Rodičia nenávidia manžela. Som z toho nešťastná.

Zobraz úvodný príspevok
Ahojte kolegynky manželky resp. skoro manželky...sem-tam sa zapájam do príspevkov na fóre, ale nenašla som žiadnu tému do ktorej by sa hodila moja situácia. väčšinou tu píšete, že máte problém so svokrovcami, alebo že rodičia bránia vášmu vzťahu. Moji svokrovci sú v pohode, bývajú ďaleko, do ničoho sa nám nepletú, občas vypomôžu finančne a to je všetko. Z mojej strany je však skutočné peklo v rodine. Moji rodičia nemôžu Gríšenku (môj muž) ani cítiť. Všade kde chodia ho ohovárajú, nadávajú na neho atď... keď k ním prídem občas na návštevu a drahý mi zavolá, tak vykrikujú, aby to počul, že zlož toho koko.a a podobne. Ani mu ináč nepovedia iba vydr.anec, sku.venec, hajzel a iné :-( Stále do mňa hučia, aby som sa rozviedla, lebo vraj oni si pre mňa predstavujú lepšiu partiu a podobne. Sme manželia už dva a pol roka a takéto je to už zhruba od prvého mesiaca po našej svadbe. Vraj ma zle vydali a podobne... :-( (ze zle vydali...ako keby pod cenu predali dajakú kravu ]-( ) Včera ale prekročili všetky medze, prišli ku nám do Žiliny (tu prenajímame) začali sa k nám dobíjať do bytu, na chodbe na nás ziapali hádam 20 minút ako dajakí asociáli. Tatko chytil Gríšku a triasol ním, div mu jednu nevrazil, strašne nás oboch dourážali... Moji rodičia nie sú žiadni primitívy, ani alkoholici, ale ohľadom mňa a manželíka sa správajú ako úplní .... ja ani neviem ake slovo použiť. Vec je taká, že s manželíkom sa ľúbime, sme spolu šťastní, máme veľmi pekný vzťah, skoro všetky záujmy spoločné (ibaže ja chcem psíka a on nie),inak nemáme naozaj žiadne problémy. Našim na ňom strašne vadí všetko a od úplného začiatku, vymýšľajú si kraviny, dramatizujú úplné banality, pred všetkou rodinou a známymi ho úplne očierňujú, môžeme chodiť iba medzi mojich kamarátov, lebo inde sa na mňa dívajú ako na nejakú chuderu a na Gríšku ako na zviera...neskutočné veci stvárajú, intrigujú, vydierajú a podobne :-( mamka je vážne chorá, už prekonala niekoľko infarktov (asi z tej zloby čo v sebe dusí...) a stále ma vydiera, že ak umre bude to moja chyba, alebo že má posledné chvíľky na zemi a ja si radšej vyberiem, že trávim čas s tým kok...om ako s ňou a tak...veľmi mi to ubližuje, pretože mám napriek všetkému rada aj fotrovcov, ale toto už presahuje všetky medze...nenechám si zničiť pekné manželstvo len preto, že to oni chcú. :-( Chudák Gríška sa cíti tiež strašne, nemá tu nikoho okrem mňa a vkuse musí čeliť takým debilným útokom na seba :-( som zúfalá, neviem čo robiť, najlepšie by bolo poslať našich do p... ale to uz som skusila pár krát, no oni ani to nedokážu akceptovať, stále mi budú vyvolávať aj 50x denne, ak nezdvihnem prídu do ziliny a budú robiť cirkus tu...v pondelok ideme na ruské veľvyslanectvo podať mi žiadosť o víza a trvalý pobyt, hádam vzdialenosť urobí svoje, ale obávam sa, že sú ochotní prísť aj tam...pre ten tlak čo na nás vyvíjajú som úplne zdeptaná, vypadávajú mi vlasy, nemôžem spávať, býva mi zle...občas sa kvôli tomu aj pohádame s Gríškom...obaja vieme, že to nie je naša chyba, snažíme sa to filtrovať, ale niekedy to aj tak medzi nás prenikne :( Som hrozne nahnevaná :-( ]-(
Odpovedať
@romina1912 drzim ti palce, ak sa svokrovci nezmenia budes to mat tazke, mozno este horsie ako ja, lebo ja viem aky mam k tomu postoj a ze ho nezmenim...ale neviem ako by som sa citila, keby toto o mne sirili svokrovci a takto by sa ku mne chovali...to by som sa uz asi nacisto zblaznila..ale nebudeme malovat certa na stenu...snad sa tvoji potencialni svokrovci oplachnu a nebudu robit problemy... ;-)
Odpovedať
Profilova fotka
@severaseptima presne toto je aj u nas aj ked ako som už spominala niesme ešte zobrati ale už teraz radi rozhoduju o tom čo a ako ma byť a podobne a čo najviac nenavidim je ked ma porovnavaju s ich dcerou ... toto naozaj nenavidim ( každy ma iny vkus, každemu sa pači niečo ine )
Odpovedať
@romina1912 hlavne bude zalezat aky postoj zaujme tvoj drahy...ak bude na tvojej strane, tak to bude aspon znesitelne...
