Svadba s prvou láskou

7. feb 201363
  • @framboise  Ja to chapem, x-nast rocni ludia su este vo vivine, vnimaju svet inak. Potom ked si nieco zaziju, dospeju, zmenia nazory na rozne veci a uz to nie je ake to bolo. Najkratsi vztah co poznam bol od 15 do 22r, chalan mal o 2r viac. Ona nebola jeho prva, on jej ano. Zacali spolu byvat, dobre obaja zarabali a ani nie do roka bolo po vsetkom.
    Najdlhsi vztah bol od detstva do cca 30tky. Parik spolu vyrastal, na ZS chodili spolu, na SS spolu, na VS kazdy inde v rovnakom meste, kamaratov mali rovnakych, zaluby...ako dovojicky. Po skole prisla praca, novy kolektiv, nove zazitky, iny pohlad na svet no ostali spolu. Vybudovali si zazemie a vzali sa - len to uz bolo asi zo zvyku. Prislo dieta a bum...rozvod.
    Radsej si toho preskakat viac a vybrat si to najlepsie, ako si zvyknut na 1 a tvrdit, ze to je to najlepsie.

    Tak nejak si to myslela?

  • tiež sa k vám dievčatá pridávam 🙂 nikdy som nemala žiadneho chlapca, ani som nikoho nepobozkala ani nič 😃 môj drahý takisto (teda, ak nerátam týždňové pobláznenie v 14tich - ale to sa len ako decká hrali, že spolu chodia a držali sa za ruky). My sme spolu od 16tich (oboch) a teraz je to už sedem a pol roka... a sme spolu nekonečne šťastní, o 25 dní sa zoberieme a tak ako som to vedela v prvý deň nášho zaľúbenia tak viem aj teraz, že to nikdy nebudem ľutovať a nebudeme si vyčítať, že sme nič iné neskúsili, nezažili 🙂

  • @zuzulka86  Nic proti, ale to bys mohla takhle neustále střídat partnery, protože by sis vždycky řekla, že někde je nějaký lepší. Nebo je určitý počet partnerů, který člověk musí zkusit a pak se má usadit? 😃 To je přeci nesmysl... 🙂 Řekla bych, že je úplně jedno zda jsou lidé svoji první nebo ne, naděje na úspěch jsou stejné pro obě možnosti. Někdo má prostě štěstí a narazí na životního partnera hned napoprvé, někdo jiný hotl hledá déle. (nebo je to možná o přístupu, ti první problémy řeší, ti druzí z nich utíkají)...

  • Sponzor fóra
  • Já se taky hlásím do skupiny - s přítelem den po svatbě oslavíme 11-tý společný rok. Začali jsme spolu chodit, když mi bylo 17 a jemu 20, ale známe se někdy od mých 11 let...odjakživa se mi líbil, jen jsem si počkala, až trochu dorostu😃

  • otázka je, čo je to prvý priateľ? Ak je prvý ten vážny, najláskovanejší a jediný čo sa vprace do srdiečka, tak toho som si vzala a už sa ma nezbaví 😃

  • Tiež si beriem moju jedinú lásku a môj drahý mal tiež len mňa. A sme veľmi radi, že o ináč ani nebolo 🙂 Aj keď poznám páriky ktoré boli spolu od puberty a sa rozišli aj po 10 rokoch a pred svadbou, ale je to individuálne, keď spolu nieste zo zotrvačnosti ale z lásky tak to človek už nehľadá ďalej ale drží sa ako kliešť 🙂

  • @kaarina " naděje na úspěch jsou stejné pro obě možnosti. Někdo má prostě štěstí a narazí na životního partnera hned napoprvé, někdo jiný hotl hledá déle " s tímto souhlasím. S tímto: "nebo je to možná o přístupu, ti první problémy řeší, ti druzí z nich utíkají" vůbec. Hodně párů je spolu dlouho jen ze setrvačnosti, vztah je přechozený, nijak se navzájem neobohacují, jen se prostě dokonale znají, je to pohodlné atd. V xnácti ještě nemají takový pohled na věc jakoby měli později, ale už si na sebe zvykli, ví co od sebe čekat. Není tam nějaký zásadní problém, který by je rozdělil jen plno malých chybiček nebo ani ty ne, ale prostě zvyk. Nemají to tak samozřejmě všichni, ale může se stát, že se dva mladí dají dohromady, ale pak zjistí že každý se chce rozvíjet jinak, jít jinou cestou a po x letech se rozejdou. To se taky může stát po 25ti letech že 😃 . Samozřejmě je i spousta takových, kterým vyjde první láska na celý život 🙂 . Ale myslet si o jedněch, že jsou ochotní a umí řešit problémy a druzí ne...no nevím. Toto je spíš sázka do loterie 😉 .

