První rozvod. Zažila jste to už některá?

Deni tak to je mazec ohledně toho povídání si s někým, zkus třeba psycholožku co se zabývá manželstvím atd... někdy to fakt hodně moc pomůže jinak ti moc nezávidím tuto situaci by potřeboval fešák proliskat a pořádně nechápu proč se ti chlapi tak mění po těch svatbách My měli taky krizi, trochu větší, ale docela se nám to podařilo ustát a teď se znova učíme žít spolu Kdyby něco, tak pisni do IP... ráda poradím a pomůžu

Kaci.IP...

jinak teda holky,no sílá,už mi to začíná llézt n mozek,jsem už úplně mimo....

co všechno v té žádosti je?vůbec nemám páru co a jak....

holky,kde si mám vyzvednout papíry?k rozvodu a píší -vyplnují oba?

denisska: zkus si zadat do vyhledávače "žádost o rozvod" a vyjede ti tam hodně stránek s návodem, jak se co píše, jsou tam potřebné formuláře atd.

Denniss, žádné papíry nepotřebuješ, jen čisté do tiskárny Na netu najdeš vzory.. ve vašem případě půjde o rozvod sporný, tak podle toho hledej, je to §24.. Žalobu podáváš ty, on tam nic vyplňovat nebude...

jenže já o právě nemá kde tisknout....

V práci není k dispozici tiskárna? U rodičů, známých, netové kavárně?

Deni tak si to priprav, uloz si to do mailu a vytiskni si to treba ve skole nebo to posli nejake kamaradce, ktera ma tiskarnu...

v té kavárně možná jo

Denissko, žaloba nemusí být tištěná, stačí napsat v ruce.. není to obvyklé, ale proč ne, zákon neukládá, že to musí být vytištěné..

Ahoj Denissko, sleduju tvůj příběh od začátku, a je mi moc líto, co se ti děje! Ale souhlasím s holkama, v tomto případě je určitě rozvod nejlepší řešení! A čím dřív, tím líp, než si na tu hroznou situaci zvykneš... člověk si nakonec zvykne na všechno a pak je cesta ven o dost těžší...

dobře,tedd ještě mamka mluvila se známou,že mám zajít i na sociálku

Proč na sociálku?

Deni, ještě jedna věc... myslím že by bylo rozumné, aby sis smazala svoje alba. Tvoje album je pro mně velkým vzorem a často ho obdivuju (a bude mi chybět!), ale pro tebe by bylo lepší, aby tě třeba jeho známí nebo příbuzní tady na tomhle chatu nepoznali... Pak to můžou proti tobě ošklivě zneužít...

kata no prý to můžu vzít i k soudu,že mám problém s bydlením...

sugar...to mě taky napadlo

Jak to tak čtu, tak si myslím, že on ti bude dělat problémy. Myslím, že by si se od tamtud neměla stěhovat, dokud se to nějak nevyřeší. Udělala bych si pokoj sama pro sebe - zamykací, abych s nim nesdilela ložnici, pokud to byt umožňuje a všechno napůl, žádný hospodaření dohromady. Abys o ten byt, nebo náhradu nepřišla. Každopádně se musíš obrnit.

mifule: Zůstat s psychopatem v jednom bytě je i životu nebezpečné

Tak nevím, jak by sociálka mohla pomoci, snad jen sehnat nějaký azylový dům.. Jinak mifule k tomu přistupuje zcela pragmaticky, což též není od věci, nedokážu posoudit nebezpečnost manžela..

Deni, ja na to koukam jako blazen...na to, ze se rozvadis nebo chces a na to, jak se filip zmenil...vzdyt je to 2mesice, co jsem se bavila s Katkou Holoubkovou, ktera mi popisovala vase foceni..neco jsem Ti psala do stud. mailu a do IP, tam mi to predtim neslo poslat..\Drz se!!!

deni: Já měla nesporný rozvod, takže netušim, jestli je u sporného lepší, abys žádost podala ty a nebo manžel.

myslim, ze ak máš pocit, že sa chceč rozviesť a dôvod na to máš, tak podaj ty...on to nebude chciet urobit, pretože pre neho bude najväčšia radosť vidieť ťa trpieť...

