Změna jména. Nemáte pocit ztráty identity?

17. mar 2014627
  • @sharlotta  ba, potrebujem, to mi skutocne tresla matrikarka. Som skoro explodovala do telefonu.Neviem ci sa vychadza z toho, ze aj pri sobasi vlastne obaja snubenci pristupia na vzajomnu dohodu o mene spol. potomkov a aj zeny. Takze ta logika je zrejme ta, ze ked to predtym bolo vzajomne, za ucasti oboch, tak zrazu zmeny uz v dohodnutom solo proste nejdu.

    Ono, mna by to tak nezralo nebyt svokry a jej sprostosti. Je to cisto moj kapric ako reakcia na jej neomalene poznamky a vobec, na nas vztah. Ked sme sa brali zvazovala som rozne alternativy, priklanala som sa najma k ponechaniu si oboch mien, potom ma vsak na matrike zarazilo to pravidlo, ze moje priezvisko sa odsunie za manzelovo, matrikarka mi vysvetlila na moje zjavne zdesenie a nevolu, ze zial, nejde mat ine poradie. No tak som cukla, ze dobre, tak teda len manzelovo,. srajbli sme papiere o dohode o menach a slo sa na vec. Palit ma to zacalo dodadocne prave kvoi vyssie zmienovanej svokre. Teraz ma to zerie, bez ohladu na muza, ze ta kvaka nie je hodna, aby som ja niesla ich priezvisko.

  • @katey  co ja viem s tym vekom... ja som odjakziva hovorila, ze si moje priezvisko necham. 😉
    to nie je o tom, ze by som nebola hrda ze som zena mojho muza. naopak, mm je pre mna nielen najlepsi chlap, ale vobec najlepsi clovek na svete, inteligencny, moralny aj eticky ideal a ja som hrda, ze som jeho a on je moj. a preto som si jeho priezvisko s radostou pribrala k mojmu rodnemu.
    u mna je to skor o tom, ze na 99,99% moje priezvisko nosia na slovensku len dve zeny - moja mama a ja (v j.amerike je bezne, ale v rodine mojho otca sa inak pise, cize v tej nasej podobe je nezvycajne aj tam). a tejto vynimocnosti sa nevzdam. vdaka menu som vzdy vytrcala z radu a mam to rada. dokonca, moj muz je hrdy na to ze ma zenu s takym menom 🙂 samozrejme, nevadilo by mu keby som sa ho vzdala, a nevadilo mu, ked som si ho nechala. bral to ako vysostne moju vec a moje rozhodnutie.

    ja si myslim, ze je skvele, ze zakonne mame volnost - a mozeme sa v tejto veci slobodne rozhodnut - podla svojej vychovy, rodinnych tradicii, ze nemame nic nalinkovane. mam medzi kamoskami aj take ktore si zobrali muzove a svojho sa vzdali a aj take ktore maju 2 priezviska. a drviva vacsina su to inteligentne zeny, nie je medzi nimi ani ziadna putka, ani ziadna prehnana feministka. jedine co je pre mna odpudzujuce je, ked muz a jeho rodina nuti a vydiera svoju partnerku ze si ju nevezme ak si ponecha aj svoje priezvisko. to je podla mna ubohost...

  • @jabadaba  cize teraz potrebujes aj manzelov suhlas? a on ma s tym problem?
    svokra sa moze citit ako vitaz, ale aby "nespadla na hubu". svojim pristupom docieli len ochladzovanie vztahov a odcudzovanie. mozno teraz su vase deti este male, ale ked vyrastu, tak si zacnu veci vsimat, aj babkine nedobre vlastnosti, a ona sama sa im nimi zhnusi...
    drzim palce aby sa ti zmena mena podarila 😉

  • Sponzor fóra
  • @katey  chcem sa ti podakovat za tvoje slova o "niekoho zene" a "niekoho dcere" 🙂 pomohla si mi pomenovat podstatu veci - z podoby mojho 2-menneho priezviska je vidno, ze som aj niekoho zena a aj niekoho dcera. a pride mi to krasne 🙂 😵

  • @barbora_b  Špatně jsi to pochopila. Ráda bych si nechala své příjmení protože jsem na něj zvyklá a svým způsobem se mě líbí více než partnerovo příjmení. Ale to je asi tak všechno. Určitě mě nedělá problém mít společné příjmení ba naopak. A čím více se blíží svatba tím více si zvykám na nové příjmení a už se nemůžu dočkat. A to že jsem napsala že respektuji jeho přání na tom není přeci vůbec nic špatného. My děláme kompromisy oba. Jednou ustoupí on mě a podruhé já jemu. Jinak já žiju v jednadvacátém století, jenom pro upřesnění 😉 .