  • No myslím si, že to je individuální....prostě jsou asi lidi, kteří ten vztah zahodí ze strachu, že na ně za rohem možná čeká někdo lepší, nebo že svůj život promarnili. A tihle budou mít ten samý pocit klidně i u čtvrtého vztahu, nejen u prvního....

    Jinak zvyk je podle mě u každého dlouhodobého partnerství, hraje tam svoji roli. Ono je prostě vždycky snazší opustit měsíční známost než někoho, s kým mám děti a strávila jsem s ním 30 let..a prakticky všechny prožitky se pojí k němu. Jakože si myslím, že spoooousta starších šťastných párů je spolu z určité setrvačnosti a nevidím na tom nic špatnýho. Těžko čekat, že po 50 let vztahu budou neustále ty pocity stejně intenzivní jako na začátku

  • Inak teraz som si vďaka tejto téme pospomínala, ako som pred svadbou počúvala, okrem iného, aká som hlúpa, že si beriem prvého "čo mi prišiel do rany"...najviac "rád do života" mi dávala "kamoška" ktorá razila teóriu, že ona sa chce poučiť od všelijakých a možno potom sa usadiť... teraz skončila s povesťou poľahšej, a zabuchla sa do chalana, ktorý ju nazýva priateľkou iba keď "má chuť"... žeby som nebola až taká blbá? 😃

  • @barbora_b  No, když tam ten strach je tak to asi nebude ten pravý. Alespoň začátky vztahu by měly být krásné 😃 . A nebo třeba jen zjistí, že to byla nerozvážnost, že to byl omyl. vše nemusí být jen přelétavost a neschopnost řešit problémy. Prostě když nic tak začátky by měly být krásné a bez komplikací 😉 . Jasně, že po 50ti letech se už na sebe nebudou vrhat jako mlaďoši, ale budou si sebe aspoň vážit a tak. Nebo taky budou vedle sebe ze zvyku žít a jeden nadávat na babku a druhý (druhá 🙂 ) na dědka...

  • @framboise  ted nevím, čeho se týká ta první věta - úvodního příspěvku? Tak to myslím, že to je normální, uvažovat, jak se asi druhý zachová, co když se bude cítit nevybouřeně. Stává se to, tak mi to přijde jako oprávněná obava...

    U nás třebas ty začátky byly teda komplikovanější než současný vztah, takže u nás to spíš mělo vzestupnou tendenci mi přišlo 😃 A moje babi se s dědou maj moc rádi, dokonce nedávno obnovili svůj slib, protože spolu slavili 50 let...a přesto na sebe nadávaj někdy....Víš co, prostě mi to přijde hodně individuální, každý má o vztahu jiné představy, má jiné zkušenosti...i když na první pohled něco vypadá divně, tak ve skutečnosti ti dva se mohou mít šíleně rádi. Prostě to jen mají "jinak"

  • @barbora_b  Bylo to k tomuto: "....prostě jsou asi lidi, kteří ten vztah zahodí ze strachu, že na ně za rohem možná čeká někdo lepší, nebo že svůj život promarnili"
    A s tímto teda plně souhlasím 🙂 "....Víš co, prostě mi to přijde hodně individuální, každý má o vztahu jiné představy, má jiné zkušenosti...i když na první pohled něco vypadá divně, tak ve skutečnosti ti dva se mohou mít šíleně rádi. Prostě to jen mají "jinak""

  • @framboise  To byla jen taková myšlenka, samozřejmě že si lidi někdy prostě nesednou... 🙂 Někde jsem tu viděla fotku starého manželského páru a k tomu text, kde se jich někdo ptal jak to spolu tak dlouho vydrželi. Oni odpověděli, že jsou zvyklí věci zpravovat, ne je vyhazovat...
    Víš, náctiletí sice mají jiný pohled na život, ale stejně tak člověk ve dvaceti, třiceti, čtyřiceti... My co jsme spolu prožili pubertu máme možná jen maličko náskok oproti těm, co ne, protože my jsme se spolu už vyvíjeli a zvládli to, ale není to samozřejmě patent na úspěch.
    Ten zvyk co popisuješ taky moc nechápu, a teda přijde mi i normální, že si člověk na toho druhého zvykne(kdyby ne, tak by to asi moc nešlo, ne?)... Nechápu moc co popisuješ, píšeš že Ti lidé ani nemusí mít žádné problémy, no tak proč by se měli rozcházet?
    Nechápu termín "přechozený vztah", kolikrát jsem četla, že se mu dá zabránit třeba svatbou... A co potom manželství? To může být "přemanželené"?
    A jinak všeobecně si myslím, že manželství ve kterých se problémy řeší mají větší šanci na úspěch než ta, kde se problémy přecházejí a utíká se od nich. Dva lidé ve vztahu jsou vždycky jedineční, každý se může rozvíjet jiným směrem a je jen na nich jak se k tomu postaví, zda se budou navzájem podporovat, nebo zda radši utečou.