Zhruba 3/4 žádostí o rozvod podávají ženy. Paradoxně i v takovém případě, že rozvod je z důvodu nového vztahu manžela s jinou ženou.
Prostě: co si ženská nezařídí, to nemá.
V Denisscine případě určitě nemá cenu čekat, že by žádost o rozvod podal manžel.
Tak hlavu vzhůru a do toho!

PS: Myslím, že podmínky "nesporného" rozvodu (rozvod dohodou?) jsou ty, že manželství trvalo aspoň rok, manželé spolu půl roku nežijí, a domluvili se o majetkovém vyrovnání a péči o děti po rozvodu. (V Deniscine případě zřejmě není aktuální).

Zdravím Vás dámy
Som chlap, ktorý má v podstate podobné názory ako Vy. Rozvod je nepríjemný. Sám sa momentálne nachádzam v situácii, keď takýto krok zvažujem. Ale, to by nebol čert nikomu nič dlžen, keby v tom nebol háčik. K manželstvu, a ku všetkému čo s tým súvisí (teda aj rozvod ), by podľa mňa mal človek pristupovať z pohľadu svojej životnej filozofie. Chcem tým povedať, že ak niekto neverí v Boha, v život po živote (či už formou večnej blaženosti / pekla, alebo reinkarnácie) tak takýto človek by nemal mať morálne zábrany požiadať o rozvod. Samozrejme, ak vyčerpal všetky možnosti na zlepšenie vzťahu. Totiž, vždy si treba položiť otázku: "Naozaj som vyčerpal všetky možnosti ako to zlepšiť? Naozaj mi už neostáva nič iné ako rozvod?" Až po zodpovedaní týchto otázok by mal človek zvážiť žiadosť o rozvod. No a ľudia, ktorí sú veriaci (či už takí či onakí), tí sa na manželstvo pozerajú skôr ako na poslanie, a prípadné ťažkosti nikdy nebudú chcieť riešiť rozvodom. Totiž, vždy si budú myslieť, že utrpenie je neoddeliteľnou súčasťou ich života, a že čo si odtrpia tu, nemusia inde...
  Ale čo si má potom človek vybrať? Človek pochybujúci, hľadajúci sa, hľadajúci pravdu o živote.
Osobne som veriaci, verím v život po živote, verím že utrpenie je neoddeliteľnou súčasťou života, ale neverím že človek ktorý trpí musí v takomto stave zotrvať až do úplného konca. Verím, že sa môže rozviesť, a byť znovu šťastný, alebo to aspoň skúsiť.

  A Váš názor?

aniki- no tak ráda vidim, že na beremese najdeme i pány, jen mně mrzí že zrovna v tomto tématu

jinak já to momentálně řešit nemusim a doufám že ani nebudu, jen jsem občas nakouknu, snažim se holkám poradit a snad i vyvarovat se chyb ve svém vztahu

a můj názor: no věřící sice spíše nejsem i když věřím v něco nad námi (možná Bůh), ale církev k tomu nepotřebuju a v život po životě taky moc nevěřim, ale kdo ví. snažim se ke všemu spíš přistupovat pragmaticky a žít tady a ted´
a co se týče rozvodu, tak souhlasim, nejdřív že vždy třeba se pokusit vztah zachránit, ale to musí chtít oba, jak chce jen jeden je to o ničem a pokud se vyčerpají všechny možnosti tak ano pak je rozvod řešením a i když je to nepříjemný, tak zas jako velkou tragédii bych to neviděla, v životě se stávaj mnohem horší věci, takže mou úvahu zakončím s hrdinou filmu Akumulátor: "No co, žít se musí."

aniki77 konecne normalny zdravy inteligentny nazor.
len vies my zeny rozmyslame inak ako muzi. zeny si vsetko strasne pripustaju a rozoberaju a anylizuju a robia si vycitky a hlavne niektore po svadbe tak otupeju ze maju pocit ze bez muza su uplne stratene, nezarobia si ani na cistu vodu a ze ked sa o nich nepostara muz tak sa dostanu na ulicu. len ja nechapem ako a kde zili predtym ako sa vydali

a tiez si myslim ze ak veriaci clovek zotrvava v nefungujucom vstahu tak to je horsi hriech ako keby sa rozviedol. pretoze zije v klamstve a pretvarke. hlavne ak manzelsky slub co si dali manzelia pred bohom je davno poruseny a oni neziju v laske , vzajomnej ucte ani vernosti.
mne to tak pripada ako keby sa ti dvaja snazili Pana Boha presvedcit a oklamat ze dodrziavaja slub , pricom vobec nedodrziavaju. a myslia si ze On to nevidi.....zit v klamsve by som teda nedokazala.ani pred sebou ani pred Bohom...

