První rozvod. Zažila jste to už některá?

@nika_83  Takhle to beru taky. Na co se dopředu bát nějakých strašáků, když jsem momentálně přesvědčená, že mám toho pravého, milujeme se i po letech a náš vztah se s námi vyvíjí tak jak si přejeme?
Je to všechno o tom přístupu - pokud pozitivně bereme to, co nás zasahuje, potkává, děsí, i těší, prožíváme to spolu, probíráme události, které se staly, když jsme spolu zrovna nebyli i ty společné zážitky, na které máme společné vzpomínky a baví nás to, tak nevidím nikde problém. Prostě nás baví být spolu

@mendie  Heeeeej, to je přesný, díky!

No, holky, zajímavá diskuze: každá jsme jiná....Ze své zkušenosti můžu říct, že ani sebevětší láska všechno nespasí a nezajistí vztah na celý život. Samozřejmě je to ta nejdůležitější věc, ale měla jsem takový (11 let): láska jako trám, znali jsme se od 15 let a byli spolu do nějakých 28, prožili jsme spolu spoustu,a i takové ty krizové milníky v životě (smrt blízkého, stěhování do zahraničí, dokončení studia atd. atd.). Takže jsme se znali jako své boty...Nebyli jsme manželé, ale ta láska, věřte mi, byla ohromná, a dneska jsme každý s někým jiným. Prostě život není černobílý, ovlivňuje ho spousta faktorů. A já dneska můžu říct, že i když si užívám přítomnost, hodně se dívám i do budoucna, a hodně opatrně, a že si hodně dobře uvědomuju, že manželství je soužití dvou individualit, a ne splynutí duší. Promiňte mi přízemnost, ale svým způsobem je to právní svazek-smlouva-a tudíž by se na něj nemělo koukat jen jako na romantickou záležitost. Můj názor.

@veli  A co se stalo? Proč byl konec? Nemusíš odpovídat, ale zajímá mě to, co bylo důvodem.
On tady nikdo nezpochybňuje, že stát se může cokoli - věřím, že nika i já to v koutku duše víme, máme to v hlavě srovnané.
Mě třeba jeden čas napadalo, že ten můj - protože jsem byla jeho první vážná známost - jednou dostane strach, že mu něco uniklo, že si nic neužil, že vlastně neví, jestli by mu s jinou nebylo líp...
Ale důležité je, že to jsou jen a jen spekulace, protože mně nedává jediný důvod, proč bych se toho měla bát. Jo, v koutku je to někde schované, ale proč se toho děsit bez jakékoli záminky?
Kdy jindy má člověk žít šťastně a užívat si? Každý by si měl užívat to, co zrovna má.
Některá z nás si užívá nezávislost a svobodu, protože je jí to třeba blízké, nebo protože zrovna neposlouchá denně večer v oušku šeptem "miluji tě", já si zrovna užívám pocit, že mám přesně ten vztah, jaký chci.

@veli  Však v pohodě...=) nám to teda i po těch 11 letech klape jako na začátku, ne-li ještě líp, proto nemám strach...navíc - manželství tomu našemu vztahu dodalo ještě něco navíc, co předtím nebylo a je to prostě nádhera...

Každý člověk je trošku jiný...mám kamarádky, které se jakoby bojí tomu druhému zcela "odevzdat"...teď nemyslím, že na něj přepíší majetek, ale právě spíš naopak...a vždycky, když si pak povídáme, tak mám pocit, že ten jejich vztah je opravdu jen nějaký svazek-smlouva a je mi z toho teda spíš smutno...ano, jsem asi naivní...ale jsem šťastně naivní...a ano, možná dostaneme časem přes prsty...ale věřím, že to vše dopadne dobře...a právě tady ta víra je pro začátek ten nejlepší "arzenál"...

