Jak se jmenuje nebo bude jmenovat Vaše dítě?
@gwendoline Tak to záleží na tom, co si představuješ pod pojmem moderní.)) V kalendáři jsou vlastně ta nejmodernější, která používají rodiče pro své děti, ale to už jsem psala výše.
23. nov 2011Príspevok bol zmazaný adminom, lebo nespĺňal Pravidlá prispievania do fóra.
23. nov 2011- Sponzor fóra
@micipsa To jo, Slávku jsem taky slyšela, my teda měli ve třídě Pravoslava a říkali jsme mu Slávku. Ale Antonína a Tika jsem teda neslyšela. Tondo, Toníku, to jo... ale Tik?
23. nov 2011@sasha.zimmermann Co já vím, tak jsou stejného původu i významu (paulus = malý), tohle jsem však ještě neslyšela. Z jakého zdroje to máš?
To ovšem nemění nic na tom, že dnes jsou to dvě odlišná jména.23. nov 2011Ahoj všem!
Nikdy mě nenapadlo, že Michaelám vadí, že se jim říká Michalo, protože u nás je to naprosto běžné bez ohledu na to, jestli to jsou 2 jména nebo ne. Jeden můj kamarád chodil také s jednou Michalou/Michaelou (mně je to jedno, nevím, jak se jmenovala, stejně se představovala jako Míša) a té jsme svorně říkali Miško a to se mi moc líbilo!
A s těma Ivama/Ivanama jste mě taky překvapily, nikdy jsem neslyšela, že by to někomu vadilo. Mám jednu známou, která se jmenuje Ivona, všichni to ví, oficiálně o ní mluví jako o Ivoně, jméno ani nikdo neplete, ale v soukromí jí říkáme Ivo, dokonce i její manžel jí tak říká a nikdy jí to nevadilo.
A nakonec vzkaz všem Radkám. Jméno je to naprosto běžné, ve svém okolí mám minimálně 3 Radky a nikdy s tímto jménem neměly problém, že by jim někdo v telefonu nerozuměl nebo něco podobného! Asi záleží, jak v kterém kraji. U nás na Hané běžné a hezké24. nov 2011@orangela Ahoj, jsem Michaela a musím říct, že Michala nenávidím
Hlavně protože tohle oslovení na mě vždycky pouzivala mama, kdyz mě jako díte "usměrnovala", takže to mám spojený s hádkama
a taky se mi tenhle tvar vubec nelíbí, je takovy trvdy
Ted mi tak říká tchýně, ale u ní to naprosto chápu, protože muj manzel je Michal, kterýmu říká Míšo, takže mě stejně oslovovat nemůže
))
24. nov 2011@orangela Máš pravdu, že ta Radka není zrovna ojedinělé jméno, jen jsem se prostě v životě s žádnou neviděla
Ale teda s tím telefonem se mi to vážně stává, někdy dokonce i osobně, jako by lidé předem počítali, že nebudu Radka, protože Katka je přeci ještě častější, tak je to větší pravděpodobnost
24. nov 2011@sedivka už jsem si říkala, že jsem jediná tady divná, ale nejsem
Naprosto tě chápu jmenovkyně
24. nov 2011@micipsa Jsem z Moravy a znám jednoho, co mu v práci říkají Slávku a doma Mirku. Ani nevím jestli je Miroslav, nebo Slavomír
)
24. nov 2011@dunkahe
Souhlasím. Přijde mi docela dobré -- aby si rodiče při výběru jména představili, že to jméno nosí sami a že s tím oni sami / jako/ budou muset celý život žít.
Hned by ubylo Petrů Petrů nebo Patriků Petříků / jednoho znám a pořád nějak nevím které z toho je křestní a nevěděla to trvale půlka jeho okolí/
Pro uvolnění bych asi úplně nebyla z podobného důvodu jako u autosedaček.
Dítě samo si nemůže vybrat zda autosedačku ano nebo ne a rozhoduje za něj rodič.