  • @anairda  no podla matrikarky ano. 😠 Nuz, muz tym nie je nadseny, nejde mu do hlavy co ma to napadlo, ze o co mi ide, ze mu je to luto ako to beriem. Ze sme predsa jedna rodina, patrime k sebe a pod. To ja chapem, preto som si aj vazila, ze niekto chce, aby som sa volala jeho menom a nosila ho a je na to hrdy. Tak ale nepochopil, ze ma iste veci nastvali a ked sme teda jedna rodina, tak sa mala jeho mater podla toho spravat.

    Ja si aj uvedomujem, ze si narobim riadne komplikacie takouto zmenou - vsetky doklady, zmluvy a inde dokumenty budem musiet pomenit, nahlasit zmeny a pod. Slak ma triafa pri tej predstave. Skoda, ze som nepredvidala a to svoje meno si neponechala ako prevenciu blbych vztahov. To by svokra nemala dovod ani mojej mame na nasej svadbe po obrade sprichnut, ze no, uz si prisla o dceru!!!! Takto by mi mohla fukat. No skoda, lutujem ako hrom, ale clovek do ludi akosi nevidi, muz zil dlho solo a daleko od rodiny, prilezitosti preklepnut si aj jeho matku bolo malo.

  • @jabadaba  Pani matrikarka bud nerozumela o co ti ide, alebo ti podala mylnu informaciu. Ty ako plnolety svojpravny obcan nepotrebujes nikoho ziadat o suhlas na zmenu svojho mena. Jediny problem je ten, ze zakon nijak neupravuje doplnenie rodneho priezviska po svadbe. Ponechat si svoje rodne priezvisko a zaroven nedobudnut manzelovo je podla nasho zakona mozne len pri svadbe. V tom je jedina mala chybicka krasy. Ja som si zase chcela zmenit poradie priezvisk (co sa podla nasho zakona neda), tak som si chcela dat odobrat koncovku -ova z manzelovho priezviska (predsa len malomestiacky slovensky narod ma blizsie k pechylovaniu tak by mali skor tendenciu ma volat tym priezviskom, ktore by -ova malo... a po dalsie nevolala by som sa ako svokra 🙂) Mala som aj vypisanu ziadost, ale nechcelo sa mi ist zasa menit vsetky doklady, tak som sa rozhodla, ze to odlozim, az kym neziskam novy titul, ktory si budem chciet dat zapisat 😃

  • @sharlotta  dikes, no je to mozne ze bud sme sa nepochopili alebo myslela prave na tu chybicku krasy a zrejme k tomu je potrebny ten suhlas muza, kedze by sa jednalo o dodatocnu obmenu podoby priezviska po svadbe. Teda, takto si to vysvetlujem. Co je podla mna aj tak absurdne, lebo ja mam predstavu taku, ze ako slobodny, svojpravny jedinec pridem, oznamim takuto zmenu som ucinila a finito. Ved snad moj manzel nie je moj majitel a zvrchovany pan? My sa doma na tom sice bavime, muz sa tu obcas naparuje ako stary moriak, ale vtipky bokom - ak by som naozaj realne mala mat jeho suhlas v pisomnej ziadosti tak absurdistan. Si to preverim najblizsie na matrike znova. Snad tam bude niekto chapavejsi alebo kompetentnejsi.

    No a jo, to poradie priezvisk ma tiez dostalo, som nechapavo kukala na matrikarku, ze ako druhe, preco druhe, ked to muzovo preberam ako druhe....My sme obzvlast tradicionalisticky zalozeny narodik...