  • @kaarina  Je to takové to "Jsme spolu 10 let tak už by bylo na čase tak se vezmem. Tak jo". Naši si i po letech dají i jen tak kytičku, dárek. Nežijí jen vedle sebe, ale spolu. To je ten rozdíl. Jasně je hodně nehmatatelný a nepopsatelný. Já chci ať mě partner podněcuje, inspiruje, ať je tam ta "šťáva", chuť, vášeň, humor i když později odrážející se třeba ve společné výchově dětí a jiných věcech které budou zrovna prioritní. Nechci jen kvůli nějakému pocitu jistoty přežívat vedle někoho nebo někdo ať přežívá vedle mě. Nevím jak to popsat 😬 . A je to odpověď na tvé otázky - neříkám, že takto to mají ti co jsou pro sebe jako první - aby nedošlo k omylu v diskuzi 🙂 .

  • @kaarina  já bych řekla, že přechozený vztah je ten, kde chybí nějaké společné projekty....což může bejt svatba, dítě, bydlení, ale taky nemusí....u většiny lidí to tak ale bývá, ono kolik párů společně cestuje nebo má nějakého úžasného společného koníčka, který je spojuje? Takových je vážně málo...většina lidí, alespoň podle mě, žije stylem z práce k televizi, od televize k Blesku....

  • Sponzor fóra
  • @framboise  Teď jsem o tom (přechozený vztah) přečetla článek od Klimeše, je to celkem depresivní. 🤔
    Každopádně co jsem tak vysledovala ze svého okolí, tak v tom rozdílu (spolu, ne vedle sebe) hraje obrovskou roli společná aktivita, ať už je to cokoli. 🙂 Takže poučení zní, za každých okolností spolu musíme něco dělat (myšleno jako koníček 😃 )
    Každopádně to už jsme se dostaly fakt někam úplně jinam. Takže co se týče toho vzít si svoji první lásku, já jsem hrozně šťastná že tu svou jsem si mohla vzít a je nám spolu nádherně. 🙂

    @barbora_b  Ale stejně se mi ten termín nelíbí. 😃 Třeba ten Klimeš to vidí fakt hrozně, že přechozený je každý vztah do 4-6 let a může pomoct leda dítě (jsme dobrý, jsme spolu 7 bez dítěte a přechozený nejsme 😃 ), a že když projekt už není tak jdou hned od sebe, no nic moc pozitivního. Jinak my máme supr koníčky, furt něco, průběžně to střídáme nebo se vracíme k těm osvědčeným... 😃

  • @barbora_b  to trošku házíš víc věcí do jednoho pytle 🙂 já třeba mam celkem náročnou práci, takže přes tejden je to opravdu často z práce k televizi, páč na nic jiného nemám sílu 😃 ale to přeci neznamená, že pak jdu od televize k blesku 😛

  • @kaarina  to jo, jenže ty nejsi většinová populace, trochu tě už znám, jsi inteligentní, jste dva vzdělaní mladí lidé a koníčků máte spoustu....ale mezi většinou lidí, co si tak všímám, se prostě nějaké společné koníčky moc nerozvinuly. Prostě spolu bydlí a večer zapnou telku
    @budouci_manzelka  no já to taky nemyslela tak, že je na TV něco blbýho, spíš, že většina lidí spolu už nic jinýho jinak nedělá

  • Moje kamarádka si vzala svojí 1. lásku. Byli oba pro sebe ta 1. a jediná láska, teda co já vím. Potkali se, když jí bylo 13, jemu 16 na táboře a jsou spolu stále (dnes jim je 27 a 30) a čekají 1. přírůstek do rodiny. Svatbu měli před 5ti lety a jsou spolu šťastní 🙂 A když jsem se jí zeptala, jak poznala, že je to ten pravý, když nic jiného nezkusila, tak říkala, že nad tím takhle nikdy nepřemýšlela. Že pro ní bylo rozhodující, že se mají rádi, funguje jim to a že by sousedovic jabka mohly být sladší neřešila, protože by taky mohly být pěkně červivé 😉