Odpovedať
@severaseptima Možná se už na to někdo ptal, ale příspěvky tu bleskurychle přibývají a já to nestačím číst... Takže se ptám: psala jsi, že tvůj muž má trvalé povolení k pobytu, které musí podepsat vlastník nemovitosti, t. j. tvá matka, aby bylo platné. Proč nemá slovenské občanství? Vždyť je to tvůj manžel, to by si o něho mohl požádat, nebo je to nějaké komplikovanější? To byste se pak eventuálně mohli přestěhovat i v rámci Schengenu a nemuseli byste nutně na Ukrajinu nebo do Ruska....
Odpovedať
aby mohol poziadat o obcianstvo, musel by na slovensku byvat minimalne desat rokov, vies :-( a to este nebyva...a este by sa musel zriect ruskeho obcianstva, pretoze na slovensku teraz dvojite mat nemozes
Odpovedať
Ak sa nemýlim, tak pokiaľ získaš druhé občianstvo sobášom alebo narodením, tak sa nemusíš vzdať toho prvého.
Odpovedať
mozno to tak kedysi bolo, ale teraz vysiel ten novy protimadarsky zakon...a moznost dvojitych obcianstiev na slovensku zrusil...
Odpovedať
@severaseptima A proč tak lpíte na ruském občanství? V Rusku líp nebude, z hlediska životní úrovně
Odpovedať
Profilova fotka
@severaseptima no fakt ti nezávidí, človek si ešte na svokrovcou pohundre ale že vlastný rodičia... Asi sa muselo dačo stať po svadbe ked zacali toto robiť. A pred svadbou to bolo v pohode? Ked vam "dovolili" sa vziať. A teraz im to vadí. Fakt si to neviem predstaviť, moji rodičia majú mojho nastávajúceho radi a starí rodičia ho už beru dokonca ako dalšieho vnuka, ešte aj darčeky dostáva od nich :-) . Také niečo ako sa tebe stalo by som fakt nikomu nepriala ani v najhoršom sne. -dúfam že sa ti to podarí vyriešiť čo najskôr a že oni tostanú rozum ved to bude otec ich vnúčat.Držím palce ;-)
Odpovedať
@severaseptima A za jak dlouho bude na Slovensku deset let? Měl by si pak o něj hned zažádat, aby Vás máti nemohla vydírat. A pak se v klidu můžete přestěhovat, kam budete chtít.
Odpovedať
Nečetla jsem celou diskuzi, ale ruské občanství bych si rozhodně nebrala, bechala bych si slovenské. A s rodiči bych přerušila VEŠKERÉ styky, musíš si vybrat, buď manžel nebo rodina, obojí dohromady evidentně nejde.
Odpovedať
severaseptima - to tvoji rodiče nemají žádnou jinou činnost, než kontrolovat své dcery? Když jsou děti dospělé - mají svůj život, ať už se to nám rodičům líbí nebo ne. Jako matka můžu jen čekat, jestli mě mé dospělé děty nebudou k něčemu potřebovat a to je všechno. A taky přece pro rodiče život nekončí, když jim děti odejdou z domu. Tvoje matka si svou nenávistí sama krátí život a to je škoda - vždyť na světě je tak krásně.
Odpovedať
Článok sa načítava...
Profilova fotka
@severaseptima ja len k tomu občianstvu, ak ste manželia, tak stačí, ak toto manželstvo trvá a žiadateľ žije v tomto manželstve v spoločnej domácnosti na území Slovenskej republiky najmenej počas piatich rokov bezprostredne predchádzajúcich podaniu žiadosti o udelenie štátneho občianstva Slovenskej republiky ;-) A k tvojmu problému..nejdem radiť, lebo do toho poriadne nevidím, prečítala som to len zbežne, v každom prípade vám prajem veľa síl, aby ste to vyriešili hlavne k vašej spokojnosti!!
