Ako nájsť toho pravého?

5. jún 2009560
  • zelinka: Já osobně třeba na kamarádství mezi chlapama a ženskýma moc nevěřím. Kamarád taky rád, žejo 😎 A máš naprostou pravdu, že holka, kolem který se pořád ometá nějakej kluk, působí jako zadaná.
    Takže, owecko, hezky to rychle vyřeš, neboj, dopadne to tak, jak to dopadnout má. Na mě děláš dojem, že máš problém se sebevědomím, na tom zkus zapracovat a uvidíš, kolik chlapů se na tebe začne lepit!

  • Jen připojím svůj názor - věřím, že může u někoho existovat přátelství mezi mužem a ženou, co vydrží celý život a to bez všech postranních úmyslů.
    Já to třeba nedokázala - chlap, co mi byl nejlepším přítelem se mi začal najednou líbit prostě i "jinak" a protože jsem "jen" ženská, pěkně jsem si to na něj umotala, že ten první krok udělal on.
    Vydrželi jsme spolu půl roku. Přišla jsem o "přítele" i o přítele.
    Ale když to začlo jiskřit, muselo to tak být.....už bych se na něj nikdy nedokázala podívat jako na kamaráda, v hlavě by to bylo, takže co se dá dělat. c'est la vie

    Držím palce zakladatelce, aby "dobře pořídila" 😉

  • owecka - ja jsem ti chtela poradit - zajdi do nejakeho dobreho kadernickeho salonu, nech se pekne ostrihat, zajdi k nejake vizazistce, at ti poradi jak se malovat a jake barvy ti slusi - a proste ho jednoho dne polib az budete blizko a treba se budete spolecne necemu smat a uvidis..... myslim, ze nekteri chlapi se neumi rozhoupat a zda se, ze je to pripad toho tveho kamarada.
    Nerikej mu veci, jakoze se nemuzete videt, ze se ti libi a tak .... to je k nicemu .... mozna ta jeho odpoved, ze si dobre rozumite muze byt jeho vyznani lasky, jen nevi, jak zacit.

    jo a btw - ten pravy existuje, ja jednoho potkala 😉

  • Sponzor fóra
  • já taky věřím na to,že přátelství mezi mužem a ženou může fungovat bez postranních úmyslů,ale někdy je to fakt těžký 🙂

  • viete dámy, ja sa bojím i toho, že ešte stále budeme 2 roky drať lavice v jednej škole...( ako Mgr. stupeň)

    a to ma tiež mätie...🙂

    ja by som aj chcela už niekoho, cítim sa dosť sama, ale taký vzťah, čo má aj perspektívu...chcem sa cítiť bezpečne

    a zaujímavé pozorovanie..keď som s ním nemyslím na to, či je ten pravý... keď som s inými...tak sa cítim mizerne..
    a to je naozaj divné...🙂

  • no prave, ked clovek nikoho nehlada a neusiluje sa, tak vtedy to pride... Ak budes hladat, tak prave toho praveho nenajdes... je to ako zakon schvalnosti 😐 Musis dat tomu volnost a ono sa to samo dostavi...

    😃

  • owecka: Můj názor je tento: Určitě udělej ty první krok. Buď mu to řekni napřímo, nebo to zkus nepřímo políbit ho v nějaké situaci, kdy budete sami, nebo prostě cokoli, jen aby se to "hnulo" dál. Uvidíš, co on - pokud zareaguje tak super 😉 A pokud ne, řekne ti, že jsi pro něj jen kamarádka, tak na něj urychleně zapomeň, protože jestli ne, tak to bude i dál na prd. Bude tě bolet cokoli, co ti řekne, co udělá, s kým se sejde, nebude to to pravé kamarádství. A pak už jen záleží na vašich povahách, buď to vydržíš stýkat se s ním "jen tak" a časem pak třeba potkáš někoho jiného, do koho se zamiluješ, nebo tě to bude trápit a v takovém případě bych utnula ten vztah úplně. Je sice pitomý přijít o supr kamaráda, ale když jsou v tom jiný úmysly, není to to pravé ořechové.

