První rozvod. Zažila jste to už některá?

20. mar 20139077
  • Makulacku.... to je mi líto, že tu vidím Tebe....

    No já postupovala takto:
    1. sepsali jsme žádost o rozvod
    2. sepsali jsme majetkové vypořádání po rozvodu
    3. oba jsme to podepsali a poslali na soud
    4. za cca půl roku jsme měli stání a do 15 minut bylo po všem.... (pomohlo, že jsme spolu více než půl roku nebydleli).

    To vše ale bylo už před 4 lety, možná, že se něco změnilo....
    Vzory podání a vypořádání jsou různě po netu, to Ti sem určitě někdo písne odkaz. Nebo je možná někde v diskuzi.....

    Tak držím palečky 🙂

  • Ahojky, díky moc, já právě netuším co te´d dělat, chci to už mít co nejrychleji za sebou, odpoutat se od toho pročistit hlavu a počkat co život přinese dál. Vidím, že se chystáš na 2. svatbu - gratuluji

  • Jj, na druhou. Původně jsem byla přesvědčena, že už se nikdy vdávat nebudu... ale pak přišel ON, ten pravý. A on přece za to, že jsem se jednou spletla nemůže, takže bude svatba.... velká krásná. A věřím, že poslední 🙂

    Neboj, po rozvodu se Ti uleví a začneš zase žít. Jinak než dřív, ale to uvidíš sama.
    Nejhorší je to čekání na soud... mně se to děsně vleklo 😐

  • Sponzor fóra
  • Hm, je smutné, ako rýchlo a ľahko končia manželstvá. Budem mať svadbu v kostole, hoci nepatrím k tým "ozajstným" veriacim, moje návštevy kostola sú veľmi sporadické a viac-menej náhodné, avšak myslím, že to, čo nám náš kňaz tlačí na tých náukách do hlavy, má niečo do seba.

    Manželstvo je záväzný zväzok, nie je to o krásnych šatách, super kytici a princeznovských fotkách. Rozhodnutie, že si niekoho beriete, neznamená, že s ním budete mať svadbu, ale že ste ochotné s ním byť v dobrom aj v zlom. To je rozdiel oproti neformálnym vzťahom - tam je na mieste povedať - nehodí sa ku mne, je gambler, preč od neho. Veď život prináša strašne veľa problémov, vrátane chorôb a závislostí, a manželstvo znamená, že ich s niekým zdieľam a očakávam, že keď budem mať problém ja, bude ich zdieľať partner so mnou a spoločne nájdeme riešenie.

    Iste, sú problémy, ako agresivita, opakovaná nevera, kde nie je veľmi čo (okrem holého života) zachraňovať... Napriek tomu poznám páry, ktoré prekonali aj alkoholizmus aj neveru a ich vzťah to upevnilo - najmä na staré kolená.

    Ak odchádzate z manželstva z čistého sebectva "preč od neho, veď nemáme deti, JA mám právo byť šťastná", tak nie ste ešte dosť zrelé, aby ste do neho vstúpili - a to ani tie, ktoré tu takto suverénne radíte.

    Manželstvo nie je romantika, je to drina, ale nikto zatiaľ nič lepšie nevymyslel, takže to asi stojí za to.

  • Pelemele,
    já když jsem se vdávala tak jsem si opravdu myslela že je to na celý život. Když mi manžel oznámil co udělal tak jsemmu řekla že ho v tom nenechám že jsem manželé v dobré i ve zlém. Ale jak dlouho se má odpouštět? Kolik šancí člověku dát? To už kněz neříká? Když Tě někdo zklame jednou, dvakrát ale když se to táhne dlouho a je to pořád stejné? Zůstavala jsi v takovém svazku? .......

    Tobě přeji do manželství jen to nej..

