Spoločné či oddelené financie po svadbe? Čo myslíte?

26. sep 201212120
  • @yumy  Tak to já tě zase naprosto chápu. Nikdo ti nebude nic vyčítat, ale je to prostě pro tvuj pocit...mě se taky líbí systém část peněz na chod domácnosti společných a část každý svoje...a na společné ´projekty´ společné spoření (my momentálně konto ´svatba´) 🙂

  • ...hodně holek to tady píše, že nechtějí parnterovi vysvětlovat proč si koupily to či ono, tak to je přesně to, co jsem psala, že je to asi prostě jen o tom pohledu na peníze, já nikdy manželovi nevysvětluju proč jsem si koupila další nové tričko nebo padesátý pár bot, stejně jako on mi nemusí vysvětlovat proč si koupil už třicátý přípravek na leštění auta, je to prostě o tom, jak to Ti dva lidi mají mezi sebou, chápu, že když je někdo extra spořivý, tak by mu asi metoda jednoho účtu vyhovovat nemusela, ale pokud se lidi shodnou, proč ne 😉 a poznámka o tom, že ženská, která nemá někde ulité svoje peníze stranou je hloupá, to mi přijde mimo mísu, člověk v životě i v manželství počítá se vším, nikdy nevíme co se stane, ale světe div se, i takový scénář máme připravený pokud by se stalo, k čemuž doufám nedojde 😉 🙂 máme společný život, společné bydlení a taky společné finance, nedělíme je na "tvoje" a "moje" a manžel to opravdu neřeší, ikdyž vydělává víc než já, můj otec do něj taky hustil, aby si ulíval nějaké peníze stranou, je přece chlap, ale nepochodil, stejně jako já nepochopil, proč by to měl dělat 😉

  • @yumy  no ale pokud jste manželé, tak to není jen tvoje...tedy pokud jste si to nějak neupravili smlouvou.

    Když vyhodíš 10tis. za hadry, tak i když to jsou peníze, které sis dala bokem, pořád o ně vlastně přichází i partner. Můžou nastat situace, kdy pak stejně tyhle peníze budete muset dát na jednu hromadu - nepředvídatelné výdaje, rozvod apod.

  • Sponzor fóra
  • @yumy  Chápu, jak to myslíš a stejným způsobem to chceme mít i my. Tři účty - každý svůj + jeden společný , kam budeme posílat procentuální část našich platů, ke kterému budeme mít každý svou platební kartu a z kterého se bude platit všechno (od bydlení přes nákupy až po příp. hypotéku). Ze svého účtu si pak každý budeme utrácet to své kapesné... Připadá mi to přehlednější. Momentálně máme účty 2, ale ten 3. chceme založit až po svatbě.

  • @yumy  me pravde prijde silene, ze by ve mne partner byt jen vzbuzoval takove pocity, ze si bych mu mela potrebu neco vysvetlovat, i kdyz on sam by to ve skutecnosti vysvelit nechtel... ale asi to mame proste jinak nastavene 🙂 Jinak ja bych s rozdelovanim penez procentualne nesouhlasila. Kdyz uz, tak at si kazdy necha na "svem" uctu stejnou konstantni castku a zbytek na spolecny ucet. Procentualne mi to prijde jako znevyhodnovani toho s mensim platem a prijde mi, ze pak partneri nejak "nekopou za jeden tym" kdyz ma treba jeden z nich potrebu syslit si na svem uctu mnohem vic penez nez druhy, protoze prece vydela vic... v takovem vztahu by se mi nelibilo 😃

  • máme každý svůj účet a nehodláme na tom vůbec nic měnit ani po svatbě. Teď je v souvislosti s výdaji na svatbu trochu bordel, jak každý něco platí, ale zase se to srovná. Výdaje na domácnost hradíme napůl, na auto taky. Když jedeme na dovolenou dopředu si řekneme kolik kdo dá, tam už pak ale máme společnou kasu. Rozhodně nehodláme finance spojovat na společný účet. Pokud jeden nemá tak mu druhý vypomůže, pomoci jsou zpravidla vratné🙂
    Na druhou stranu chápu, že to má každý jinak, naši taky vždycky řešili peníze separátně a v tom smyslu se pak i při rozvodu dohodli (rozdělili si co čí je podle toho kdo co platil a byl klid a naprosto žádné tahanice). Přítel je z obdobné rodiny, takže nám tento systém vyhovuje.