Nevím, co se u vás stalo...možná už vás to spolu po těch 11 letech zkrátka nebavilo, já si třeba náš rozchod teď opravdu neumím představit - nevím, k čemu by to bylo dobré... Já prostě žiju přítomností...neříkám, že třeba neplánujeme, co děti, domek apod., ale nepřemýšlíme nad něčím, co není aktuální...Stejně jako mendie, stále nás prostě baví být spolu...nedávno jsem někde, asi tady, četla krásný citát: "Možná nemáme všechno, ale spolu nám nic nechybí..." Tak tak nějak my to máme...

mendie: opravdu to tady nechci psát, přece jen je to dost soukromé. Ale odpovím takhle: kapka po kapce, vývoj, změny v životě, které pomaličku polehoučku měnily i nás dva, nečekaně nás oba posunuly trošku jinam než toho druhého, až jsme začali chtít od života každý trošku něco jiného, i když jsme se měli strašně rádi...prostě život A můžeš o tom mluvit nahoru dolů, komunikace nebyla náš problém. Rozdhodně důvodem nebyla jedna věc, kvůli které bych praštila do stolu a sbalila kufr. Na to ten vztah byl opravdu moc silný.
Mendie, myslím, že toho, co píšeš, se bát nemusíš. Opravdu. Pokud je partner inteligentní člověk a má tě rád, tak tohle je prkotina. Toho se může obávat i holka, jejíž manžel měl stovky partnerek, tohle neovlivníš, a tím bych se opravdu nezabávala...Stejně tak nevěřím na nějakou teorii "přechozeného" vztahu, alespoň v tom případě s mým bývalým přítelem to o tom rozhodně nebylo. Ani nějaké ty krize po určitém počtu let... Každý vztah je prostě jiný, má jiný vývoj a nelze nevšeobecňovat. Já můžu říct, že dneska se na vztah dívám ne jako na hotovou věc, která prostě přetrvá všechno, ale jako na živý organismus , který reaguje na spoustu věcí. To zní hrozně

@nika83  Vy jste spolu už 11let? to tedy koukám,ale moc Vám to přeju.Taky si myslím,že když vztah funguje,tak mu manželství dá něco víc. Taky mám kamarádky,které mi závidí krásný vztah s budoucím manželem a ptají se mě,jak to dělám a já ani sama nevím.Jasně,že se občas pohádáme,bez toho by to nešlo,ale nikdy to není nic vážného a dlouho na sebe nevydržíme být naštvaní.Což je dobré znamení Souhlasím s tím,jak píšeš,že je nejlepší žít přítomností a brát věci,jak jsou.

nika_83: tak to se musím ohradit pokud bychom se rozešli kvůli takové banalitě, že by nás to spolu "přestalo bavit", "přechodili jsme se" a podobné věci, tak to sem ani nepíšu Napsala jsem jen to, jakou mám zkušenost já a co z toho pro mě vyplynulo, ale samozřejmě, každý má jiný přístup a každý vztah je jiný, takže každý to má hozené jinak proč ne Manželství není "jen vztah-smlouva", to rozhodně ne, ale ať chceš nebo ne, tak tím do právního svazku vstupuješ, ale nemusíš to tak vnímat, když nechceš, samozřejmě.

@veli  To, že je vztah "živý organismus" zní sice prazvláštně, ale také s tím souhlasím...a opravdu jsem si vědomá toho, že se v životě prostě leccos bude měnit, nejsem hloupá...já ale prostě věřím a doufám, že to zvládneme...víc k tomu asi v této chvíli napsat nemůžu a ani s tím v tuhle chvíli nic nenadělám...

Nevěděla jsem, proč jste se rozešli... To se tedy omlouvám...

@stastnanevesta  Ano, jsme spolu už něco přes 11 let... Někdy holt i ta gymnaziální láska přetrvá a ti dva se dokonce vezmou... Taky se někdy nepohodneme, to je jasný...ale strašně neradi jsme na sebe naštvaní, takže to taky moc dlouho nevydrží...