  • radlinka...uplne s tebou suhlasim 🙂

  • inak ja by som sa nikomu nemohla vnucovat ani bozkom ani priamo povedat ze milujem ta... to sa neda len tak z fleku.... 😃 tolko moj nazor... 😃 musi to prist od muza samo, bez akejkolvek pomoci, t.j. musi mat prvy zaujem a snazit sa, ak budem mat zaujem ja prva, hned si povie, ze aha...ona ma na mna zalusk, urcite sa jej pacim, tak vyuzijem situaciu a vyhodim si z kopytka.... a toto zase nie... 😃 😃 😃 ...nato su chlapi, aby nam dvorili (ale to je uz asi zastarala metoda) ... u mna to funguje takto bohuzial... ja sa nikdy nepodcenim natolko, aby som zacala behat za chlapom prva, alebo mu naznacovat ze sa mi paci, resp. mu tzv. dvorit 😦 moj skromny nazor... ak to niekto zvlada opacne, tak mu gratulujem a drzim palec 😉

  • Radlinko - nejde o vnucování, jen třeba o naznačení. Já kdybych třeba nezatahala manžela na jednom plese za rukáv u saka, tak bych přišla o nejlepšího chlapa v životě a svělého přítele a lásku mého světa...sám říkal, že by si nikdy netroufl mne oslovit...zdála jsem se mu prý příliš hezká 😃 ...a já si říkala...takový borec - ten si mě ani nevšimne 😉 😃

  • kde najst toho praveho? uplne jednoduche.. v dnesnej virtualnej dobe - na nete.. nasla som si manzela na zoznamke.. proste sme pisali, pisali, potom sme sa stretli na kavicke a bolo.. o necely mesiac sme spolu zacali chodit, o rok sme spolu byvali u nasich no a dva roky po zoznameni bola svadba.. ako z romanu.. takze absolutne neodsudzujem internetove zoznamky.. aj tam sa da najst stastie na cely zivot..

  • Vyjed po nem 🙂 .Taky jsem si myslela jak mam s kamaradem blizko.Rikal mi,jak jsem uzasna,ze me ma strasne rad,oslovoval me Ma nejmilejsi,povidal,ze jsem jeho nej kamoska a ze dava vecem volnou ruku.Na druhou stranu mlel cosi o tom,jak jsem strasne casove vytizena,ze kdyz se zamiluje,potrebuje mit svuj protejsek stale u sebe.Ze jsem tvrdy orisek atd.Na rovinu jsem mu rekla,ze by nemuselo byt marne byt partnery,kteri maji spolu kamaradsky vztah.V tu chvili se zacal vytacet,jak me nechce ztratit,ze je takovej a makovej.Jeste me parkrat zavolal nez si nasel pritelkyni.Najednou jako kdyz utne a cau tva mana.Zavolala jsem mu a z nej vypadlo,ze nekoho poznal a takove ty kecy.Jsem mu to pekne vytmavila,ze me mel akorat na to,aby si vyplnil volny cas a mel s kym plkat.Kdyz jsem mu rekla,ze pritelkyni ma jenom na vyplneni volneho casu,tak mi to odsouhlasil.Dneska spolu nekomunikujeme a nestykame.Bylo to rychlokvasne " pratelstvi" s primesi flirtu.

  • mes - tak teda o naznacenie, ale niektori to beru ako poklonu a to ja nemusim ... naznacit sa da... 😃

  • tak holky přátelství mezi mužem a ženou bez postraních úmyslů existuje - já mám takových kamarádů pár a v životě si nedovedeu představit, že bych s nima něco měla, to teda opravdu né 😛 ale je fakt že zvrtnout se to může a pak pokud tento vývoj jeden ani druhý nechcete tak je lepší to ukončit, jinak můj nejlepší kamarád se rekrutoval z mýho bejvalýho 😃 😃 akorát v tomhle případě on možná v skrytu duše doufá, že to bude jako kdysi a omyl nebude 😃 😃 😃

    jinak owecka prostě ho sbal a hotovo - nemyslim nějak natvrdo jako vlepit mu pusu, ale prostě se víc sblížit 😉

  • je pravda,ze s kazdym se svych muzskych pratel jsem flirtovalanebo jsem mu strcila jazyk n mandle.....

