Má takýto vzťah perspektívu? Poraďte prosím

anya:ja som si vzala svoju prvu lasku.1 vztah nam nevysiel ale duhy skoncil svadbou

momice a co obětoval on?

Jistě, každý do vztahu něco investuje, něčeho se vzdává, ale nemělo by to být jednostranné - to si myslím já. A já bych nikdy nechtěla, aby se člověk, kterýho miluju, vzdal rodiny, přátel, práce a celýho zázemí, kde je šťastnej. To je přece strašně sobecký, nemyslíte? Podle mně by měl ustoupit ten, kdo obětuje míň...

...nerozhodna...nemýľ si lásku s vášňou... dobrotu s hlúposťou...partnerov egoizmus s ilúziami...
 

Anya, Tv. otazka je na mieste, ale tazko na nu odpoviem, mas pravdu, ale ja to uz neriesim. Nie som nestastna. Som stastna, ze sme spolu! Nebudem mu vycitat, ze on neobetoval nic, alebo malo a ja vsetko, alebo viac.
On to po mne nechcel, nenutil ma, aby som sa vsetkeho vzdala, jednoducho som sa rozhodla!
Iste, niekedy ma to stve, to musim priznat, to, ze mi vsetko z domova chyba. Cas ukaze, ci budem lutovat... teraz som v pohode a stastna, ze sme spolu.

a poslednej vete nerozumiem. "Mal by ustupit ten, kto obetuje menej... ?"

Myslím, že pro vztah člověk může obětovat hodně - ale pouze a jedině pokud ten vztah stojí za to Obětovat něco, jenom abych udržela vztah, který sám o sobě nestojí za nic, je jenom ztráta času a energie, které člověk dříve nebo později bude litovat

Len, uplne suhlasim s Tebou, vystihla si to perfektne!

neviem si predstavit vztah s tym mojim nadialku, mne chyba vlastne hned ako odchadzam z domu, alebo ked je na sluzobke na 5 dni.
ak by na nejaky cas isiel mimo a vedela by som ze sa vrati, alebo ze pojdem za nim ok, ale ja som zastancom denodenneho vztahu.neviem si ani predstavit, ze by chodil sustavne na tyzdnovky mimo ale ak by to bolo nutne kvoli peniazom, mozno by sa to dalo prezit.
si spolu sadnite a povedzte si co chce kazdy dokazat, ake ma predstavy sam a potom skuste najst spolocnu cestu, ak ne tak smola. kompromis vzdy existuje, len treba chciet. ultimata mu nedavaj. vela zdaru

momice: myslela jsem to tak, že by měl ustoupit ten, koho to bude stát míň. Ty jsi psala že jel přítel za prací do Prahy. Kdyby se on vzdal práce a vrátil se zpět, bude ho to stát mnohem míň, než když ty se vzdáš úplně všeho a pojedeš za ním. Je to jen příklad, nechci vám do toho mluvit, je to vaše věc. Jen jsem chtěla ukázat, jak jsem to myslela.

nerozhodna-nečetla jsme to celé, ale vztah je hodně o toleranci a kompromisech. My s manželem měli vztah na dálku 5 let a také jsme to zvládli.Je však nutné, abyste se na sebe mohli spolehnout a měli podobnou představu o bud.životě. A navíc si myslím, že jeden z těch dvou musí vždy ustoupit. U nás jsem ustoupila já, když muž(tehdy ještě přítel) jednoznačně řekl, že se on za mnou na Moravu stěhovat nebude(z mnoha důvodů, to nebudu rozepisovat). Takže jsem to musela zvážit a rozhodnout se. Buď opustím někoho koho miluju nebo se já přestěhuji za ním...a nebo budu za mrchu, přetáhnu ho sem a on tu pak bude nešťastný. Zvolili jsme tento kompromis i s tím, že jednou se třeba zase přestěhujeme jinam. Jde o to, jak vidíte vaši budoucnost vy dva.Ustoupil by ti v něčem? Ustoupila bys ty?Je třeba dělatkompromisy, a´t už je to tvůj odjezd do ciziny za ním, nebo jeho dočasné bydlení tady! Jestli jsem to dobře pochopila, tak máš před sebou ještě rok školy?To není zase tak dlouho, co to zatím vydržet takto na dálku a pak zkusit na chvíli to zahraničí?