  • zajímalo by mě jak to funguje v praxi. treba ta dovolená, nemůže se třeba stát že si pak vyčtete, já jsem na dovolenou dala loni víc než ty atd..a co třeba když já vydělávám např. 10 tisíc a z toho dám 8 tisíc na domácnost a zbydou mi 2 a manžel třeba 20 tisíc a jemu zbyde 12 tis. tak to stejně pak táhne on? tak mu to pak ani nemůžu vrátit protože jaksi nemám z čeho 🙂 a taky vůbec vracet něco manželovi, to mi přijde fakt divné. Stejně jako dělení na můj a tvůj účet. Ale je to taky určitě o tom, v čem člověk vyrůstá, rodiče měli taky finance společné a v mém okolí až na jeden pár, to samé.

  • @barbora_b  samozřejmně že může, o tom není sporu. Ale myslím, že je to prostě tak, jak si to partneři nastaví. Nikdo nám přece nemusí určovat, jak se máme stavět k penězům které vyděláme ne? Nám to vyhovuje takhle, a nevidím důvod, proč řešit, jestli je to nebo není "naše" nebo "moje"...ano, samozřejmně, pokud to bereš právně, tak je to naše, ale takové věci by se řešili až v případě rozvodu...morálně je to moje a oboum nám to tak vyhovuje, tak proč bych to měla někomu vysvěltovat? To, jak si každý hospodaší s penězma je přece jeho věc, ne? (mimochodem tenhle model používali i moji rodiče, používá sestra s manželem a pár dalších párů které znám a nikdo s tím problém nemá 🙂

  • @zpevanda  funguje to poměrně dost dobře 🙂 Ale je nutné zmínit, že hlavně proto, že vyděláváme oba o dost víc než zmiňuješ.. je prostě kde brát a z čeho vracet a nejde hlavně o běžné provozní věci, ale věci typu, strašně nutně teď potřebuju něco pro radost xxx za např. za 15.000,- ale do výplaty je daleko, založíš mě? Mě zase přijde naprosto nesmyslné si po svatbě začít hrát na husity a házet peníze do jedné kádě pro kolektivní blaho, to by pak mělo znamenat, že když manžel příkladmo vydělává v počtu násobků průměrného platu, tak já můžu zůstat doma a nedělat nic, protože dohromady se máme pořád dobře? Ale jak jsem už psala, myslím že v tomhle víc než v čemkoliv jiném hraje velkou roli model, který si přineseme od rodičů a tam to prostě fungovalo skvěle a ani jeden z nás nic jiného nezná.

  • @jita48  no, partner ve mě žádné takové pocity nevyvolává, to je mnou, já jsem prostě taková, je to výchovou (to by bylo na delší vysvětlování)🙂
    My to procentuálně nastavené nemáme, napsala jsem jen odhad....protože vyděláváme přibližně stejně, tak posíláme oba stejnou částku...jinak teda nerozumím tomu že "procentuálně mi to přijde jako znevýhodňování toho s menším platem"...to je přece hloupost ne? Naopak, kdyby oba dávali stejnou částku, tak je to znevýhodňování toho s menším platem, nebo ti přijde spravedlivé, aby když jeden vydělává 40 a druhý dvacet oba dávali 15 tis? 🙂 asi by v tom případě bylo logické, aby jeden dával 15 a druhý třeba 30 ne?

