s kámoškou a tím kámošem kecali a zahřívali se v sedě pod peřinama🙂 .

     Přišel Honza, já mu uvolnila místo a... občas mi sáhl na ruku, občas se mě jen trošku dotknul, občas mě objal, občas zkoumal moje prsty a pak už mě nepustil...

    ... prý, jestli nemám žvýkačku. Já, že jo, že poslední a že jsem si ji zrovna chtěla sníst. Dal si ji z poloviny do pusy a... musela jsem kousnout... od té doby se mají naše rty rády 🙂

    A my dva jsme spolu skoro 4 roky a pořád na braňák vzpomínáme 🙂

    Babička Vědunka je moc fajn a trabík s námi přežil 2 roky, než umřel. Teď ho nahradil Volkswagen Golf 🙂

    24.12.2008 jsem byla požádaná o ruku a ráda souhlasila 🙂 Teď už jenom dostudovat výšku a hurá do společného života! 🙂

  • kaaca. no to je úplnej román, nechceš bejt spisovatelka 😃

    né vážně, hezký 😵 tak já se taky přidám, jen nevim jak začít 🙂

    tak poznali jsme se když mi bylo sladkých 19-náct, a než jsem potkala Jirku tak jsem narážela "s prominutim" na samý blbce, kterym šlo jen o sex a jak zjistili že by vztah mohl být poněkud vážnější vzali roha 😃 dneska se tomu směju, ale tehdy to sranda nebyla byla jsem už opravdu dost zoufalá, zas po x-tym rozchodu po 3 měsícíh 😛 tak jsem to nějak přestala řešit, tehdy jsme v podstatě žili tak, že jsme z odpolední šli z kámoškou do naší oblíbený hospůdky a seděli tam až do rána, pak se šli vyspat, pak do práce a nanovo - nepili jsme zas nějak moc jak by mohlo třeba vypadat, jen jsme si užívali života a seděli tam, drbali, hráli kulečník, šipky, dokonce jsem tam hrála se starýma páprdama šachy a kecala o životě - bylo nám 18-náct a mysleli sme si že svět patří nám 😃 upřímně dnes nechápu jak sme to mohli vůbec zvládat.

    jednou zas po odpolední jsem byla s kolegyní z práce zas v naší hospůdce a ona mně pořád tahala na frtana jinam, a já že nejdu že chodíme sem a nikde mně to nezajímá a co tam budu dělat atpod... no hučela do mně snad dvě hodiny, nakonec sem teda šla; přišli jsme tam a já tam viděla svýho kamaráda Romana (mimochodem dnes švagra mojí nejkamarádky) s nějakou holčinou a Roman hned na nás at´si sednem k nim a kdesi cosi, tak jsme si k němu sedli. Jirka seděl se svym kámošem o stůl vedle a Ropman hned, že Jirka je jeho soused a přemluvil ty dva at´si sednou k nám. No dopadlo to tak, že Jirka mně šel vyprovodit domů a dodnes nezapomenu na historku ze srpna 68, kdy mi vyprávěl že se narodil 2 dny předtim než přijeli rusáci a jeho tatík oslavoval jeho narození a málem ho rusák zastřelil, jen proto že chtěl od něj připálit cigeretu. Pak jsme si dali 1.rande na Rozhledně (tady u nás se jinam ani chodit nedá 🙂) a tam mi nahoře na věži vlezlo do výstřihu klíče a on mi ho bankovní kartou sundal 🙂 Měl tehdy jeden z prvních mobilů (v r.1999) a já si říkala á pan podnikatel 😃

    No po tom co sme si dali asi tři rande se začal trochu vymlouvat, že má moc práce na baráku, že nemá na vztah čas a kdesi cosi, tak jak jsem byla po těch zkušenostech v ráži, tak sem na něj vylítla že je stejnej jak všichni vostatní co sem do tý doby potkala, že mu jde jen o sex atd...... no nakonec mi dal číslo na mobil a jestli chci tak at´mu zavolám............

    No a co ted´já z něj byla na větvi, ale přece mu nebudu volat hned, že jo 😉 Tak jsem to nechala dalších asi 14 dní bejt a pak mu z tel.budky zavolala na mobil, koukal jak spadlej z višně, že jsem se ozvala, dali jsme si další rande a už to jelo 😃

    Tedy 31.7.99 sme se poprvý viděli a v září téhož roku už sme spolu byli v jednom bytě na tom baráku kterej opravoval, tedy jsem zjistila, že fakt nekecá, ale čas si na mně našel 😎 No dopadlo to tak že za další měsíc sme si začali dělat společnej byt jinde, už to v něm táhnem pomalu 10 -tej rok a máme krásnýho 5-ti letýho kluka a svatba by měla bejt letos nebo příští rok.