    Jo, tie peripetie co zmena pripadne prinesie ma netesia...to zas bude vybavovaciek ak sa teda k tomu uz razne podujmem. Muz mi to takticky nepripomina, stalecakam, ze pride s tym, ze draha, mam dnes cas, ideme na matriku. Ha, mlci ako vos pod chrastou.

  • ahoj holky,tak já budu asi exot, ale já pocit ztráty identity nemám, ba naopak. Jsem ráda,že jsem se starého jména zbavila a mám nové, už jsem si na něj zvykla dávno a líbí se mi daleko víc než to staré. Je hezké konečně patřit manželovi i oficiálně. Jen se musím naučit se tak představovat, to mi zatím dělá největší problém.

  • Ahoj holky, chci se zeptat, jestli někdo řešil podobný "problém". Chci si vzít mužovo jméno, docela se na to těším. Ale když se řekne jeho příjmení s -ová, tak se mi okamžitě vybaví jeho maminka, se kterou je obtížné vyjít v poslední době. Nebo spíš, jemně řečeno, mám občas oprávněné pochybnosti o jejím chování a tom co vypouští za hlášky... Nechci to tady rozmazávat do podrobna 😉 Za jak dlouho jste své nové jméno začaly brát za vlastní? Přeci jen, člověk si bere celou rodinu ve výsledku, ne jen svého vyvoleného 😃

  • Ahojky. Ještě se necítím být Pyšná a už se necítím být Vargová...sem někde mezi 🙂 Zrovna včera sem o tom mluvila s miláčkem, že se např. do telefonu představuju jako Vargová a vůbec si to neuvědomuju (upozorňují mě na to lidi kolem 😃 ) a že se teď necítím být ani jedno 🙂 S podpisem nemám problém, díky tomu, že se každý den podepisuju min. 70x , tak podpis je už automatickej. Myslím si, že až budu mít nové doklady a všude budu jako Pyšná, tak mi to dojde. Teď sem ještě na dost věcech psaná jako Vargová a díky tomu sem "zmatená" 😃

  • já se změnou jména nemám problém, docela se na to i těším. Jediný co řeším, tak nevím jak to udělám v práci. Přijde mi zvláštní najednou začít zvedat telefon a říkat jiný jméno (komunikuji většinou s pár obchodními partnery, takže mě všichni znají) a začít používat jiný mail. Budete toto někdo řešit - např. po svatbě rozeslat mail lidem, se kterými spolupracujete?

  • @playenka  jsem vdaná přes tři měsíce a zatím jsem si na nové jméno nezvykla, ale až to na mě přijde, dám ti vědět 😉

  • @playenka  já to rozsekla po svým, nechtěla sem bejt -ová jako všechny členky manželovo rodiny, s kterejma nemáme nejvřelejší vztahy, takže jsem po manželovi bez -ová plus moje dívčí příjmení a je to identita naprosto skvělá, cítím se v ní dobře 😃
    @mellie  já se do telefonu v práci představuju postaru, ono je to pro mě a moje okolí nejjednodušší 😃 Ale jinak, pokud se budeš jmenovat jinak, bude asi nutný zařídit si novej pracovní mail a dát to vědět klientům a obchodním partnerům, aby v tom nebyl moc velkej bordel 🙂

  • @mon_88017  S novým mailem počítám, s tím, že starý se mi tam bude také přesměrovávat, to je v pohodě. Asi tedy napíšu jen nějaké strohé oznámení, že jsem se vzdala a prosím tedy o používání nové emailové adresy. Horší bude to zvedání telefonu, to mi bude asi chvíli trvat 😃

  • Sponzor fóra
  • @mellie  Já si dala na telefon v práci cedulku s novým jménem jako nápovědu právě při představování sebe do telefonu 😬 Jen nevím, jak to řešit s mobilem 🙂

  • @mellie  zvykneš si, párkrát to řekneš blbě a pak už to pude 😉

  • @ligeja  presne aj ja tak.. uz sa necitim byt ani tak ale este nai tak 🙂

  • Mě se nové jméno moc líbí, pocit ztráty identity nemám, ale když se představuju, tak mám pořád pocit, jak když jsme si jako děti hrály "na prodavačky" nebo něco podobného 😃 A podpis samozřejmě téměř každý opravuju. Asi mi bude chvíli trvat než se sžiju s tím, že teď už se prostě jmenuju takhle. Ale co, nakonec sžiju, zatim je to docela legranda 😉