@nika83  Ani mi nemluv,nás ty hádky štvou taky a pak si říkáme,jestli nám to stálo za to

nika: určitě jo, já věřím, že vám to vyjde! Nemusím vás znát, abych viděla, že to myslíš vážně a za vztah chceš bojovat a je super, jak jsi do svého manžela zamilovaná, to je vidět. Každá máme sice asi jiný přístup, ale v podstatě děláme to samé Tak ať vám to klape i dál!

@veli  chápu, jen myslela, jestli to byla nějaká náhlá záležitost nebo postupně střádané drobnosti...
Je pravda, že když se sčítají maličkosti, které prostě neladí a mění náš pohled na svět a tím i na vztah, je to taková pomalá krutá smrt vztahu... a člověk s tím nic neudělá. Jediná obrana je láska, víra a důvěra i když stoprocentní není nikdy nic.
Však já se nebojím, tenhle pocit už jsem dávno vytěstnila, přece jen jsme spolu osmým rokem, za tu dobu člověka napadá spousta věcí, třeba i v návaznosti na to, co vidí u svých známých a přátel nebo co zná z minulosti. Ale časem pozná, jestli je to strach oprávněný nebo naprosto zbytečný, tedy, že to vlastně vůbec není můj aktuální problém.
A je pravda, že asi ten, který měl žen už stovky, jak říkáš, pro toho je spíš přirozenější si najít sto první nebo sto druhou než u někoho, kdo má rád život s tou , s kterou spokojeně žije už léta
CO se týká přechozeného vztahu, to je teorie současnosti, řekla bych, že o ničem. Přesně jak píšeš, každý vztah má svůj vývoj a jde o to, jak si ho ti dva budují a přizpůsobují svým tužbám, potřebám a pocitům.

@stastnanevesta  Jj, taky si to vždycky říkáme...
@veli  No, já si taky myslím, že nezáleží ani tak nebo pouze na způsobu, jakým to člověk bude řešit, ale především na výsledku, jestli ten vztah opravdu pak funguje...a každá tedy můžeme mít ten přístup trošku jiný, ale jsme spokojené obě, pak nevidím problém... Také přeji krásné manželství...

@nika_83  Já nemám k tomuhle tématu moc co napsat,když mě svatba a manželství teprve čeká,ale vám přeju,aby se vás rozvod netýkal,z toho,co píšeš,je vidět,jak jste moc šťastní

@nika_83  Já myslím, že záleží i na způsobu jakým se věci řeší my se hádat neumíme a když máme nějaký spor, tak je to vždycky hrozný radši všechno řešit v klidu hádky u nás nee. Protože to je pak směs mých přehnaných reakcí, jeho mlčení, následně jeho velmi racionálního vysvětlování, které během mlčení vymyslel a které mě vytáčí a následně naprosto banální a jednoduché vyřešení a vysvětlení, které mě naopak rozbrečí a říkám si, proč, proč proč jsme si to jen v klidu neřekli, proč já trubka se musela naštvat

mendie: Nene, rozhodně to nebyla náhlá záležitost. Vtipné je, že i když jsem z toho vztahu odcházela, měla jsem toho člověka ráda jak na začátku, ale neviděla jsem jiné řešení. Bylo to hrozně bolestné. Prostě se nám to tak stalo, a bylo to po hooodně dlouhých úvahách. Takže holky: v tomhle jednom případě láska a komunikace nezmohla všechno, ale to neznamená, že to nefunguje. Jasně že funguje Dneska spoléhám na to samé A nebojte se ničeho-tím si ještě nikdy nikdo nepomohl!

@mendie  Jasný, napsala jsem, že nezáleží "pouze na způsobu"... A koukám, že vaše hádky mají celkem "vtipný" průběh... U nás je to tak, že máme "tichou domácnost" a nakonec teda rozhovor na dané téma, hehe...ale snažím se právě vyvarovat různých hysterických výlevů, to nemá smysl...

@veli  To je škoda, že to tak skončilo...ale pokud jsi teď spokojená, tak to byl krok správným směrem...ale celkem Tě obdivuji, že jsi to zvládla, opravdu to muselo být moc těžké...