nerozhodna: Já osobně bych v takovém vztahu nezůstávala. Trápil by mě pocit, že nemůžu mít svého milého na blízku, že si s ním nemůžu povídat, že ho nemůžu vzít za ruku apod. Můj přítel je pro mě velkou oporou a opravdu si nedovedu představit, že bych ho vídala jen "svátečně". Navíc znám několik případů, kdy vztahy na dálku skutečně nevydržely a jsou to i případy známých osobností - viz Andrea Verešová-Jaromír Jágr, bývalá miss z roku 91 Michaela Maláčová, která měla za manžela Švýcara a vídali se také jednou do měsíce, nebo jedna z moderátorek české televize Prima si také vzala Švýcara a vztah na dálku nevydržel a to v posledních dvou případech byli dokonce již manželé. Nerozhodná, máš vůbec jistotu, že se Tvůj přítel někdy vrátí do SR? A i kdyby se jednou vrátil, máš jistotu, že se mu do zahraničí nebude chtít znovu? Prostě z Tvých příspěvků mi přijde, že Tvůj přítel se skutečně nechce ještě moc vázat, cítí perspektivu jinde a na Tebe si udělá čas, jen když chce on. Tvůj názor na jeho i Tvůj případný pobyt v zahraničí ho nezajímá a dělá si vše podle svého. Jste oba ještě docela mladí a myslím, že na svatbu máte ještě čas. Já třeba jsem s přítelem mnohem déle než Ty jsi se svým přítelem (pět let), můj přítel je i starší než Tvůj a taky se mu do svatby moc nechce a kdybychom spolu chodili jen 1,5 roku, tak na svatbu ani nepomyslí. Takže na tom, že se Tvůj přítel nechce po 1,5 roce vztahu " na dálku" ve 27 letech věku ženit, nevidím ještě něco špatného, spíš by mi vadilo, že mu nevadí, že netráví čas se mnou a že nerespektuje i mé touhy, přání a náhled na život.

Nerozhodna - myslim, ze zakladnymi piliermi, na ktorych sa buduje a funguje vztah je laska, dovera a ucta. Ak nieco chyba, tak je to potom tazke a otazne, ci to vobec stoji za to... K laske nerozlucne patri aj obeta, ale nielen z jednej strany, ale z oboch.
Skus si rozumne premysliet a prehodnotit cely svoj problem a pouvazovat nad tym, ze co bude pre Vas naozaj lepsie ... Pripadne si nechaj poradit od nejakej osoby, ktora pozna Teba i jeho a ma trosku nadhlad nad vecou ... drzim palce!

...na to ..aby bol človek skutočne šťastný..musí často v živote opustiť stereotyp...nebáť sa urobiť v mnohýx veciax..oblastiax..okolnostiax...radikálny rez...a začať odznova
.."len časom poxopíme dôvody..ktoré museli nastať..na to ..aby sme boli skutočne šťastní"

..som zástancom presvedčenia..že "vzťah na diaľku" nemá perspektívu...

expertka a aby bol skutocne stastny, tak i zvyknut si na stereotyp novy... vlastne to ide vcelku samo... aspon mne slo...

a obeta... no jo, niekto da viac a niekto menej, ale ako to chcete porovnat?

Ak sa chlap vzda nedelneho pivka s chalanmi na ukor prechadzky s tebou a ty sa vzdas sobotnajsiej kozmetiky na ukor spolocneho kinovecera, kto urobil pre vztah viac? On mozno chodi na to pivo s kamaratmi od 15tich a su si ako bratia a toto je jedina moznost ako sa vidia vsetci. Alebo ty chodis na kozmetiku, lebo mas velmi citlivu tvar a iba oni maju pripravky, ktore ti pomahaju...

alebo on sa vzda skvelej pracovnej prilezitosti trebars v zahranici a ty svojho bydliska a odides do jeho mesta, kto sa obetoval viac? On, ktory chcel pre vas zarobit viac, aby bolo na rodinny domcek, alebo ty, ktora opustas korene, aby si zila s nim?

To nemozes vediet... Je to velmi tazke posudit...

Ja som napriklad bola dlhe roky v tom, ze davam vztahu viac... ale potom som pochopila, kolko veci sa vzdal a ani som o nich nevedela... alebo vedela, ale nepovazovala za podstatne...

...a najlepsie by bolo lasku vnimat "nezistne" ...nekalkulovat, nepocitat..rozhodnut sa...ako inak, z lasky..aby bol aj vlk syty aj ovca cela ...ale pridavam sa k expertke...vztah na dialku - obzvlast este taky krehky a "nevyvazeny" ako popisuje nerozhodna - podla mna nema perspektivu..

...a ja ešte raz napíšem, že keď človek porovnáva, nemiluje...

ja myslim ze vztah Nerozhodne nema budoucnost,tak bych to zabalila,ale nesouhlasim uplne s tim ze by laska mela byt uplne nezistna.Mozna to tak clovek bere kdyz je mu tak do 25 pocitam,ale cimje clovek starsi,tim vic taky kouka na to,jak ten vztah bude pozdeji vypadat,jesli budou financne zajisteni a pod,jelikoz zena ma geneticky zadano ze hleda nejlepsiho otce pro sve deti,a to ma byt chlap ktery se o rodinu dokaze postarat,ne jen zplodit hezke zdrave deti,takze by slovek tak trochu kalkulovat mel.