  • Sponzor fóra
  • radlinka: Kdybych nepozvala já první kluka na panáka, tak se letos nevdávám 😉 Jde o to, že někdy si ani kluci nejsou jistí s tím, jaká má holka úmysly a nechtějí se třeba zbytečně ztrapňovat... V dnešní době si myslím, že určitě by to ne mělo být jen na chlapech, že když je holka aktivnější, vůbec to není na škodu. Dnešní kluci myslím trochu zpohodlněli, co se dobývání týká. A ještě k tomu mému případu, vypadám totiž mladší, než jsem a když jsme si pak s přítelem povídali, říkal, že jsem se mu sice taky líbila, ale že si myslel, že je mi tak 17 (jemu bylo 2😎, takže bych na něj byla moc mladá (bylo mi 22). Takže jak jsem psala, nebýt toho, že jsem se odvážila udělat já ten první krok, tak bych do toho baru mohla chodit ještě rok a nic by se nemuselo stát a já bych nepotkala chlapa, který je pro mě ten pravý...

  • myslim ze kdyz prvni vyjede po klukovi holka neni to nic divnyho a v dnesni dobe uz vubec ne (i kdyz je fakt ktera by nechtela byt dobyvana ze 😃 ale ti borci sou poste paka 😃 ) zkus to a pak dej vedet jak to dopadlo 😉

  • A ještě k tomu přátelství mezi mužem a ženou.... myslím si, že to jde. Já osobně mám spíš kluky - kamarády, ti nejlepší přátelé jsou opravdu buď bývalé lásky nebo bývalej kluk 🙂 ale kromě těchhle několika mám spoustu kamarádů, se kterými bych si taky nikdy nemohla představit nějaké techtle mechtle, na to jsou fyzicky méně přitažliví. A funguje to...

  • jo jeste me napada pokud by vsechny holky jen cekaly az prijde pan pravy a az je sbali tak by se pulka holek odtud vubec nevdavala 😃

  • owecka: Já bych ti taky poradila, abys ho prostě zkusila sbalit, ale já osobně nejsem typ, který dělá první krok, takže pokud jsi podobného ražení jako já, tak ten první krok asi taky neuděláš, i když ti to bude každý radit... 😴
    Co se týče kamarádství mezi klukem a holkou - 9 let jsem měla kamaráda (od základky), měli jsme spolu spoustu zážitků, prožívali jsme spolu všechno - naše lásky, rozchody, moji svatbu, můj rozvod, oslavy, pařbičky, společné víkendy, úmrtí v rodině, nemoci, radost, smutek, prostě všechno...no a dopadlo to tak, že jsme se minulý rok vzali 😵 prostě přátelství nám přerostlo v lásku... 😵

  • nunacku - to je pěkné 😵
    Vy jste se brali nějak krátce po "začátku", že? Ale jak tak koukám, znala jsi ho takovou dobu...že to se není čemu divit.
    Když někoho znáš jako vlastní boty, je ti skvělým parťákem, tak pak stačí na to poznat, jestli s ním člověk zvládne "žít", skutečně pár chvilek 🙂

  • amimi: Brali jsme se po osmi měsících chození. Z dob kamarádství jsme se znali opravdu dobře, hlavně jsme znali dobře i naše chyby, protože kamarádi si před sebou na nic nehrají a chovají se prostě přirozeně, takže žádné růžové brýle u nás nehrozili...