    Hele, já přece neříkám, že náš způsob je nejlepší a rozhodně to nikomu necpu. Ani netvrdím, že musím doma vysvětlovat co si koupím, ani netvrdím že mám "takový vztah" že se cítím povina vysvětlovat. Je to prostě mojí povahou, možná jsem příliš emancipovaná, ale od osmnácti se o sebe starám sama, vždycky jsem si na sebe vydělávala a podle toho utrácela, ale neumím si říkat nikomu o peníze, ber to třeba jako komplex s dětství...proto "neumím" utrácet např. peníze které vydělal i můj partner za své rozmary, protože já bych se cítila provinile. Kdyby tohle četl můj přítel, bude souhlasit s tebou, já jsem prostě jiná... 🙂

  • @zpevanda  No proto je blbost, aby každej dávali stejnou částku, když jeden vydělává třeba 2x tolik že jo...to je blbost 🙂
    Hele to je zajímavé, jak to tady řešíte...nám to funguje a nemáme nejmenší problém...většina peněz je společných a k tomu má prostě každý svou částku, se kterou naloží dle svého uvážení....nevidím na tom nic divného a nikdy neřešíme, kdo má víc nebo kdo co platil...🙂

  • @eilaa  souhlasím naprosto. Hodně v tom hraje model s dětství. My jsme s partnerem taky měli rozepře a hodně dlouho jsme řešili jak s penězma naložíme, on byl proto, aby se házelo na jednu hromadu, já ne, udělali jsme kompromis a obou nám to nejvíc vyhovuje. A vůbec věci typu jako "já jsem dal na tohle a ty na tohle" jsme nikdy neřešili, jsme dospělí lidé co se mají rádi a umíme se domluvit... 🙂

  • Mně by asi jen vadilo například si s partnerem něco vracet nebo podobně. To mi nepřijde jako partnerství/manželství, ale jako vztah, který jsem měla se spolubydlou na koleji

  • my mame oddelene ucty a super, dokonca ani nevieme presne kolko druhy zaraba...pokial mame zaplatene ucty a veci nie je problem...inak prispievame viac menej pol na pol...teraz som na materskej a platim stravu a veci pre malu, partner zas cele byvanie....mne sa nepaci napriklad myslienka byt zivena partnerom, mne moje peniaze davaju slobodu🙂

  • @jita48 špatně jsem tě pochopila 😃 ať si klidně nechává každý stejnou částku a zbytek odevzdá, je to přece jedno a je to o tom, jak si to kdo nastaví...my s partnerem vyděláváme +- stejně, tak je to jedno...a stejně, my to takhle prostě neřešíme...mě je opravdu jedno jestli jemu "zbyde" o něco víc než mě...já to totiž nemám tak, že jeho peníze jsou moje peníze...jsou maximálně naše společné, ale nijak si je (dokud nemáme děti) nenárokuju a přeju mu je 😉

  • Sponzor fóra
  • @yumy  ja to nemyslela nijak spatne, asi jsem tvuj prispevek spatne pochopila, kdyz jsi psala ze bys mela potrebu neco vysvetlovat sama. S tim davanim penez jsem to myslela opacne, pokud jeden vydelava dejme tomu 30 a druhy 20 tak si kazdy necha na svem uctu treba 5 tisic a zbytek penez poslou na spolecny ucet - tj. jeden 25 a druhy 15. Moji rodice meli v okoli nekolik paru, kde se vydelavalo rozdilne a vzdycky jsem byly alergicka na to, ze si ten vic vydelavajici syslil "svoje" penize protoze on je prece tezce vydelava a tak si je muze uzit a uz ho ani naznakem nenapadlo ze mu k takovemu vydelku pomaha i treba zazemi, ktere pripravuje druhy partner a ten uz pak logicky nemuze mit tolik energie jen na karieru. Takze na tohle rozdelovani penez asi reaguju trosku prudceji... Ale chapu ze je ti neprijemne si pro sebe koupit neco za penize, ktere vydelaval partner. Ja mela problemy brat penize od rodicu na VS, vzdycky jsem se kvuli tomu citila strasne spatne a taaak se mi ulevilo, jak jsem zacala vydelavat sama. Ale u partnera to beru jinak, uz jen proto ze pocitam s tim, ze jednou budu doma na materske a to proste budu zit za jeho penize, takze je dobre se na to psychicky pripravit 😃 Rozhodne mi ale trvalo se dostat do faze se spolecnou kasou a po par mesicich vztahu jsem na to mela taky jiny nazor 🙂