...bednaroi...v plnej miere si mi "ukradla" presne to..čo si napísala

...každý má právo na slobodnú voľbu...a tak učinil aj priateľ nerozhodnej..rozhodol sa sám pre odxod do zahraničia...myslím..že to hovorí za všetko ...myslím..že sa všetci zhodneme na skutočnosti..že vzťah sa skladá z 2 ľudí...a tým pádom..by mali určite takéto dôležité rozhodnutia uskutočňovať spoločne

bezpochyby, bednaroi..."nezistne" v mojej 30-ke myslim tak, ze nekalkulujem stylom,kolko obetoval on, tak tolko obetujem ja...bud nieco urobim, lebo chcem, alebo neurobim, lebo nechcem...a pri dnesnej emancipacii, uz nie je vzdy pravidlom, ze muz je ten, ktory najviac zabezpecuje rodinu ...aj ked na materskej je spravidla zena...materinsky cit je nad vsetky kariery sveta...to je jasne ..len si myslim, ze nerozhodna so svojim priatelom nedospela este do stadia, kedy by mala vobec uvazovat, ci je on ten vhodny, ktory by sa mal stat otcom jej deti...a ak, tak by to, podla toho co pise, bolo len z jej strany...zatial..kedze on sa zatial "nechyta" na nic zaväzne...

julova : no prave proto to rikam,musi se zamyslet nad tim,jestli takovy vztah vubec ma nejakoup budoucnost,a ona sama porad mluvi o manzelstvi,cimz se ta rodina dostava u ni do popredi,i kdyz on nema vubec o neco takoveho zajem

tak jo...jazykova bariera prekonana ...suhlasm..aj tak mam za to, ze nerozhodna je o definitivnom rozchode rozumom davno rozhodnuta, hoci snad este srdce trosicku zaostava ...a snad u nas hlada akysi druh rozhresenia...

Ja myslim, ze vztah na dialku vyznam rozhodne ma, hlane ak je zalozeny na laske a dovere. V tomto pripade mam ale pocit, ze chlap sa chova velmi despoticky a egoisticky, najprv sa rozhodne odist, potom nuti partnerku aby urobila ten isty krok aj ked pre nu to nie je to najlepsie (kvoli skole) a potom ju este nuti sa ospravedlnit za to, ze si nasla dobru pracu. Namiesto toho aby sa s nou tesil a podporoval ju.
Partnerstvo je o komunikacii a podpore.
Nerozhodna uplne ta chapem, je velmi tazke odputat sa od niekoho koho tak velmi lubime, ale myslim si, ze ak sa takto bude tvoj partner spravat aj v buducnosti tak s nim rozhodne stastna nebudes.
Byt tebou tak ho trosku potrapim, zasluzi si to potvora. A ver mi cas je najlepsi lekar na tvoju bolest.

Ja som nikdy neporovnavala svoju a manzelovu /predtym priatelovu/ obetu vo vztahu, no u nas to funguje tak, ze raz sa obetuje jeden, inokedy druhy, ani nemame na to poradovnik, ze kto kedy, proste ako situacie pridu, tak ich berieme a riesime ... Niektore obety boli pre mna tazke a bolestive, plakala som dlho vecer do vankusa, ale viem, ze to tak bolo dobre ...
Nema vyznam vsak, ked sa obetuje iba jeden vo vztahu a druhy je egoista, to nema s laskou nic spolocne...
A znova napisem to otrepane - je dolezite sa vela, vela rozpravat, je to velmi obohacujuca vec .. niektore veci nam ani do paty nedosli, kym sme sa o tom s partnerom neporozpravali a naozaj, niekedy sme sa nevladali cudovat, ako co druhy berie...

u nas se nejspis tak nejak obetujeme oba,jelikoz zijeme v Anglii ale oba jsme tu cizinci,a nejspis tu zustaneme,jilikoz v jeho zemi to neni to prave orechove pro mne,a u nas pro nej.Ale rozhodli jsme se takto nezavisle na druhem,prijde nam to logicke,najit spolecnou cestu i tam,kde to vypada beznadejne,oba totiz milujeme svou vlast,ale jsme ochotni zivot v ni pro druheho ozelet

Ahojte, neda mi to nepridat sa. Nerozhodna - tvoja situacia mi pripomina tu moju asi z pred troch rokov. Moja rada znie - nechaj ho tak, rozid sa s nim, este si raz podakujes, ze si to spravila. Ja som sama sebe tiez podakovala, ze som byvaleho nechala, teraz mam skveleho cloveka, ktory sa zachvilu stane mojim manzelom. Urcite nemam co lutovat.A ak su tam aj tlaky rodiny, blizkeho okolia, dvakrat na stasti to nepridava. Ako nezavazny vztah by ti to urcite vydrzalo, ale podla toho co si pisala mam pocit ze o skutocnu lasku sa nejedna a sama niekde v kutiku duse tiez citis ze to nema zmysel, mozno sa bojis rozhodnutia, mozno zivota bez neho...Urob to co citis ze je najlepsie. Ak to je zostat, zostan, ak to je rozchod, rozid sa a uz sa k nemu nevracaj.