Odpovedať
To že sa nemusíš vzdať slovenského občianstva narodením alebo sobášom platí teraz. Nie kedysi. Len si to poriadne prever. Slovenského občianstva sa musíš vzdať, keď dobrovolne zažiadaš o iné - to je ten "protimadarský" zákon. Výnimka je, ako som už písala, získanie cudzieho občianstva sobášom alebo narodením. Toto neber, že na teba útočím, prosím ťa. No, keď si v takejto situácii, mala by si mať informácie priamo z veľvyslanectva a nie jedna babka povedala. A pri našej slovenskej birokracii na úradoch, za každým okienkom ti povedia niečo iné. Tak si to pekne vyhľadaj na internete, na kompetentných stránkach a na úradoch sa pýtaj konkrétne ako treba postupovať.
Odpovedať
@pripravy @veronika81 @punk @kalkulka ja by som ani nebrala ruske obcianstvo...iba manzel si chce radsej nechat svoje...na slovensku bude teraz 4 roky. zajtra ideme spolu na cudzinecku policiu, spytat sa akym spôsobom by sa dal zmenit trvaly pobyt na inu adresu...pokial to bude mozne, dakoho hadam uprosime, aby nam dovolil sa sem prepisat....ak nie behneme na ambasadu a zacneme vybavovat odchod...ak by bola nejaka sanca ostat tu, radsej by sme ostali...s nasimi uz nekomunikujem 3ti den...
Odpovedať
@severaseptima Mám už v tom trochu guláš :) On tu tedy bude za rok už pět let, tzn. že si za rok může požádat o slovenské občanství. A to by se musel vzdát toho ruského? Kdyby ne, dost by to situaci vyřešilo...
Odpovedať
@punk tu je info priamo zo zdroja http://mic.iom.sk/sk/obcianstvo/udele... ale konkretnejsie sa vsetko dozvieme zajtra, rovno od policajtov, vsetky moznosti sa budem snazit vysondovat...
Odpovedať
Severaseptima , túto diskusiu by si mali prečítať všetci nedospelí rodičia dospelých detí. V dobrom by som odporučila rozhovor s psychológom tvojim rodičom. Možno by stálo za pokus, keby im - hlavne matke, to skúsila navrhnúť tvoja sestra. Veď sa môže stať, že keď ty odídeš, tak sa zamerajú na ňu a bude mať ešte väčšie peklo než ty teraz.
Odpovedať
ale, aj ked sa nam podari zostat na svk, stale tu budeme vystaveni natlaku zo strany nasich...aj ked s nimi prestanem komunikovat, dufam ze som neni moc paranoidna, ale uz si fakt zacinam mysliet ze su schopni vsetkeho aby ma zbavili manzelika... :-(
Odpovedať
Profilova fotka
@severaseptima tvoji rodiče jsou evidentně chorý :-( tohle neni normální! A vubec se nedivím, že se obáváš že jsou schopni všeho.... Ale když se odstěhujete tajně někam tak vas snad nevypátrají ne?
Odpovedať
Profilova fotka
@severaseptima zítra budu držet palce ;-)
Odpovedať
Profilova fotka
@severaseptima je mi líto tebe i všech holek co tohle musí prožívat, četla jsem jen něco málo z tvých příspěvků, ale stačilo.:-( do mých 17ti jsem prožívala něco takového taky, měla jsem přítele, kterého mamka nesnášela, bohužel žil u nás, bylo to peklo. Před ním ona nikdy nic neřekla, ale jakmile byl pryč snášela jsem ty její urážky. Trvalo to asi 3 roky, došlo to tak daleko, že jsem měla pocit, že já nenávidím mamku a ona nenávidí mě. I mě totiž častovala těma nejhoršíma urážkama. Jednoho rána jsem došla k snídani, mamka byla očividně opilá...zase jsme se chytli, šíleně jsme se pohádali, nakonec mě mamka zfackovala a vláčela za vlasy po místnosti. Nikdy dřív ani potom mi tohle neudělala, cítila jsem z ní takovej vztek:-( I dnes když na to vzpomínám mám slzy v očích. Mamka potom sedla do auta a někam odjela. Byla jsem v šoku, úplně na dně. Sbalila jsem si ty nejnutnější věci a utekla z domu.....už nikdy jsem se zpátky nevrátila!!! Utekla jsem do jinýho města, našla jsem si podnájem a brigádu a žila tam. Mezitím se rozpadl můj vztah s tehdejším přítelem. Holky řeknu vám, bylo to peklo. Mamka mi každej den volala, jednou prosila ať se vrátím domů - což mě šíleně bolelo, ale byla jsem rozhodnutá, že se nevrátím- a podruhé zas když volala tak mi hrozně nadávala a říkala, že už mě v životě nechce vidět. Bylo to furt dokola. I když jsem tím obdobím ubrala několik let života sobě a i mamce tak nelituju, že jsem odešla. Dnes je mi skoro 24 let, dodělala jsem školu, ve které jsem potkala i toho nej chlapa, se kterým jsem přes tři roky a letos v červnu se budeme brát. S mamkou jsme k sobě nakonec našli cestu, smířila se s tím, že si do života kecat nenechám. Myslím si, že kdybych pořád ještě žila doma, neměli by jsme s mamkou takovej hezkej vztah jako teď máme. Takhle se vidíme jednou za čas a na nějaký neshody není ani pomyšlení...přes to všechno můžu říct, že jsem moc ráda, že mamku mám, mám ji moc ráda. Na začátku vztahu s budoucím manžou se mamka zase snažila dělat rozbroje, dala jsem jí jasně najevo, že pokud toho nenechá tak tvrdě narazí a přeruším kontakty úplně. Přestala, dokonce si troufnu říct, že dnes už má přítele ráda, na svatbu se těší....no snad si z mého příběhu něco vezmeš;-) držím ti moc palce, hlavně se nenechejte rozeštvat. Málokterej chlap takovejhle tlak vydrží:-(
Odpovedať
Pochopila jsem dobře, že si z domu odešla už v 17? Od kdy si tedy chodila s tvým prvním přítelem?
Odpovedať
Profilova fotka
@redenka55 ano odešla jsem v 17ti, chodila jsem s ním od 14ti let....
Odpovedať
tak to máš můj obdiv, že si se dokázala postavit na vlastní nohy už tak mladá
Odpovedať
Profilova fotka
@redenka55 děkuju...no bylo to dost těžký,sama jsem na sebe hrdá, že jsem to zvládla. Ale má to i svoje proti. Trpím dost úzkostnými stavy, neříkám, že bych dřív nebyla citlivá, ale dá se říct, že teď jsem přecitlivělá. V tom smyslu, že brečím i když jen vykládám něco malinko smutnýho. Připadám si kvůli tomu občas dost trapně, ale nejde to udržet. Jinak psychicky labilní nejsem.:-) Jen mám pocit, že tímto způsobem jsem psychicky utrpěla....
Odpovedať
@zuziiiiicek teda to je pribeh :-( si velmi silna, ze si to vsetko dokazala a este k tomu v 17-tich. ja som tiez casto v puberte rozmyslala, ze by som tak spravila ako ty...ale nikdy som na to nenasla dost odvahy...ja ta tiez obdivujem, ako dobre si to zvladla... kiezby sa aj mne podarilo rodicov tak vycvicit, aby pochopili, ze dokazem a aj chcem zit svoj zivot aj bez ich rozhodnuti a vylevov...pravdepodobne bude tiez treba take tvrde metody ako na tvoju mamu... :-S ale fakt mozes byt vzorom pre vela ludi...
Odpovedať
Profilova fotka
@severaseptima já právě doufám, že svým příběhem aspoń někomu pomůžu. Třeba právě tobě. Někdy je prostě lepší udělat razantní krok...i když to moooc bolí. Ty máš výhodu, že za tebou stojí manžel, jste na to dva. Neváhala bych a odstěhovala se někam pryč a třeba částečně přerušila kontakt. Vím, že to bude těžké, ale skoro s jistotou si troufám říct, že pokud to takhle půjde dál, tak ať se s manželem milujete sebevíc, dřív nebo později vás to rozeštve. Risk je to, že po takovým kroku na tebe rodiče buďto úplně zanevřou anebo se SNAD něco změní. Moc moc ti držím palce;-)
Odpovedať
@zuziiiiicek dakujem za podporu... dnes som bola na cudzineckej, dozvedela som sa, ze trvaly pobyt ma manzelik na dobu 5 rokov, bez ohladu na to ci ho svokra zrusi alebo nie...v tom pripade iba musi nahlasit adresu noveho byvania a zaplatit 4 eurovy kolok... :-) tak som rada...hladame novy podnajom, kde nam daju suhlas s evidenciou na cudzineckej a nasi nam mozu vyliezt na hrb :-D @kristyn.g @amalia13
Odpovedať
Profilova fotka
@severaseptima SUPER. Prvé víťazstvo. :-) Nech máte takýchto dobrých spráu čoraz viac.
Odpovedať
Na pridanie príspevku sa musíte prihlásiť.
Presunutím fotiek môžete zmeniť ich poradie

Nenašli ste čo ste hľadali?