  • @jita48  no ja by som toto zas nevedela, zobrat manzelove peniaze a ist si za to nakupovat veci...jasne, ze sa nema delit na cent, ale mne nepride spravodlive, ze jeden maka, robi nadcasy a zarobi viac a druhy veselo mina....

  • mame oddelene s prehledem u druheho, neresime kdo kolik ma, ale kolik mame dohromady. V pripade ze jeden napr. nema hotovost u sebe, druhy mu da, atd. atd.

  • mě by spíš asi vadilo, jít společně na nákup a u kasy vždycky položit otázku "platíš ty nebo to mám vzít já" ...

  • Já myslím, že každý má ten svůj způsob, který mu vyhovuje a že si tady navzájem píšeme názory, ale navzájem si je nevnucujeme, ikdyž to tak třeba může vyznít, ale je to přece jen psaný text, takže může být pochopen různě 😉 Já akorát prostě neumím pobrat, že si budu od manžela půjčovat na něco peníze, pak mu je vracet, nebo jednou platíš ty jednou já, nebo tohle platíš ty a tohle já, prostě divné no...šetříte si nějak na společné věci? Peníze na jednu hromadu se nám spoří lépe, sešla se tam větší částka, pak přišly nějaké odměny z obou stran a koupili jsme si za to auto, to pak taky nějak rozpočítáváte, kdo kolik třeba na to auto dá nebo jak? 😉 Nemyslím to nijak špatně, jen se to snažím pochopit 😉 a pokud je společný účet a tedy společné peníze, tak nemám pocit že utrácím z manželových peněz ale ze společných, pracujeme přece oba 😉

  • @jita48  Ne, v pohodě, já chápu jak to myslíš, a rozumím tomu 🙂 Rozhodně se nechci hádat, tohle je zajímavá diskuze 🙂
    Víš, já jsem byla bohužel zvyklá od mého otce, že kdykoli mi něco koupil nebo dal peníze, vždycky mi to později vyčetl, i mámě byl schopen vyčíst, že vydělává hodně atd....můj přítel je úplně jiný, ale např. mi pomáhá platit dluhy které si nesu z minulého vztahu a už tak se cítím provinile, přestože on to tak nebere. Vím, že mě jednou bude "živit" na mateřské, ale taky vím, že až budu doma, tak nebudu tolik utrácet "za sebe" jako teď. Navíc pořád máme spoustu cílů a snů které se sami nezaplatí a kdybych jen tak přišla, že jsem si z našich peněz koupila třeba kabelku za 1500, museli by se ty peníze "odečíst" někde jinde. A vůbec to není o tom, že by mi partner něco vyčítal nebo že by mi to nepřál...je to prostě mnou...neumím utrácet peníze, které vydělal někdo jiný za své "zbytečnosti" 🙂 A vůbec to není o tom, že by si každej "syslil svoje peníze"...ale spíš o tom, že v některých věcech máme odlišné priority (jako každý) a taky několik oddělených akcí...A protože každý měsíc musíme počítat, tak takhle máme větší přehled o tom, co si můžeme dovolit "navíc"...ale není to nijak striktní, spíš to slouží pro naší orientaci (např. když vím, že tenhle měsíc si musím zaplatit pernamentku na jogu, tak si např. ten kabát koupím až příští měsíc 😃)

  • @petkapr26  no nevím, ale ono je to dost často tak, v dnešní době, že někdo dělá přesčasy a jaksi vydělá méně jak ten druhý. Protože třebas lékař v nemocnici se sedře a nemá nic, zatímco právník má hodně i s málem hodin.

