První rozvod. Zažila jste to už některá?

to akoze ja?

to akoze brumdinka.....

tak mám poslední dobou pocit, že na forech brms se objevuje zajímavej fenomén...a to snaha zobecňovat problémy, který zobecnit prostě nejdou, a jako argumenty předkládat vlastní konkrétní zkušenosti...

tak já si taky přihodím: druhýho člověka nepoznáte NIKDY dokonale...poznáte ho více či méně....nepoznáte dokonale ani sebe (ano, některé z vás samozřejmě ano, nemusíte mi to říkat ) - viz věčné diskuze na téma nevěra a nikdy neříkej nikdy...jde tady spíš o to "více či méně" a jak to komu vyhovuje, protože ať je to pět let nebo pět měsíců, vždycky vás ten druhej může překvapit, v dobrým i špatným slova smyslu...nemyslím si, že by tahle diskuze někam vedla, ale protože sem se taky zapojila, byla bych osočována, takže budiž...

a ještě něco...já víru ani náboženství nikomu neberu, naopak je uznávám a toleruju, ale proboha (pardon ) víra taky všechno nezachrání - když chybí láska, rozum, vůle, tolerance, důvěra, snaha řešit problémy nebo cokoliv jinýho, nepomůže ani svěcená voda a opravdu by mě zajímalo, kolik z vás by žilo v aprosto nefungujícím svazku jenom kvůli tomu, že to slíbili člověku, kterej na ně z vysoka kašle...ale každej svýho štěstí strůjcem....

 

naty suhlasim s tebou, pekne si to napisala

orinka natty ja som napisala nieco podobne ze poznala som mojho draheho uz po par mesiacoch dobre ale ze clovek sa spoznava cely zivot

jo jo naty,ale já mám pocit že tohle je stránky holek,který prostě chtějí svatbu,chtějí se vdávat..atd...tak nechápu proč nás brum osočuje že na svatbě máme postavený svět.Třeba máme...prostě pro mě je to důležitá věc než budu mít miminko,chci aby přišlo do rodiny...

no holky je to každýho věc, ale pro mě je manželství také velice důležité, žít na hromádce mě nepříjde divný ale mít i děti a plánovat to tak jako že budeme mít děti a budem jenom tak spolu žít tak to není podle mého gusta. Také žiji s přítelem (2 roky)a za 2 týdny se bereme a potom až plánujeme mimi. přišlo by mi dost divné mít děti a nebýt manželé teda pokud to jde . Mám kamarádku a ta žije s přítelem 11 let a naštěstí se příští rok berou, ale toto mi přijde jako přechozený vztah. Manželství je takový další krok v životě.A myslím, že i okolí každého bere jinak když se lidi vezmou a ne že spolu jen chodí. A když seš přítelkyně nejsi vlastně k tvému příteli NIC. Třeba v nemocnici vám neřeknou vůbec nic
Ale je to čistě můj názor

murynka přesně tak moje slova

murynka: jasně, já to chápu, taky sem chodím a chtěla sem se vdávat!! Ale možná (přiznám se, že sem to do detailu nečetla) zná taky někoho jako znám já, kdo se chce taky strašně vdávat a o ničem jiným nemluví, což by mi tak nevadilo, kdyby to byl člověk, kterej se chce vdávat proto, pro co sme se brali třeba my nebo vy...pro lásku, pro "opravdovou" rodinu (prosím nekamenovat), prostě...pro ten pocit...nevím, jak to říct...tý krásný sounáležitosti, odpovědnosti, společným snům.......a ne pro svatbu!!! Pro bílý šaty, americkej úsměv na fotkách, oběd pro 100 lidí.....znají se 6 měsíců, nevidí, neslyší...to že mají problémy, no a?! Teď je podstatná svatba!!! Takovýhle lidi odsuzuju, beru jako nevyzrálý apod. ... pokud se ale někdo vdává z čistý lásky (a cítí to tak oba) a přesvědčení, je mi jedno, jestli se berou po roce nebo 20 letech, přeju jim to....ale to, jestli jim to vydrží, je už samozřejmě na nich a nikdo tady o nikom nemá právo říkat, že to tak není, protože se navzájem neznáme, neznáme naše partnery....a přijde mi trošku (bez urážky) pokrytecký říkat: hele, tak my sme se brali po 10 letech, žili sme spolu dlouho v domácnosti, nemůžem se ničím překvapit, a kdo to dělá jinak, ten to snad ani nemůže myslet vážně?! Tak takovým přeju, ať jim to dlouho vydrží....

s brumdinka souhlasím, svatba je jen třešnička na dortu, tím, že se lidi vezmou nic nekončí ani nezačíná, ale pokračuje to, co už jednou začalo, tím myslím poznávání, tolerance a někdy velká dřina pochopit a podržet toho druhého...

A k té třešnice na dortu ještě tolik: když už svatba, tak ať to stojí za to, ať se s námi radují všichni přátelé a známí a ať si to pořádně užijem Právě proto jsem objevila beremese, abyste mi poradili, jak teda na to...

Můžete mi někdo vysvětlit pojem přechozený vztah?