Přijde mi lepší když dítě chrání zákon a autosedačky nařídí povinně...protože se najde rodič šílenec, a ne jeden, který by se v dnešním hustém provozu vypravil na dálnici s dítětem bez autosedačky......
prostě ochrana dítěte
to samé se jmény. V našem jazykovém prostředí je dát dítěti jméno Aspirin nebo Čokoláda za trest....a lépe když na to alespon trochu dohlíží zákon i matriky. Protože malé dítě se nemá jak bránit pološíleným rodičům a jméno si může samo změnit nejdříve v 18 letech. Dítě není majetkem rodiče, rodič si s ním nemůže dělat cokoliv.
Proto / v rozumné míře, jistě/, raději trochu omezení a nemožnost dát dítěti méno hanlivé, nebo zcela "crazy " .
Jména typu Alex, Nikola a podobná oboupohlavná mi příliš nic neříkají.....když už ženský, tak raději fakt ženský a vice versa......24. nov 2011ke "komolení jmen". Zde se to docela dělá, záleží na vkusu každého a co mu vyhovuje.
My vybírali dětem jména taková, aby se užili v základním tvaru a nesváděla ke komolení.
Což i funguje, u prvního syna tedy před 10 lety když byl mimino pokusy o komolení ze strany rodiny / typu Krýšo, nebo Štofíku / a podobné hrůzoděsybyly ---ale včas jsem to RAZANTNĚ
zahnala a od té doby nic.
I dalším dětem se říká v zákl. tvaru nikdo jim to nekroutí, což mi osobně vyhovuje.
Asi to je tím že oba s mužem máme jména taková, že nejdou moc komolit a ani nám to nikdy nikdo nedělal--- tak jsme asi podvědomě hledali u dětí nápodobně.
A ještě jedna drobnost, snad mohu.
Maminky, trošku si pohlídejte jednu věc.
Zdrobnělinky jsou krásné, ale dítě by nemělo dopadnout tak, že se mu základním tvarem tzn " Ivano", " Michaelo" a pod. říká pouze když zlobí a s hrozivým tónem.
Pak si vypěstuje averzi k vlastnímu jménu, když bude hodné bude Ivísek Ivuška, Ivanka a.t.d. a Ivana bude pouze za trest. Žít s averzí k vlastínmu jménu je hodně blbý, myslím.
Jedna moje kamarádka to tak má, a pokaždé v ní hrkne a lekne se když jí někdo osloví " Ivano"....a celý život řeší a vysvětluje a žádá o jiná oslovení......vypěstovala si k svému jménu averzi a negativní pocity.
Kvůli rodičům, kteří to použili jenom když bylo zle a nikdy jindy......
Skoro mi přijde lepší si to jméno pak úředně změnit než s tím žít napořád....24. nov 2011@krizecek . Moc zajímavý příběh.
Je fakt že jméno tvoří část identity a asi to skutečně pak pro babičku bylo těžké a neobvyklé......zajímavé.24. nov 2011- Sponzor fóra
@civet JJJJ, tak tak.
Také jsme si chtěli jméno vybrat sami, bez dišputací široké rodiny.
A tak jsme před narozením dělali blbý a říkali " ááále, my ani nevíme, ještě nevíme" ...a po narození jsme jméno oznámili a nazdar bazar.
Bylo to příjemné, nikdo to pak již neřešil, nekomentoval, nerozebíral a bylo to.
Nějak nám to vyhovovalo více než obhajovat a řešit se širokou rodinou jméno ještě před narozením....šak ani člověk neví co a jak bude a zda všechno zdárně dopadne......
Ale nic proti, pokud někdo chce řešit jméno s okolím, nic proti......
U nás hrozilo že budeme tlačeni do "rodinných jmen" která se vyskytují "povinně" už asi tak pět generací a tak jsme se halt trhli.....hlavně muž nechtěl o povinně rodinných jménech ani slyšet.24. nov 2011Když se mému strýčkovi měla narodit dcerka, seděli nad kalendářem a vybírali jména. Některá opravdu hezká. Ale kazil to bratránek. Vybrali třeba Deniska... a malý na to Deniska - teniska, Deniska - teniska.... a tak to šlo dlouho. Na každé jméno našel nějaký posměšek. Z poradnice si přivezli Nikoletu a bratránek na to Nikotela - babeta... Rodině se nezavděčíte žádným jménem
25. nov 2011@heslo plne s tebou suhlasim, najkrajsie su mena v ich zakladnom tvare. uplne sa mi jezia chlpy, ked vidim na fore krasne meno a za tym 5 hrozotvarov ako rodica hodlaju dieta oslovovat. Ako je potom z nadhernych mien ako Kristína aj v 25rokoch Kikinka. nemam pochopenie ani pre "skratky" typu Jan=Honza, Jozef=Pepa - pre mna je to uplne ine meno a ziadna skratka. nechapem naco rodicia dietatu daju meno Jan, ked ho tak ma iba v obcianskom, ale v zivote ho tym menom nikto nezavola.. Bud tomu dietatu rovno napisem do matriky Honza, alebo ho budem volat Jan. To ako keby som sa volala Klára, ale kazdy ma volal Vanda??