  • Co ma udivuje, ze napriek tomu, ze mnohe pary sa beru az po niekolkorocnom spoluziti, tak po svadbe dojde k nejakemu zlomu a partneri sa menia, vyplavaju na povrch veci, ktore predtym bud neboli alebo boli skryte... ako keby podaktorym po navleceni obrucky s prepacenim v hlave preskocilo...
    Tak ako veriaci pred svadbou absolvuju pripravu u knaza, tak aj neveriacim by som pred svadbou dala taku pripravu u rodinneho poradcu 🙂

  • makulacek: Ničeho se neboj. Rozvod pokud jste dohodnutí oba, že spolu nechcete být a máte vše vyřešené, probíhá rychle. U mě to bylo tak, že jsem napsala, stručnou, slušnou žádost o rozvod, do které jsem rovnou napsala, že majetek máme vyřešený, tu jsem dala na soudě do podatelny (kolek 1 000). A do půl roku jsme byli rozvedení, samotné stání trvalo asi 15 minut.
    Nikdo se nás na nic neptal, já jsem řekla, že už s ex nebydlím a mám nového partnera a bylo hotovo.

    Nesouhlasím s pelemele, že pokud odcházíme z manželství ze "sobeckých" důvodů, nejsme na něj zralé. Já byla vdaná skoro 10 let a naše cesty se prostě rozešli. Mohli jsme spolu klidně žít dál, mezi námi nebyli žádné závažné problémy, ale proč? Ve třiceti nebudu žít se svým mužem jako bratr a sestra. Do dneška ho mám jako kamaráda ráda, a jsme spolu v kontaktu. Oba máme nové partnery a jsme spokojení. Kdybychom se nerozvedli, čekal by nás smutný život, kdy jsou spolu lidi jen ze zvyku a nemají si co říct, ale nerozejdou se, protože to zase není tak strašný a lidi jsou na tom hůř (viz agresivita, nevěra apod.). O takový život bych nestála.

  • Makulacek a ozaj to nejde nejako vyriesit?

  • Pelemele, zrelý človek dokáže pri psychickom týraní, fyzickom týraní, alkoholizme a iných závažných závislostiach, psychopatii vstať a odísť od milovaného človeka. Osobná integrita tak vyhráva nad iracionálnymi presvedčeniami. Ja plne verím Plzákovi, ktorý hovoril, že manželstvá by sa nemali uzatvárať so závislými, lenivými /v zmysle ani nepracuje aj keď nemá dieťa čo jesť/ a psychopatmi.

    Fakt vypisovať, že nezrelý človek sa nerozvedie s gamblerom, je mimo. Ak by to bola pravda, tak zrelý človek je ten, kto nechá z lásky urobiť zo seba bezdomovca a nechá sa okrádať aj o to najhodnotnejšie /a nemyslím tým peniaze, ale cennosti ako sú šperky po babičke alebo pracovné pomôcky/. Ja si myslím, že zrelý človek odíde a nenechá zájsť svoj život tak ku dnu. Ty poznáš páry, ktoré závislosť prekonali. Ale tam sa závislí chceli zmeniť. Ale mnohí závislí sa zmeniť nechcú, radšej sa oblbujú tabletkami ako Chipin manžel. A tam si Chip nepomôže.

    Som rada, že o týchto stránkach života so závislými nemáš ani poňatie. Minimálne v tomto máš zrejme pekný život.

  • holky co sa tyka pelemele: ja som z tychto viet pochopila: Iste, sú problémy, ako agresivita, opakovaná nevera, kde nie je veľmi čo (okrem holého života) zachraňovať... Napriek tomu poznám páry, ktoré prekonali aj alkoholizmus aj neveru a ich vzťah to upevnilo - najmä na staré kolená.
    , ze pelemele myslela nato, ze niektori sa rychlo vzdavaju ...a nie nato, ze ked je niekto beznadejny pripad tak to treba s nim vydrzat co najdlhsie 😃 myslim si, ze ste to pochopili zle 😬 a asi za toho nezreleho cloveka zobrala takeho, ktory sa hned v manzelstve vzdava a pre blbost hned pristupuje k rozvodu - poznam dost takych manzelskych parov - neslo o nejaky vazny problem, ale lahsie je pre niekoho sa rozviest ako veci riesit 😉 to je moj nazor 🙂

  • Priklanam sa k Ivett, tu vyvstava viac otazok - taketo veci sa podla mna musia nejako prejavit pred manzelstvom, a ja teda musim vediet, koho si beriem na krk. Taketo veci nedokazem pochopit... potom sa brali tak, ze sa nepoznali dobre, a to si treba dat potom sam za vinu...
    TAkisto si myslim, ze casto sa ludia rychlo vzdavaju namiesto riesenia problemov.