  • @mon_88017  jj, ono to pude 😃

  • ja som si zvykla na nove meno podla mna velmi rychlo a nosim ho s hrdostou a pocit straty identity rozhodne nemam a teraz sa mi skor stane, ze ked mam niekde mamu podpisat mojim starym priezviskom, ze omylom zacnem pisat svoje nove, uplne som sa s nim stotoznila napriek tomu, ze rodne som pouzivala 22r a toto zatial len 2r 🙂

  • @mellie  Vím, že je to překlep, ale přečíst si v této souvislosti, že ses "vzdala", mě fakt rozesmálo 😃 Nemíním to rýpavě, taky dělám překlepy, jen jsem se chtěla podělit o dobrou náladu 🙂

  • @makovaapanenka  v pohodě 😃

  • Pro mě by to určitá ztráta identity byla. Stejně jako mou osobnost tvoří mé jméno, tak i příjmení, protože to jsem prostě já. Proto jsem rozhodlá si svoje příjmení ponechat. Přítelovo příjmení příjmu jako společné příjmení naší rodiny. Nenechávám si svoje, protože se tak jmenují mojí rodiče, ale protože to jsem já. Stejně tak nebudu přijímat přítelovo příjmení, protože by tak měl pokračovat jejich rod, ale protože to příjmení budeme mít my dva a naše děti. Takže si budu nechávat obě 🙂.
    Žádná varianta není správná ani špatná, jde o to, jak to cítíte a jak to sami vnímáte. Já jsem třeba toto s přítelem neprobýrala, vysvětlila jsem mu, jak já to cítím a on mne respektuje, stejně tak já jeho, a proto přijímám já jeho.

  • @keeshka  uplne suhlasim, urobila som rovnako.

  • ahojte, dievcata, mam velky problem zvyknut si na svoje priezvisko...u mna je to o to divnejsie, ze som vydata uz dva roky. napriek tomu sa necitim s novym priezviskom ako "vo svojej kozi". ano, predstavujem sa nim, podpisujem, ale stale sa s nim neviem stotoznit, nie som to ja...nedavno sa mi dokonca stalo, ze som prisla do roboty a do prezencky som napisala nove meno, ale podpisala som sa starym podpisom. to bolo tesne pred druhym vyrocim svadby...uprimne, najradsej by som si ho zmenila spat, ale zase nechcem sklamat manzela, ktoreho milujem a nema to s nim nic spolocne...takisto mame spolu dieta, ktore ma priezvisko po otcovi...co s tym??? dakujem

  • já si na to nemůžu zvyknout, pořád se představuju dívčím jménem, a když mi kolega v práci říká " i paní xy se podepíše" a já nic a on to musí zopakovat a já mu suše odpovím "kdo?" no to pak vypadá člověk jako blbec...osobně to beru jako ztrátu malé části sebe - příjmení jsem měla po taťkovi, který umřel, a docela jsem si na něm zakládala, teď mi po něm "nic" nezbylo...asi mi nezbude nic jiného, než se s tím sžít a na nějaký čas používat "tahák" s novým jménem 😃

  • @adyskn  ty jsi vdaná měsí!! já už půl roku a ještě jsem si nezvykla 😞

  • @mala_listicka  nevím 😞 já mám obě příjmení, nechla jsem si dívčí a přidala k tomu manželovo, ale na to jeho si taky nemůžu zvyknout, prostě ke mě nepatří 😐

  • U mna je to tiez este take zvlastne ale dufam,ze si casom zvyknem...Mozno je chyba v tom ze my sme si to zle nadstavili...ze nieco stracame...co takto brat to z druhej strany...vzali sme si cloveka ktoreho milujeme a nove meno znamena zaciatok novej rodiny ktoru planujeme s milovanym clovek vytvorit...naozaj mam pocit ze je to v hlave

Pridaj príspevok

    Nenašli ste čo ste hľadali?

    hľadať len v názvoch tém