zeli - přesně, škoda že mnozí věřící raději trpí

No, myslím, že je "trpění" a "trpění".
Pokud jsem ve vztahu s násilníkem, alkoholikem nebo jiným závislákem, chronickým žárlivcem, tak pak určitě rychle pryč a žádné výčitky. A je spoustu holek, které skutečně tyhle příběhy prožívají.
Ale pokud někdo "trpí" tím, že miláček si po svatbě přestal uklízet špinavé ponožky, nebo už nevzdychá romantická vyznání, tak pak je to samozřejmě blbost. Doufala bych, že věřící v tomhle případě berou manželství vážněji a zodpovědněji. Taky myslím, že třeba i něvěra by se dala zařadit mezi věci, které by se v dobrém vztahu daly ustát, samozřejmě každý případ je jiný a každý má jiné pocity.

Občas myslím, že dost holek od svatby a manželství všeobecně čeká příiš mnoho, a pak jsou zklamané, když se prostě nic "zásadního" nestane, a život plyne dál pořád stejně. Romantika těšení se na svatbu je pryč a přijde jen běžná realita, pořád stejná, možná spíš horší. A někdo to pak prostě nerozdýchá...

No, my s manželkou žijeme v manželstve, ktoré má problémy, ale nie takého charakteru ako podvádzanie, alebo niečo také. Cítim však, že naša vzájomná úcta jeden k druhému a i k sebe samému klesla na hranicu, ktorú môžem s čistým svedomím nazvať miera únosnosti. Ak to pôjde takto ďalej, skončí to zle. Obaja sa snažíme veci zmeniť, ale nejako to nejde, a hlavne mne. Manželka sa s tým nevie vyrovnať, a často krát, miesto toho aby ma brala takého aký som (teda aj dobrého aj zlého) sa ma snaží stále zmeniť na obraz, ktorý má vysnívaný. Vidí na mne viac negatív ako pozitív. Respektíve, vníma len negatíva. Nič pozitívne na mne nehľadá, a teda to ani nemôže vidieť. Možno som jej k takémuto správaniu dal podmet práve svojimi chybami, (lenivosť, hrubé a občas hulvátske vyjadrovanie) ale na druhej strane, ani ona nie je čistá ako ľalia. Aj moja žienka má chyby, ktoré vo mne rezonujú, a časom sa moja miera znášania týchto nedostatkov naplnila, a ak som aj kedysi dokázal tieto negatíva brať s rezervou, časom je to čím ďalej ťažšie a ťažšie. Potom aj vôľa niečo na sebe meniť ochabuje, zvlášť ak vidíš, že ani Tvoja partnerka sa nijako "netrhá" v napĺňaní Tvojich predstáv o šťastí. Mám síce skvelú manželku, ale akoby naše cesty boli na míle ďaleko od seba, a nevedia sa stretnúť. A ak sa aj stretnú, je to na okamih, a zase idú každá iným smerom. Bolí to ju, aj mňa. Nesúhlasím s Brumdinkou, že veriaci radšej trpia. Skôr je to o tom, že si kladú otázku, či urobili všetko pre nápravu, a snažia sa v tom celom nájsť hlbší zmysel, kvôli ktorému by boli ochotní ďalej "trpieť", teda hľadať cestu jeden k druhému.
  Ale, je to naozaj tá správna cesta, stále sa potýkať s tými istými problémami, ktoré nemajú riešenie, a stále trpieť tou istou bolesťou a zraňovať seba i toho druhého?

-.-

kopa - naprostej souhlas

aniki - no ono taky jestli od toho taky nečekáš moc, ono se lehce řekne brát druhého takového jaká je, ale neni to tak jednoduchý jak to vypadá