  • Emilyz, a ja by som Ťa doplnila: často aj najbližší závislého snúbenca taja pred zdravým snúbencom závislosť chorého. Mimochodom náš zákon to samozrejme nepovoľuje, lebo snúbenci sú povinný si pred svadbou oznámiť svoj zdravotný stav. Ale verím tomu, že ak pár nežije spolu pred svadbou alebo sa berú po krátkej známosti, tak sa dá zatajiť čokoľvek. Mám známych, ktorí idú ženiť syna a nevesta netuší, že snúbenec je schizofrenik, momentáne na liekoch. Však prečo by jej to hovorili, že? 😠

    Inak ak to Pelemele myslela ako Yvetta, tak je fakt, že mnohí berú v súčasnosti manželstvo ako chodenie. Nechutí mi ako varí, no tak sa rozvediem... Nuž, toto tiež neuznávam. O záchranu manželstva by sa mali ľudia snažiť až kým nevyčerpajú všetky možnosti a môžu odísť s čistým svedomím.

    Grettka, pred x rokmi bola na Slovensku úvaha,že by mali snúbencom manželstvo doslova povoľovať psychológovia po rozhovore so snúbencami. Ktorý pár by nevyzeral perspektívne, tým by sobáš nepovolili. Vtedy ma to hrozne rozčuľovalo: ctiteľka môjho muža bola psychologička a tá by nám sobáš iste nepovolila. 😃

  • Kveta a neda sa este tu Tvoju znamu upozornit, pokym je cas?
    Inac boli take pripady, no to by malo byt manzelstvo neplatne (aspon podla cirkvevnych zakonov) - ak jeden nevie o zdrav. stave toho druheho

  • Ja nevestu nepoznám, to je ten problém... Poznám len tú rodinu a tým som povedala, že by mali nevestu informovať, takže robím čo je v mojich silách.

  • To je hroza, ze niekto je niecoho takeho schopny - myslim tu rodinu, ktora naschval zatajuje vaznu chorobu svojho syna, len aby ho ozenilii... brutus - ako take manzelstvo moze dopadnut?
    A potom nech si tetky klebetia, ze : Sak znas, ona se s nim rozvedla, bo uz jej nebul dobry

    Sorry za vychodnarcinu, ale aby to bolo autenticke

  • Sponzor fóra
  • Ja sa desím toho, že nevesta to zistí až keď bude mať dieťa - schizofrenika... 😐

  • Ako hovori emilyz, ked sa uzavrie manzelstvo s tym, ze jeden z manzelov vedome nieco taketo zataji, moze to byt dovod na vyhlasenie manzelstva za neplatne.
    Este ma ale napadlo, my ked sme boli za knazom, tak sa nas pytal, ci chceme "ohlasky" v kostole. A ja som sa ho pytala na co to vlastne je. A on vravel, ze jednym z dovodov je napr. aj to, ze ak nahodou niekto vie o nejakej prekazke, ktora by mohla zabranit uzavretiu manzelstva, tak to moze prist oznamit na farsky urad..aspon tak som to teda ja pochopila. Mozno by sa dalo touto cestou nieco poriesit.

  • Holky my si nic netajili, ale mám pocit, že manžel si prostě myslel, že když má na mě "papír" což mi hned od začátku z legrace říkal, pak už to možná myslel i vážně - nevím; tak že na mě může dříví štípat, ale to se zmýlil, když jsem chtěla, aby byl jako dřív - v klidu řekla co se mi nelíbí - tak se urazil a nemluvil se mnou, tak jsem vždycky s prosíkem přilezla, ať se nezlobí, že se nechci hádat. No a tohle začalo před 2 lety - vlastně už při přípravě svatby jsme se málem rozešli, pak jsme si řekli, že ne, že to bude v pořádku - usmířili se a vzali se a asi to byla chyba - tu svatbu jsme měli odložit - aspoň. Ale teď už nemá cenu brečet nad rozlitým mlíkem. Doufám, že se během víkendu nějak rozumně domluvíme. Příští týden jsem na služebce a pak budu muset najít advokáta a začít to skutečně řešit.
    Nemyslím si, že jsme nešli do manželství s tím, že je to na celý život - my to tak skutečně chtěli - ale prostě se asi nepovedlo - před svatbou jsme spolu byli 5,5 roku (rok společně žili) a teď máme mít 2. výročí svatby 😒

  • jeje, tak pevné nervy! A jít kam máš?

