Jsem jeho první pŕítelkyně. Zůstane mi navždy?

27. dec 20081100
  • marcicek - a od kdy teda podle tebe se tak datuje ten prechozenej vztah? abych teda pritele pripravila na to ze ho asi opustim 😃

  • kata: ale tohle je jen teorie, každý vztah je jiný. Četla jsem, že větší náchylnost na přechození mají ti, kdo spolu jsou 3-4 roky a žádná změna není v dohledu, takzvaně ze plácají na jednom místě a nikdo nechce udělat další krok, nebo se na tom kroku, který by je posunul dál, nedokážou domluvit.

  • To nevím, ale znám páry, který se přechodí po 11 letech, po 13 letech...u nás to bylo po 8

  • Sponzor fóra
  • andelka - jasan jen me to tak napadlo 😃 jako my uz sme jak vy tomu rikate "posunuti" ve vztahu protoze spolu uz bydlime ale manzele nejsem takze je to vlastne porad chozeni 😉

  • podle mě to společný bydlení vztah posune, ale jen minimálně, nám to nepomohlo 😐 jako velký krok a změnu beru asi dítě, ale rozhodně bych to nedoporučovala jako záchranu vztahu

    Ale u každého je to jinak 😉

  • no to nevím, já jsem s přítelem těch 7,5 roku a 5 letech mě začlo štvát, že spolu nebydlíme, rok se to dalo nějak ustát a pak jsme si zařizovali společné bydlení, tak se to dalo v poho ustát a teď už je pohoda, určitě ale pokud bysme nedělali spol. byt, tak si myslím, že by se to nedalo ustát, přece jen, i když jsem jeho první, tak on můj první není a opravdu to chce akci, nenudit se a tak. Když se vztahu nenudíš, vydržíš i 10 let a jsi v klidu.

  • No, my jsme spolu chodili skoro 5 let a bylo to pořád stejné (jediný rozdíl byl, že jsem napřed chodila na gympl a pak na VŠ,ale jinak nic). Chtěli jsme se vzít, ale okolnosti to nedovolovaly. Podlední rok už to bylo dost drsné, u mě už to málem přerostlo ve frustraci, začali jsme se hádat, naštěstí to vedlo k tomu, že jsme se konečně rozhodli učinit změnu i za cenu jistých obětí. Vzali jsme se a začali spolu bydlet a vše se hodilo do pohody. Nevím, jestli bych vydržela mít vztah dalších pár let na té původní úrovni. Zřejmě by to dopadlo zle.

  • no jo mozna to spolecny bydleni udela dost 😉 ja teda zadnou krizi nepocitovala ale je to fakt klidek kdyz uz spolu bydlite a nemusite furt nekam chodit 😃

  • panda - nám spol. bydlení výrazně pomohlo, i to spol. plánovaní, ale u nás je to dané i tím, že oba rádi chodíme ven do společnosti, na různé akce a posezení s přáteli a to se nasměješ, takže si myslím, že společenský život je pro vztah fajn, než sedět jenom doma, to na tebe přijde dřív. Min. 2 x do měsíce jsme někde jinde - 1 s přáteli, 1 s jeho rodiči, bydlíme u nás ve spodním bytě v RD. Někdy mám, pocit, že si o víkendu ni neodpočinu. To se jede nakupovat - něco pěkného na sebe atd.,pak s kámoškou sem tak na kafčo,on zas s kámošemi se hrabou v autech nebo PC. Takže když je ve vztahu jistá samostatnost taky to není špatné. Každopádně tím, že jsem jeho první, tak jsem dala vztahu určité tempo, nebo rytmus a asi jsem to utrefila, protože se mi zdá, že to tak i jemu vyhovuje a ai se moc nehádáme, protože se vybouříme asi venku.

  • marcicek84, plně s Tebou souhlasím. trochu mimo téma, ale když už jste to nakously. společné zájmy hrozně stmelují, stejně tak společní známí a fajn je si občas každý vyrazit sám.
    to společné bydlení taky souhlas. ti dva pak mají i víc možností si povídat a nedochází k tolika nedorozumění. my spolu bydlíme přes rok a za poslední rok si nepamatuju nějakou větší hádku. je fakt, že to chce vždy ten vztah posunout někam dál. největší krize pak bývá, když odejdou z domu děti, ale to předbýhám. já jen že tady můžou právě pomoci ty společné zájmy. pro moje rodiče právě toto byla velká krizovka a dochází to až k rozvodu

  • Mě by zajímalo, jestli jde se rozejít s prvním klukem, co já vím i od kamarádek vždy když to skončilo, tak to skončil on.