  • Já doufám taky, že není hloupost vzít si toho prvního 🙂 sice to nebyla první láska, ale pokud počítáme vztahy, tak první vztah to byl. Lidé okolo se mne taky ptají, jestli mi nevadí, že je to první chlap, kterého jsem měla a jiného jsem nepoznala. Ale co se dá dělat, když jsem potkala jako prvního hned toho nejdokonalejšího 😃

  • ono sa to casto nevidi a naozaj mnozstvo ludi ma skutocne potrebu skusit aj nieco ine a dalsia vec je, ze v 16 ci 17r clovek nie vzdy hladi pri vybere partnera na tie naozaj najpodstatnejsie veci v zivote, aspon tak to bolo u mna aj u mm... nas vztah je pre oboch treti a kazdy mame za sebou jeden dlhorocny vztah, ktory stroskotal zrejme prave pre neuvazeny vyber prveho partnera... tak ako ja tak ani on keby ma ten rozum co mal neskor by si v tej dobe nevybral tu partnerku,s ktorou nasledne stravil takmer 6r (a zrovna ona potrebovala skusat aj inych) a ja detto s partnerom s ktorym som bola 4r (a sice tam ani jeden z nas nepotreboval nic ine skusat, ale sme si proste nerozumeli a to co sa u mna stalo v dospelosti prioritou, to u neho prioritou nebolo a stroskotalo to)... potom sme obaja zazili jedno fakt kratkodobe fiasko a nakoniec sme sa nasli... ale trufnem si povedat, ze keby na mm narazim ako na prveho partnera, tak zostane aj mojim poslednym, pretoze sme si fakt sadli vo vsetkych sferach zivota a svetonazoroch, cize si nemyslim, ze brat si prveho je hlupost, ale to uz musi kazdy sam citit ci to je naozaj ten pravy, alebo nie... aj ked mm si mysli, ze je dobre, ze sme obaja mali predtym dlhodoby vztah, lebo presne vieme co nechceme a mozno si aj viac vazime jeden druheho... ja si myslim, ze by som si to vazila aj tak 🙂

  • podľa mňa je to pekné 🙂 a všetkým takým držím palce...
    ja to tak síce nemám ale nevadí, môj je prvý v tom, že je jediný, koho som milovala a milujem

  • Ahoj, 25. srpna si vezmu chlapa se kterým jsem od svých 16 let, byl můj první a jediný a snad to tak i zůstane (ne, že by mě předtím nikdo nevzal za ruku nebo nedal pusu, ale vážný vztah jsem předtím neměla, ani nebylo kdy)...pro mnoho lidí je to dnes divné...já jsem si taky před těmi 12 lety nemyslela, že to dopadne až takhle 🙂

  • Ja som s priateľom od 14 rokov v lete to bude už 9 rokov a tiež je môj prvý a budúci rok sa budeme brať. A nie si naivka 😉

  • hlasím se do party 🙂. My jsme spolu 11,5 roku (z toho skoro 6 let spolu žijeme), brali jsme se po skoro 11 letech a máme se pořád moc rádi 😉

  • @zuzulka86  tak to máme podobně,můj je taky moje první velká láska,ale ne první přítel, moc na to nevěřím

  • @maria117  bud rada, ze si nezazila smutne, skarede ublozovania a rozchody.. ja poznam viac ludi co sa tak vzali.. mas stastie, ze si stretla hned toho praveho, niekto ho stretne v 16 niekto v 20 a niekto aj v 30tke.

  • 😃 aspoň nie som sama, čo kamarátka vyrýva, že som nič neskúsila...sme spolu skoro 6rokov a teraz v júni bola svadba, ja neľutujem to, že som nič nevystriedala 😬

  • aj ja sa pridávam, tiež som začala s mojím už manželom chodiť keď som mala 16, bol to môj úplne prvý a tým myslím že úplne prvý vzťah aj ked on mal predtým jeden krátky,čo nič neznamenal, a po vyše 6 rokoch chodenia sme sa vzali, nikdy som neľutovala a dúfam, že nikdy ani nebudem, že som "neskúsila" aj niekho iného, my sme si perfktne "sadli" takže som úplne šťastná a nikdy by som ho nevymenila 🙂

  • Přidávám se k vám. My měli svatbu 23.6.2012 přesně v den 10. výročí a taky je moje první láska :o). A je to nádherný pocit.

Pridaj príspevok

    Nenašli ste čo ste hľadali?

    hľadať len v názvoch tém