  • pelemele - trosku taka stiplava otazka, ale pan farar ma s tymto osobne skusenosti ked vam dokaze tak poradit? 😦

  • ale mas pravdu v tom, ze je blbost sa vzdavat pri totalne malichernych veciach. Prirovnam to k takemu morbidnejsiemu pripadu - napr. samovrazda. To je v istom slovazmysle podobne. Ved naco riesit problemy, ked sa da od nich ujst?
    Manzelstvo nie je len o slnecnych dnoch, ale aj o oblacikoch, pripadne burkach...je ako zivot sam, raz sme hore, raz dolu...niektore rozvody su velmi banalne, no su aj take, pre ktore mam pochopenie, ale zase to je chyba snubencov, ze sa akosi nestihli hlbsie spoznat pred manzelstvom, resp. ze ignorovali podozrive spravanie svojej polovicky.
    tot moj nazor 😉

  • Ahoj holky, napadla mě otázka po jaké době se vlastně rozvádíte..já nerozumím těm rozvodům které třeba proběhnou do jednoho , dvou let po svatbě...vždyť to není tak dlouho co jste se milovali a najednou rozvod....můj kamarád byl s přítelkyní 8 let, vzali se a do půl roku byli rozvedení. chápete to? já opravdu ne. co se stane? holčiny co jste to zažili pomozte mi to třeba nějak pochopit 😒 vzdyt kdyby tam byly nejake problemy tak se snad ani neberete ..ja tomu vážně nerozumím ..nemluvím o rozvodu třeba po 10 letech ju.

  • Mison - taky jsem to nikdy nechápala, ale teď vím, že už ta svatba byl omyl, dlouho jsme spolu chodili, začali plánovat svatbu, u toho se málem rozešli, pak si řekli, že je to blbost, že to překonáme a vzali se a v podstatě tak půl roku po svatbě to začalo jít všechno od 10 k 5. Prvně jsem si myslela, že je to tím, že je nešťastný v práci, pak utahaný ze stavby, pořád jsem se snažila, nadbíhala mu a zachraňovala co se dalo. Nakonec to dopadlo tak, že já už jsem byla ze záchrany unavená a protože tohle jsem vždy dělala já (už když jsme spolu chodili), tak najednou nezbyl nikdo, kdo by ten vztah chtěl zachránit - tak to prostě zkončilo. Teď bych si strašně moc přála, kdybych se tak mohla ráno probudit už s navýma dokladama a všechno bylo za námi.

  • Mé první manželství trvalo 2,5 roku a přišlo mi to jako věčnost. Nyní jsem se svým druhým manželem šťastně vdaná druhý rok a přijde mi to jak pár týdnů... A náš vztah a ten pocit v nás je každým měsícem jakoby silnější, cítíme to stejně, mluvíme o tom... Je to prostě o chlapovi. Naštěstí jsem podruhé nesáhla do stejného pytle chlapů a každý jsou jako nebe a dudy, takže cítím, že je to takhle správně a tak to má být. Člověk si nikdy nesmí být tím druhým jistý, to je základ, a vztah nesmí ustrnout, ale stále na něm pracovat (i drobnostma) a je hrozně důležité udělat si na sebe čas i někde jinde než doma - zajít si do kina, divadla, na skleničku, na večeři, do ZOO a tak. Anebo když fakt není čas, tak aspoň zajedeme udělat spolu sami velký nákup a cestou se projdem po obchodech, stavíme na kafe... Spojíme příjemné s užitečným.
     
    Každopádně si dneska výskám, že exmanžel byl tím, který tenkrát žádost podal (s mým souhlasem a po dohodě). Rozvedli nás od podání žádosti za 2 měsíce, měli jsme všechno sepsané, bez dětí, takže prostě rychlovka.