  • otazka je: v com ci sme si prvi???????????????????????????????????????

    ja som s priatelom od mojich 17r., uz to bude skoro 7rockov 😵 😵
    pred nim som mala "kamosov z detstva",ale boli to len kamosi..

    az s terajsim bolo vsetko.. a ja som jeho prva vo vsetkom 🙂 🙂

    inak mala som tu nejaku podobnu temu,
    skusim ju najst 😉 🙂

  • andelka, ja to teraz prezivam.. mam pocit,ze nas vztah zostal na jednom bode a nie a nie sa pohnut dalej..
    teraz ma caka koniec VŠ, chcela by som sa potom najskor osamostatnit- s nim a potom vydat,............... ale on nie je moc za.. boji sa,kedze je ete tiez studentom/doktorand/.. ja sa ale uz neviem dockat, kedy ho osvieti a sam pride s myslienkou, ze aby sme sa osamostatnili 🙂 🙂

  • marcicek, s prvou-mojou detskou laskkou- som to ukoncila ja 😬 aj dlasie dva "detske vztahy" 😃 😃 bo som si bola ista,ze su to len kamosi.. ale oni,kedze boli starsi,chceli viac,ale na to som sa ja necitila.. a cakala na princa.. a dnes uz viem,ze terajsi je moj zivotny.. 😵 😵

  • Sponzor fóra
  • maryinka: U nás to bylo úplně stejné. Já byla na VŠ, on doktorand. Ale táhlo se to, perspektiva žádná, náš vztah už byl na svatbu zralý, ale okolnosti jaksi ne. Z toho pramenila nespokojenost a frustrace, a to se nedá dlouho vydržet. Naštěstí on časejm dospěl k tomu, že už jim na ústavu poskoka dělat nebude, že tam velkou budoucnost nemá, přešel na dálkové a našel si práci. Měsíc potom jsme začali plánovat svatbu, která se uskutečnila do 4 měsíců.
    marcicek: Já se s prvním klukem rozešla, tedy definitivně. Předtím se se mnou ještě rozešel on, nebo spíš to byla pauza, vrátili jsme se k sobě za týden. Nějak mu došlo, že neví, jestli by chtěl zůstat s první holkou, co všechny ty jiné, které nebude moct mít, taky se na vážný vztah cítil mladý. Ale vydrželo mu to asi 4 dny. No a nakonec má se svou druhou holkou dítě, což je závazek napořád. 😃

  • mariynka, já to měla stejně, já dokončovala VŠ a přítel doktorand. poslední rok školy jsme už spolu začali bydlet a tím to jaksi posunuli dál. chtěla jsem mít už klid na učení, na koleji to přece jen není takové. u nás jsem byla spíš já ten, kdo se trochu bojí do toho jít, ale nelituju. život jde dál a chtělo to už změnu.
    ale radím jít do toho, tak se pozná nejlíp, jestli se k sobě hodíte a bude vše klapat.

  • andelka, no ja mu stale rozpravam o spolocnom byvani,aspon podnajom..ale on sa boji,ze to financne nezvladneme.. ja to zase vidim inak, ak aj ja budem pokracovat v doktorandskom studiu, budeme dostavat viac penazi ako niektore pracujuce pary aj s detmi.. to len on sa stale boji, ja to zatial nechavam tak,ale po maji 2009,kedy skoncim skolu-sa to musi nejako vyriesit, chcem byt uz s nim.. mam na to vek a ked budu aj financie, tak preco nie.. nezda sa mi,ze by bol mamickin maznacik, len sa boji,ze mi nebude moct dopriat taky luxus,aky mame teraz.. 😐

    lennus, som rada, ze je tu viac bab, ktore zazili podobnu situaciu.. ja to uz do toho maja nejako zvladnem, aj tak ma teraz caka same ucenie-odteraz az do maja, tak je lepsie, ked vari mami, stara sa o domacnost.. bo ktovie ci by som to ja teraz zvladala.. mozno by som bola zbytocne vystresovana.. ale po VŠ sa chcem 100%tne osamostatnit.. a ked nebude chciet ist so mnou..kto vie ako to skonci.. 😐 aj ked ho nadovsetko milujem, citim,ze aj on mna.. treba raz vyletiet z rodinneho hniezda.. a podla mna je uz na to spravny cas..september 2009 😉 🙂 kedy uz budeme obaja zarabat/teda stipendia../

  • mariynka a kolko ste spolu? moj kamos chodil s holkou 10 rokov vobec spolu nebyvali lebo on sa bal a teraz su po rozchode a on ma inu a snou do spolocneho byvania chce ist hned... 🙂 netvrdim, ze je to aj Vas pripad len tak uvazujem, ze je urcite dobre, ked je spolocne byvanie 🙂

  • mariynka podla mna sa da osamostatnit, ked clovek chce. Podla mna by ste mohli ist normalne pracovat a popritom urobit doktorandske. Nie je to lahke, ale neskor uvidis, ze z toho stipendia sa velmi skakat neda, najma, ak si budete chciet kupit byt. Ak je vas vztah prioritou, tak aj to studium nejako vyriesite.