@nika_83  To se taky snažím, ale tichá domácnost je někdy o něco horší než troška emocionálních výlevů
Hlavní je totiž dilema - kdo začne mluvit

@mendie  To mi nemusíš říkat... ale já raději nekřičím, to pak často člověk řekne i něco, čeho pak lituje...proto ta tichá domácnost...no a to dusno je pak ubíjející, takže on vždycky někdo začne první...jednou on, jednou já...neberu to jako poraněnou ješitnost, ale jako vidinu příměří... Takže pak je aspoň zase vše oka...naštěstí to nebývá moc často...

@nika_83  U nás tichá domácnost nehrozí,radši si to vyříkáme hned. I když je fakt,že jsme oba paličatí a když si stojíme za svým,tak je to někdy složité,ale je to asi o tom,že všechno nemůže být jen růžové a čas od času je to oživení,ale jak píšeš,nesmí to být moc často

@nika_83  Nevím, co víš o psychologii, že tvrdíš cosi o psychologických blábolech Dovoluji si upozornit, že Freudovy teorie jsou dnes psychology třeba považovány za historicky podmíněná až nesmyslné...

Jinak já myslím, že máme s přítelem pohodovej vztah a láska ani vášeň v něm nechybí. Snažím se to tu popsat s nějakým odstupem, ale to neznamená, že bych po emoční stránce měla nějaký problém


@mendie  Přesně souhlasím! A není to problém jen žen, právě takhle skončil i jeden chlap. U nich je to o to horší, že když si ženská zamane, tak jim může úplně zkazit vztah s dětma.

Teda to jsou diskuze na svatebním webu

@aimirin  O psychologii vím jen něco málo z přednášek a seminářů, ale nemám to jako hlavní obor...sice mě z ní čekají teď v červnu státnice, ale zatím ještě teda moc pilně nestuduju, takže spíš nic moc zatím... Spíš jsem to myslela tak, že si člověk nemá nechat hlavu blbnout nějakými hypotézami a analýzami a pravděpodobnostmi a raději prostě život žít, jak přichází...

Věřím, že máte pohodový vztah, i když asi oba budete od povahy jiní, než jsme my s manželem...ale hlavně že to klape...

A ano, diskuze je to podivná...už ten název "první rozvod" mě děsí a říkám si - z kolika jako, proboha...

@nika_83  No jo, je o takový pochmurný

Ono taky něco jinýho je psát na diskuzi svůj názor a něco jinýho je fakt prožívat svůj vztah

Proč myslíš, že jsme jiní? Zatím předmanželský smlouvy nepíšeme, ani nepřemýšlíme o manželském vyrovnání po rozvodu

@aimirin  jej, to mě nechápej zle... já myslela ten přístup...že já tu byla za tu naivku, co věří a doufá...a Ty zase za ten rozum (i když ten teda nevylučuju zcela ani já)...ale nemyslela jsem to nějak do extrémů...

a my náš vztah rozhodně prožíváme... tady v diskuzi jen popisuju, co znám, případně píšu mé "skromné" názory, které ale nikomu nechci nutit...

@pupidu  dokazala ale len do isteho dna ked som 4dni po vianociach doslovne utiekla

holky prosím mám takový dotaz....... majetkové vypořádání musí být notářsky ověřeno? nebo stačí když ho oba podepíšou a i s návrhem na rozvod se to odnese na podatelnu kde se koupi ten kolek?? a pak už se jen čeká na rozsudek??

@sisisnka  Musí mít ověřené podpisy, ale dělají to i na městském úřadu.

@romcovaklarka  děkuju moc.......jsem vděčná za každou radu,neni to nic jednoduchýho

@sisisnka  přesně jak napsala romcovaklarka podpisy si nechte ověřit na úřadě nebo notářství (úřad je lehce levnější, o DPH) nebo Vám to může ověřit přímo advokát, který vám vypořádání SJM sepisuje.

@danaruj  děkuji.....