25. nov 2011@karina1 s tím bych tak nesouhlasila. Předpokládám, že Honza jako tvar stejně napsat do matriky nelze
I tak znám dost Janů a každý trvá an oslovení Honzo, naprosto nesnáší Jane či Jene
A pokud vám, tak na Slovensku se říká Josefovi Dodo?
25. nov 2011@heslo tak ti nevim, ja jsem Michaela, kdyz me nekdo oslovi Michalo, hrkne ve me, protoze to mam spojene s hadkami s rodici, ale se svym jmenem problem rozhodne nemam, strasne se mi libi a nemenila bych!
25. nov 2011@limda Jsem Radka a jsem moc spokojena se jmenem.Jasne,ze se da take komolit ,ale co vim,tak mi rikali Radus nebo Rado..nic hroznyho.
25. nov 2011@micipsa to nebolo myslene tak, ze na svk sa mena nekomolia.. tie 2 mi napadli ako prve a bol to iba priklad.. ale my mame v rodine 2 Jozefov - ani jedneho nevolame Dodo..
25. nov 2011@gablona1 No já měla na základní škole asi trochu drsné spolužáky protože říct mi Ráďo je snad ani nenapadlo
Ale rozumím tomu, že jsi spokojená, já si momentálně taky nestěžuju, jen na té škole to nebylo nic slavného. Mohli jsme dopadnout i daleko hůř
25. nov 2011@limda Jak ti tedy rikali??
26. nov 2011Ja osobne se jmenuju Hana a budu vdecna za kazde dite, kteremu se tohle jmeno rozhodnete nedat. Je to jedno z tech jmen, ktere zni pri osloveni strasne tvrde a v mych 20 letech uz mi Hanko rikaji jen nejblizsi kamaradi. Jsme treba pro Elisky a podobna jmena, ktera se ani oficialne nevyslovuji takhle tvrde
26. nov 2011@laleeta Neprijde ti tvrde osloveni Hano? To proto, ze Hana nejsi, vsak uvidis, ze te tvoje dite taky jednou za tohle bude nenavidet
Dodneska lituju toho, ze se nakonec nerozhodli pro puvodni plany a nejsem Helena... To uz zni spise diplomaticky.
26. nov 2011@gablona1 Většinou to byly hrozné puberťácké přezdívky nebo jakékoli slovo rýmující se s Radka a pokud možno nelichotivé...
26. nov 2011@lliijjoonn ani ne, mne Hana evokuje "honey", a tak ma vola moj manzel, takze mne to znie pekne
ale nechcem sa hadat, ja mam tiez cely zivot traumu z mojho mena...
26. nov 2011@laleeta Tak pojmenuj holcicku Honey a mas po problemu
To je fajn, aspon na necem se shodneme
ikdyz je pravda, ze znam jen par lidi, kteri si na sve jmena nestezuji a jsou to vetsinou Hynkove a podobna zverstva
26. nov 2011
Nenašli ste čo ste hľadali?
Moja svadba odporúča:
- Rozchod po 3 rokoch. Ako sa s ním vyrovnať?Diskusia
- Priateľ trvá na svadbe, ale ja sa vydávať nechcemDiskusia
- Svadba mimo trvalého bydliskaDiskusia
No já myslím,že záleží i na lokalitě
V Čechách jsem se setkala s tím, že Anonínovi říkají Tiku a Jaroslavovi, Miroslavovi - Slávku. Na Moravě se naopak říká Tondo, Jarine a Mirku
. Netvrdím,že je to tak všude, ale kromě Čech jsem se s tím opravdu nesetkala 