  • yvet, v januari bude 7rokov 😉 viem, zevraj siedmy je kriticky, ale mne to tak vooobec nepripada, bo az posledne tri rocky nas vztah nabral obratky.. predsa, predtym sme boli este len deti.. on sa len boji,ze sa nam bude tazko zit, ked sa osamostatnime este ako studenti.. chce pockat,aspon kym on neskonci doktorandske.. teraz je druhak, mozno by som to ete ten rok a pol vydrzala.. ja si neviem predstavit zivot bez neho 😐

    emily, viem.. ale on ako tretiak bude dostavat pekne prachy a ja chcem,aby to dokoncil denne.. ziadna praca.. nech si to pekne dorobi, ja ho v tom podporujem.. a ak sa tam dostanem aj ja, mesacny prijem by bol 30000 😉 podla mna sa z toho vyzit da!!! ani nasi tolko nemaju 😞 a pritom sme v domacnosti styria..dvaja vysokoskolaci a nasi.. a zvladaju a v pohode.. a najskor by som vyskusala podnajom, mame dom,ale nechceme tam ist byvat.. on ma zase pozemok, mozno sa neskor rozhodneme stavat................... 😉

  • ahojte baby 🙂 ja som sa spoznala s mojim terajsim manzelom, ked som mala 15 rokov, ja som jeho prva a on moj prvy vo vsetkom a teraz v auguste sme mali svadbu 🙂 kazdy vztah je individualny, ja si myslim, ze nezalezi na tom, ako dlho ste spolu, zalezi od toho, ako sa za ten cas viete spoznavat a akceptovat.... teraz na vianoce bude 6,5 roka co sa pozname 😉

  • maryinka - 30 000? 😮 u nás doktorandi na denní berou 6000 čistého, co já vím.
    majmat - uričtě je na tom něco pravdy 😉

  • maryinka: Můj muž taky nechtěl os vatbě ani slyšet, dokud studoval. a vážně, i u nás doktorandi dostávají kolem 7 000 a už si z toho musel platit pojištění, takže zůstalo 5 500. a já byla student na denním a měla jen stipendium malinké. Takhle by to opravdu nešlo. Když pracuje, má kolem 17 000 čistého a asi nemusím říkat, že neušetříme nic a vlastní byt nemáme a ani bychom z toho hypo nezaplatili. Takže skutečné osamostatnění se bude konat, až skončím i já a začnu pracovat.

  • marcicek, u nas ma doktorand 14500 a v druhom rocniku 16500 😉 takze ked to dame dokopy, je to 31000 😉

    vsak by sa z toho dalo vyzit aj v podnajme, v 1izbaku??? 🙂 🙂

  • mariynka - tak v tom případě jo, to není problém, ale přece když jsi jeho první, tak by mohl pochopit, že je na čase se osamostatnit. Určitě by to nebyl problém, my jsme na tom finančně podobně,takže bych řekla, že na české poměry dobře a teď s třináctými platy ještě lépe, bydlíme v 1+1, ale nájem neplatíme (jsme ve spodním patře 1+1 a i když nešetříme, tak nám zbývá měsíčně minimálně tak přes 20 tis.,tak teda nevím čeho se ten tvůj bojí. Ale jestli jsi jeho první, tak ho asi budeš muset popostrčit sama 😉

  • marcicek, prva a dufam,ze aj posledna.. ved uz skoro 7rockov 😵 😵 hej,musim ho do toho "sotit" 😃 😃 bo na byt nenasetrime ani za 10rokov a ja nechcem najblizsich 20rokov byvat s nasimi..alebo s jeho rodicmi.. v ziadnom pripade..pekne sami 😵 😵

  • maryinka: Takže s penězi problém nemáte, teď jen zbývá ho popostrčit. My právě bydlíme s rodiči a zatím to nevypadá, že by se to změnilo, na to finance opravdu nestačí. Uživíme sebe, ale byt ne a hypotéku už vůbec ne. Teď bude záležet na mě, aby se to změnilo k lepšímu.

  • maryinka - to ho to toho popostrč, však aspoň takové to 1+1 byste podle mě bez problémů utáhli a v jednom bytě s rodiči si to fakt neumím představit - aby nám do toho neustále někdo kecal. To jsou pak zbytečné hádky vyvolané druhými. Ale myslím, že už má věk na společné bydlení, tak není čeho se bát, nejhorší se udělat první krok a pak uvidíš, jak si to bude ještě chválit. 😉

  • andelka, jasne.. ale my ked uz tak, tak chceme byt sami 😵 😵

    marcicek, suhlasim.. sami je sami 😉 🙂 a nejdem to teraz riesit, teraz riesim statnice a diplomovku, zacnem ho "sacat" az v juni..cez leto 😬 😃 😃 ked to bude aktualne 😉

Pridaj príspevok

    Nenašli ste čo ste hľadali?

    hľadať len v názvoch tém
    Články od našich partnerov
    Bojnice: Dokonalé miesto pre romantické medové týždne
    Obálky na svadbe sú minulosťou – inovatívna svadobná aplikácia Modrá stužka
    Exfoliácia - všetky otázky zodpovedané
    Archív článkov od partnerov