K tý první části příspěvku sem to myslela tak, že pokud někoho takovýho zná, tak se tu zase jen zobecňuje a zobecňuje...ale to u člověka prostě nejde......

granta: já bych řekla, že je to u lidí, který spolu strašně dlouho chodí a od svatby pak očekávají, že přinese do vztahu něco jinýho, a ono prd....

přesně naty,já to zažila 5 let a nic..jen si chtěl dát užívat bez závazků,bez společného soužití-to e přechozený vztah

holky to sme myslim uz trochu mimo tema no ale jinak k tomu prechozenymu vztahu - tento pojem absolutne nesnasim, kdyz sou dva spolu a klape jim to tak ok, ale kdyz sou dva spolu dlouho pres nekolik let a neco se zvrtne tak to je jako prechozeny? blbost, myslim ze by se to stalo i kdyz by ti dva byli uz manzele, nesouvisi to s delkou vztahu...

ori - nikdo tu neni odborník tak klídek

zofinka - pěkná blbost, že jako přítelkyně nejseš NIC, zase zevšeobecnuješ - pro někoho je přítelkyně a např. dítě všechno a pro jiného je manželka až na posledním článku potravního řetězce, tak tu nemel nesmysly jako že manželka je něco víc ! NENI

naty to napsala velmi výstižně, víc třeba není dodávat

jo jinak taky souhlas s naty vyjadrila to dobre v prispevku z 12:32

kata 267 - souhlas s tim pojmem přechozenej vztah, dle mého je to pouze dobrá výmluva, něco v tom smyslu víš my sme se rozešli, byl to přechozenej vztah! prostě blbost, jen aby třeba někdo nemusel sám sobě přiznávat, že udělal chybu.

brumdinko jenže zofinka to myslela, jako když se něco stane. Když bude třeba v nemocnici, tak jejího přítele tam nemusí pustit, říct mu co sed ěje, zatímco manžel má na tohle právo
Jinak taky nesouhlasím s názvem přechozený vztah. Buď to funguje nebo ne a manželství by na dobrém vztahu nemělo nic změnit

naty, opravdu mám zkušenost, že víra spojuje a pomáhá ve vztahu přestát i to, co se zdá být nepřekonatelné, není to samozřejmě jen ta víra, ale určitě to má něco do sebe. Znám opravdu několik podobných případů. Já jsem teda hrozný neznaboh, ale toto obdivuju!
... a dík za ten přechozenej vztah... Navedla jsi mě na příspěvek: Obohatilo manželství něčím váš vztah?

diky holky uz sem si myslela ze jsem nejakej blazen ze odsuzuju pojem prechozenej vzah, brumdinka v tomto ohledu naprosty souhlas

S tou nemocnicí to už dávno neplatí, když se něco stane, tak se zeptaj jestli seš z rodiny a když řekneš, že ano, tak ti to řeknou. Dle Vašeho názoru by to pak neříkali půlce republiky (vzhledem k statistikám neseszdaných párů s dětmi), takže sorry ale tenhle argument neberu.

Jinak přesně tak, bud´to funguje nebo ne a manželství na tom nic nezmění.

Granta: řekla bych, jen tím, že se teď snažíme být víc tolerantní, když už je ta cesta zpět těžší

mozna by tohle rozjety vlakno mohlo pokracovat v novym tematku od granty protoze tady je to fakt trochu mimo

jo, jo, kata267, jasný, je to mimo, už jsem přidala nové téma

ahoj,
sleduju tuhle diskuzi už déle.. teď mi ale nedá se nepřidat. podle mě mají svojí pravdu obě dvě strany..jsem vdaná měsíc a s manželem jsem spolu 7,5 roku chodili a rok bydleli.. můžu říct, že nás ta svatba "zachránila". Pro ty z nás, které svatbu berou jako něco víc...viz příspěvky výše...je to něco úžasnýho stát vedle sebe před oltářem a vytvořit tak před celým světem novou rodinu, přijmout jeho jméno atd.. je to prostě takové super.. nevím jak to popsat.. to člověk prostě musí vítit a právě proto chápu i tu druhou stranu, kterým nepřipadá svatba jako důležitá věc... podle mě to záleží na páru, jak vytvoří rodinu. někdo začíná svatbu, někdo dítětem... záleží na úhlu pohledu... rodiny kde nejsou rodiče sezdáni nejsou rodiny???
u nás ta svatba znamenala hodně.. opravdu náš vztah, jak se psalo, se posunul... měli jsme už párkrát namále, ale vyřešili jsme to a šli dál...

allisv, i toto je řešení, hlavně, že to teď klape, ... my třeba zachraňovat nepotřebovali, takže to beru jinak

ale já netvrdím, že má svatba zachraňovat.. proto ty uvozovky prostě v našem vztahu bylo potřeba udělat další krok a posunout se... a to právě byla ta svatba.. - u nás toto prostě zafungovalo...
klape to, někdy víc a někdy míň. což si myslím, že je u většiny párů... a nezáleží jestli jsme manželé, nebo ne...

jo, jo, souhlas Jde prostě o posun Asi máš pravdu... Ale někdo ten posun může vidět i jinde např. stěhování a společné bydlení, dítě, .... nebo společný pes

přesně tak !! i ten společný pes je prostě společný .......na vztahu se prostě musí pracovat teda hlavně společně pracovat, pokud chce jen jeden ,tak i kdyby se na hlavu postavil,tak sám nic nezmůže..