    Držím všem, které teprve rozvod čeká, pevné nervy a do budoucna mnoho štěstí při výběru dalšího partnera. Hlavně se nezavírejte doma, dbejte o sebe, radujte se, choďte mezi lidi a hlavně - usmívejte se, protože jednou určitě přijdete na to, že rozvod byl odrazovým můstkem do vašeho lepšího a spokojenějšího života. Alespoň tak to cítím já. A nebýt rozvodu, nebyla bych dnes takhle šťastná. Mějte se.

  • holky me tahle rubrika uprimne trochu desi... 😞 a to v tom smyslu, ze me pak napadaji myslenky - co kdyz taky tak dopadnem? jaxe tomu da zabranit? predejit? jak poznam toho praveho? protoze si myslim, ze kdybyste si to nemysleli o tom svem ex, ze je ten pravy, taxi ho ani brat nebudete... a jeste jedna otazka: da se to treba nejak zobecnit? proc se rozvadite? treba brali jste se moc mlade? nebo jste meli toho sveho ex jako prvni vaznou znamost?

  • Ja si myslim,ze to nieje dlzkou chodenia,ani spoluzitia pred svadbou..Zalezi len na tych dvoch ako sa dokazu popasovat s problemami a snazit sa ich vyriesit a nie oddialovat a neriesit...najjednoduchsia cesta je zdupkat...ale umenie je vratit sa spat,vediet odpustit,vediet sa obcas aj znizit a prist sospravedlnenim ako prvy...a manzelstvo je v prvom rade sviatost...A kazdy dens a treba nanovo a nanovo rozhodovat pre zivot s manzelom a pre manzelstvo,a kyzdy den treba zacinat odznova a odznova....

    Mna tato tema tiez dost desi...ale jednoduchonad tym nerozmyslam...nepripustam si situaciu,ze k tomu raz dojde...alebo preco by malo...proste svojmu partnerovi verim nadovsetko,on veri mne..a ked raz pride nieco ,co ma prist,tak to budem riesit az potom a nezaoberam sa teraz pred svadbou pochmurnymi myslienkami a pochybnostami.....

  • ani ja to este teraz nejak neriesim...kebyze mame uz teraz nejake vaznejsie problemy, tak urcite by ma to napadalo, ale nic prevratne sa v nasom vztahu vdakabohu nedeje. mojej polovicke verim na 100 percent, myslim, ze o tom to je, aj on mi veri... neviem, zivot sa naplanovat neda, tak len verim tomu, ze moje pozitivne nadeje sa naozaj uskutocnia 😉

  • já teda nevím - strašně záleží na těch dvou, jak si sednou a s čím do toho jdou, taky znám manželství, co překonala alkoholismus, schizofrenii partnera, vážnou nemoc, no a pak taková, která se rozpadla pro "nepřekonatelný odpor"... Návod na to fakt není 😞

  • No je to smutné, každá si myslí, že je to na vždy. Moje známá byla s přítelem 12 let, ideální pár a 3měs po svatbě se rozváděli 😐 našla si jiného. Ale co je horší je bratr mé kamarádky, chudák má roztroušenou sklerozu a s tím si ho i ta jeho brala a teď když se mu to zhoršilo tak ho odkopla a nechala ho samotného. To mi příjde hrozně smutné 😞
    My budem spolu 8 let až se budem brát tak snad se nám něco takového nestane 😉
    Jinak pokud spolu nebydlíte a dohodnete se na vyrovnání tak tě rozvedou i klidně za měsíc, podle toho kolik toho soudy kde mají

  • no problém je právě v tom, že spolu bydlíme, ale s rozvodem souhlasíme oba, i když žádost teda budu muset podat já
    dnes jsme vše v klidu probírali, dělení o majetek apod. bez hádek a kupodivu i výčitek - až si říkám proč se vlastně rozvádíme 😉
    dokonce se na mě i usmíval - hele já to nechápu co se mu v hlavě plete. Už mě i napadlo, že to možná dopadne tak, že se rozvedeme, ale zůstaneme spolu. On si je až moc jistý tím, že ho neopustím - teda aspoň to usuzuji z jeho chování. Ted když je vše ok bych s ním klidně i zůstala, ale spát s ním nechci a když si vzpomenu jak se ke mě jinak chová - tak jsem zpátky nohama na zemi a vím, že to jinak nejde.

Pridaj príspevok

    Nenašli ste čo ste hľadali?

    hľadať len v názvoch tém