  • ahojte,
    som na tom asi tak ako nunacek (teda az na svadbu a rozvod🙂), ale ten zvysok uplne. mala som ho strasne blizko takmer tretinu svojho zivota a netusila som, ze by to raz mohlo dopadnut...svadobne 😃
    prezili sme vselico ako kamosi, az som zacala mat pocit ako owecka-ze ked som s nim, neriesim pana Praveho, a ked s nim nie som, tak mi chyba-az mi po velmi dlhom case doslo, preco asi. a kym som mu dala prvu pusu (a musim povedat, ze sa vooobec netvaril, ze sa ide branit), tiez sme sa spolu opili 🙂 po nejakom mojom blbom dni. a potom sme si vysvetlovali, ze ulet a ze sa nic nestalo, a potom sa do toho zamiesali vazne veci a uz sme to nepreberali, ale sme do toho rovno skocili. proste ked to raz tak citis, tak to skus-naznacit, poflirtovat (co nebude az take hrozne, ked sa bavite uz o vselicom 😉 )nenapadne sa ho dotknut, proste dat najavo ze sa nemusi bat nieco skusit. ano, riziko straty priatela tu je vzdy-ale ty ho uz aj tak ako priatela nevnimas.
    PS: na bicyklovy vylet sa extra neupravuj, mejkap sa rozmaze a chalani nas aj tak maju najradsej strapate 🙂
    drzim palce

  • Ja naozaj neviem, či mám na to odvahu...
    Viete ja mám asi takú divnú povahu...a trpím komplexami menejcennosti
    mala som 2 vzťahy..prvý skončil tak, že ma nechal..mala som vtedy 17 rokov - prvá láska, strašne to bolelo. Jeho kamaráti sa mi dodnes vysmievajú, že som zabrzdená a tvária sa, že ma nevidia..podotýkam - takíto ludia chodia do kostola a sedávajú v prvých laviciach 😞 JE to smutné...a druhý som zabrzdila ja...

    Naozaj sme dobrí kamaráti, rozprávame sa o sexe, škole, problémoch,..ale najhoršie je, že keď som s ním - nevidím svet čiernobielo...je strašne vtipný a rozmýšľam, kde ja v sebe dokážem pri ňom byť vtipná - kde to beriem,,

    Ale vyhýbam sa témam - priateľstvá, vzťahy..pretože priateľov asi nemám...zo základky som šla na gympel a na gymply ma šikanovali, veľmi som sa tam zatvorila do seba...a pripúšťam si málo ľudí k sebe...
    Na vysokej je to iné - mám tam kamošku, ale mám pocit, že ona je so mnou iba preto, že sme spolužiačky...
    Ani raz u nás nebola, stretávame sa cez letne prázdniny tak 2 krát za ne... sem-tam si napíšeme, v škole sa porozprávame...

    Veľmi ma to trápi, že nemám priateľov, cez víkendy sedím doma, nikam prakticky nechodím..a je mi dobre..
    som veľmi citlivá, ale len vo vnútri...navonok sa tvárim veľmi ľadovo...alebo sa tvárim, že sa ma nič netýka...

    asi budem musieť zájsť ta psychiatrom - to mi pomôže...inak to nevidím

  • owecka: jdi rozhodně někam k psychologovi, já chodila na terapii cca dva roky, strašně mi to pomohlo! evidentně máš se sebevědomím velkej problém, to je poznat z každýho tvýho příspěvku. Jsi patrně ještě hodně mladá, tak máš dost času na to, abys se sebou něco udělala. Držím pěsti 🙂

  • Tak dievčatá - píšem ako to pokračuje...

    konečne máme po skúškach obaja, obaja sme sa dnes stretli v škole..a bol nejaký divný - moc so mnou neprehovoril, a ponáhľal sa domov ( možno preto, lebotam bola kamarátka a oni sa nemajú v láske) ale som z toho zúfalá, akurát sme sa dohodli na tom výlete- ale mám pocit, že tam nepôjdem - ja už nemám na to nervy...veľmi ma to zložilo, že šiel domov...

    asi to niejeten pravý a naozaj... ak ma neľúbi načo potom chodiť niekam na výlety?

Pridaj príspevok

    Nenašli ste čo ste hľadali?

    hľadať len v názvoch tém