Sue, ja ti neviem, milujem svojho manzela, napriek tomu niekedy ma tak vytoci, ze mu vykricim aj nemozne (potom ked si na to spomeniem, pridem si ako hlupa sliepka). Kedysi sme menej komunikovali a viac sme si mysleli ze... Dnes si uz menej myslim ze... a viac sa pytam, alebo vysvetlujem. Snazim sa pochopit preco manzel to ci ono preferuje a ako mu vysvetlit ze to ci ono je zase dolezitejsie pre mna.

Priklad za vsetky:
Tri roky som varila piekla zehlila prala vesala skladala zehlila upratovala vysavala utierala prach... no skratka vsetko... raz mi dosla energia, lebo nova praca ma zatazovala viac. Po asi tyzdni kedy som si myslela ze drahy vidi ze som unavena a ze potrebujem pomoc som na neho navrieskala ze je necitlivy idiot a leniva vos, egoista a detinske decko... Kukal na mna ako puk a jedine co z neho vyslo bolo sokovane "Ja som si myslel, ze ta to bavi" (to vsetko skakanie okolo domacnosti)

Ostala som ako obarena a vela veci mi tak rychlo doslo, ze som si musela sadnut... Odvtedy s ni mkomunikujem formou: "Zlatko, som unavena, umy prosim teraz riad". On vie, ze som unavena, ze chcem, aby umyl riad a ze chcem, aby ho umyl teraz... Potom podakujem a ma dobry pocit...

No a takisto som si myslela ze do vztahu prinasam viac... az sme o vsetko nekecali a nebolo treba si mysliet ze jeden alebo druhy robi viac... obaja robime vsetko pre nas vztah a to je to najpodstatnejsie...

madeleine: presne tak,komunikovat,ptat se ,vysvetlovat,kolikrat se taky vzteknu protoze neco pochopim jinak nez on to mysli,a pak me mrzi ze jsme spolu treba nekoli hodin nemluvili.U nas je ale jazykova bariera,a obcas mame problem vysetlit tomu druhemu co presne mame namysli.Ani jeden z nas neni v anglictine jako doma,a tak je to obcas fakt problem,obcas si musime vypomahat slovnikem.Nastesti on je tak skvely,ze chape ze me to obcas fakt zmaha a zacinam zmatkovat,kvuli jazyku,bydleni,smutku po domove.......on to ale chape,protoze on tohle proziva uz pet let,narozdil ode mne,ja teprve rok.

kdyz si clovek ty situace zpetne probira v hlave,tak zjisti ze jsou to vetsinou uplne prkotiny,kvuli kterym se nestoji za to hadat.

Holky rady typu odejdi, mi připadají přehnané. Snažte se vžít do jejích poitů a převeďte si to i na vašeho partnera a pak klidně piště:"já bych odešla atd."Ono je strašně jednoduché napsat, že vztah na dálku nemá cenu, ale co kdyby se to týkalo vás a vašeho přítele/muže?Samozřejmě se ptám jen hypoteticky,u bezradné je těch problémů víc a záleží jen na těch dvou, jak to vyřeší

no na vztahu je potreba pracovat,a to at na tom na dalku nebo na tom kde jsou spolu 24/7.
Zadny vztah neni jednodychy.

Ale ta prace stoji za to.

Neni nic krasnejsiho nez vecer usinat po boku milovane osoby a rano se probit a zjistit,ze ta milovana opsoba vas uz nejkou dobu pozoruje jak spite, pak vas polibi a rekne,ze jste ta nejkrasnejsi zena pod sluncem a on je stastny ze mu vas osud prihral do cesty.
pak vstanete,kouknete do zrcadla a zjistite,ze mate vlasy tak mastny ze by se z nich dal stacet olej a na cele paradniho uhra.
A i presto jste pro partnera ta nejkrasnejsi pod sluncem,to je pocit k nezaplaceni,a kdo to alespon jednou nezazil,tak o hodne prisel.

bednaroi, souhlas ..naštěstí jsem o to nepřišla i přes vztah na dálku