    Ono stejně jinak to může fungovat, dokud nejsou děti, ale co potom? Říkat si, že přece nebudu sahat na peníze muže, protože tvrdě pracuje a že se pak cítím víc "svobodná"? Ženská je s dětma kolikrát tři i více let doma, porody ji vyčerpají, kdo ji pak asi taky kde zaměstná, když bude x let z oboru pryč? Ale nebude sahat tatínkovi na peníze, protože přece na ně tvrdě dřel? A kdo ocení ji za ty roky, kdy čekala u postýlky nebo chodila s dětma po doktorech? Jsem sice docela emancipovaná, ale nemůžu přehlížet rozdíly, které má ženská a chlap v uplatnění.

  • @phuskova  neviem, my sme toto nikdy neriesili islo to prirodzene🙂raz jeden, raz druhy...ja som od VS viac menej samostatna a preto mi je akekolvek vydrziavanie cudne

  • @barbora_b  my mame babo a fungujeme ok, je to o tom ako si to partneri nastavia🙂ale ved kazdy sme iny a zariadime si to ako uzname za vhodne🙂niekto to berie ok, ze sa vyda a peniazky su spolocne...len mi pride smiesne ked taketo zenusky zacnu, kupili sme tamto hento a nedaju na to ani cent...partner ide stavat dom, ja som to odmietla aj ako spolocne vlastnictvo, lebo viem, ze platit to bude on a mne je to proti srsrti prizivovat sa na jeho snahe...

  • @petkapr26  ale ten dom bude jednou asi Vašeho dítěte ne? tak tomu bych se z nějaké hrdosti asi nebránila.

  • @phuskova  my to máme jednoduché, v podstatě pokaždé platím já 😃

  • @pajami  jasne, dieta to je ine, ono ma narok na vsetko co je rodicov🙂ja by som si rada casom poriesila maly bytik, ktory by sa prenajimal...

  • @barbora_b  mě systém přijde pořád stejný...až budu mít dítě, tak budu méně utrácet za sebe protože nebudu vydělávat...přijde mi to logické...jinak společné výdaje a výdaje na dítě zůstavají...ale jelikož budem mít míň peněz než před dítětem, budem se muset někde uskromnit...tak si nekoupím další kabelku, ale koupím boty dítěti..přijde mi to přirozené 🙂

  • @barbora_b  S tím právníkem to není dobrý příklad. Nemá hodně za málo hodin. Makáš od nevidím do nevidím, nemáš čas na osobní život a dřou tě z kůže. A peníze tomu rozhodně neodpovídají. Možná časem a možná jen pro některé jedince, co jsou ochotni se vzdát svého osobního života. A věřím, že tak to je všude - ve všech profesích.

    Každopádně k jednomu společnému účtu - mně osobně se to nelíbí, protože přestože moji rodiče měli pěkný vztah více jak 27 let, tak jednoho dne otec zrušil mamce možnost vybírat ze společného účtu (byl zřízen na jeho jméno) a později i finance rozděloval na vše sám. Musela si říkat o peníze na oblečení nebo boty pro nás, děti. Takže mohu svého partnera milovat sebevíc, ale část své svobody si chci ponechat - v tomto ohledu. Proto mi 3 účty připadají jako dobré řešení - oba tam odešleme (větší) část svých výplat. Nechci za 27 let dopadnout stejně jako moje matka. A věřím, že otce tehdy milovala stejně silně jako já svého mastávajícího. Člověk míní, život mění.

  • 😃 😃 ja mam svoje prachy, on svoje, on plati ucty, ja si svoje minam. a ked to prepisknem, drahy ma zalozi 😃 nenavratna pozicka uz 12. ty rok 😃
    ale davat to na jeden ucet, ani nahodou 🙂 tych par susnov mesacne za vedenie uctu mi za to nestoji.

Pridaj príspevok

    Nenašli ste čo ste hľadali?

    hľadať len v názvoch tém