    A vlastně za všechno může Roman 😉

  • Teda, koukám, že já jsem se taky nějak rozepsala 😃

  • Brumdinka - nezaložíme spolu nějaké vydavatelství? 🙂 Já vždycky chtěla být spisovatelkou a holt nedokážu psát krátce, protože to pak není přesné 😃

  • monika - to neni shoda okolností, ale osud 😉 náš malej by nebyl na světě, kdybych tehdy do tý hospody nešla a že se mi jo nechtělo 😉

  • kaaca - no asi budem muset, koukám že sme přes celou stránku 😃

  • tak my jsme se seznámili na inzerát. Před šesti lety jsem měla jet na brigádu do Chorvatska, ale den před odjezdem to všechno padlo, protože majitel se o tom zapomněl zmínit manželce, a ta jak to zjistila že jí mám druhý den přijet tak začala vyšilovat. ale kdyby mi důrazně nevysvětlila že nikam jezdit nemám, tak se letos třeba nebudu vdávat 😃 . Po této příhodě jsem jela do města se poptat po nějaké jiné brigádě, ale bohužel začátkem července jsem už nic nesehnala, tak jsem si aspoň na zpáteční cestu autobuseum koupila noviny. Zaujal mě v nich jeden inzerát, který tam dal Libor, zaujalo mě teda hlavně že je z blízkýho města než obsah inzerátu. Když ale měl za 2 dny přijet, tak jsem se začala bát, aby to nebyl nějaký zoufalec, kterého bych se už nezbavila, tak před jeho příjezdem jsem se vymódila jak jen to šlo - roztrhaný tepláky, špinavá mikina, neučesaná, no musel to být děs se na mě jen podívat. 🙂 Navíc jsem byla domluvená s kamarádkou, že mě v nejhorším vystřídá a rázne se ho zbaví. Když ale přijel, tak jsem poslala kamarádku domů a já se s ním (samozřejmě po převlečení a upravení) vydala na kafe. Do dneška se mu divim že tehdy hned neujel... Pořád mě přemlouval, ať s ním zkusím chodit, že se právě rozešel s holkou a chce na ní zapomenout.. Odolávala jsem asi týden a pak jsem si řekla, že se mi vlastně líbí, nemám co na práci, tak si aspoň trochu užiju a v září až zas začne škola, tak se s ním rozejdu. Ale jak vidíte, tak mi moje plány nevyšli, po dvou letech jsme spolu začali bydlet a letos by měla být svatba 🙂

  • ja som sa s mojim milovanim zoznamila v autobuse bolo to 12.9 2008, inak na moje meniny ,som si k nemu prisadla lebo nebolo uz nikde volne pustili sme sa do reci ,ale stale my pripadal ako taky frajirek a bol v maskacovom tak som hned vedela ze je vojak a tym som sa vzdy vyhybala kilometrom , no tak sme sa takto vzdy v piatok v autob stretli pokecali a prisiel den d teda 6 december 2008 a vyznal my lasku a odvtedy som najstastnejsi clovek na svete hi 😃 😃 😃

  • To, ze som sa zoznamila s mojim priatelom, by som mohla povazovat za hotovy zazrak. pochadzame z krajin vzdielenych nikolko tisic kilometrov. a co je zaujimave nestretli sme sa ani v jeho krajine ani v mojej.
    ked som pred dvomi rokmi isla studovat do spanielska, netusila som co ma caka. viaceri mi hovorili, ze ci si tam aj priatela nenajdem, ale ja som bola presvedcena, ze tam nejdem mat vztah, ved po 5 mesiacoch sa musim vratit. s mojim terajsim priatelom sme sa stretli v kostole 17.2. 2007, dva dni pred jeho narodeninami, bola som jeho darcekom, hoci som o tom ani nevedela. On sa zalubil na prvy pohlad, a aj napriek jazykovej bariere sa snazil komunikovat. o tyzden sme sa videli zase a nemohol nenadviazat rozhovor. po necelom mesiaci si vypytal telefonne cislo, ale pre mna stale bol nic viac ako kamarat. nas prvy rozhovor po telefone nedopadol velmi slavne lebo sme sa vobec nepochopili, kvoli jazykovej bariere. ale uz po tyzdni, bolo sme mali prve rande a od 25.3.2007 tvorime par. a ako som sa zlepsovala v spanielcine a travili sme spolu tolko casu nas vztah sa prehlboval a zlepsovala sa komunikacia, ze po 5 mesiacoch som sa sice vratila domov, ale iba na prazdniny.
    teraz si aj napriek vzdialenosti pozname buducich svorkovcov aj svagrov a coskoro sa budeme brat 🙂

Pridaj príspevok

    Nenašli ste čo ste hľadali?

    hľadať len v názvoch tém